Havlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Havlov

Současná podoba samoty Havlov
Základní informace
Charakter sídla samota
Lokalita
Součást obce Žďárec
Okres Brno-venkov
Historická země Morava
Katastrální území Žďárec
Zeměpisné souřadnice 49°23′33″ s. š., 16°16′21″ v. d.
Havlov
Havlov
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havlov je samota u obce Žďárec v okrese Brno-venkov nad řekou Bobrůvkou. Pojmenována je po rodině Havlových, která si zde vybudovala letní sídlo. To jim bylo v roce 1957 okresním národním výborem zabaveno a stal se z něj pionýrský tábor. Komplex v roce 2002 koupil podnikatel Zdeněk Šoula, který areál přestavuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letovisko pod vrchem Víckovem a nad údolím Bobrůvky, kilometr od Žďárce, v jehož katastrálním území se nachází, nechala v roce 1908 vystavět rodina Havlových jako své letní sídlo.[1] Nechal ji postavit Vácslav Havel,[2] jenž místo vybral vzhledem k blízkosti samoty Pammrov, kterou vlastnila Anna Pammrová.[1] Byl to patrový dřevěný dům s malými okny, v přízemí se nacházela velká jídelna, v patře pak ložnice a obývací pokoj. U domu stály tenisové kurty[3] a venkovní bazén.[4] Rodinu Havlových zde navštěvovali slavní lidé, zavítali sem například herečky Lída Baarová, Adina Mandlová, spisovatel Eduard Bass, závodnice Eliška Junková[3] či tenista Jaroslav Drobný.[4] Během druhé světové války a krátce po ní zde vyrůstali bratři Václav a Ivan Havlovi, kteří docházeli do školy v nedalekém Žďárci.[3]

V roce 1954 tady začal mladý Václav Havel pořádat první setkání skupiny Šestatřicátníků, což bylo neformální sdružení intelektuálů a umělců stojících stranou oficiálního komunistického proudu. V roce 1958 místní okresní národní výbor vyvinul na rodinu Havlových tlak, aby letovisko opustila. Rodina chtěla věnovat sídlo žďárecké škole, ovšem představitelé okresního národního výboru majetek věnovali závodnímu výboru ROH podniku TOS Kuřim; cena byla odhadována na 70 tisíc korun, ovšem Havlovi z této částky nic nedostali. V roce 1960 byl komplex přestavěn na pionýrský tábor, kolem roku 1962 nechal správce vilu Havlových zbourat. Svá cvičení zde rovněž pořádaly oddíly ozbrojených Lidových milicí.[1]

Po listopadu 1989 se pionýrský tábor přeměnil na klasický dětský tábor, který zde fungoval do roku 2006.[3] V roce 2002 komplex koupil v dražbě brněnský podnikatel Zdeněk Šoula za 4,9 milionu korun od továrny TOS Kuřim, která zde pořádala letní tábory a po roce 1989 areál s dřevěnými chatkami a penzionem pronajímala k pořádáním kurzů. Nový majitel původní zchátralé budovy zlikvidoval a postavil nové objekty. V přestavěné táborové jídelně se konají schůze moravského Harley Clubu, jehož je Šoula prezidentem. Sám zde pořádá školení pro své zaměstnance a místo využívá i jako rekreační středisko. Na místě tenisového kurtu stojí dvoupodlažní sportovní hala. Šoula zde chce rovněž vybudovat památník rodiny Havlovy s přednáškovým sálem. Havlovým stále patří nedaleká hájovna, z níž jedna polovina připadla Dagmar Havlové a druhá Ivanu Havlovi.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Údolí Havlov: prezidentovu rodinu vystřídaly milice a pionýři. E15 [online]. 2012-01-07 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  
  2. HAVEL, Václav M.. Mé vzpomínky. Praha : NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 1993. ISBN 80-7106-026-7.  
  3. a b c d LAUDIN, Radek. Původní letní rodinné sídlo na Vysočině sebrali Havlovým komunisté. iDnes.cz [online]. 2011-12-19 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  
  4. a b c SOUKUPOVÁ, Jana. Sídlo v Havlově, kde žil i Václav Havel, si koupil bývalý zedník. iDnes.cz [online]. 2012-12-06 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]