Hans Raphon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hans Raphon
Narození 1460
Northeim
Úmrtí 1528 (ve věku 67–68 let)
Northeim
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Raphon (též Raphun nebo Johann Raphon von Raphun)[1] (kolem 1460/1470, Northeim nebo Göttingen - 1512, Northeim) byl pozdně gotický německý malíř. Jeho nejvýznamnější dílo, Pašijový oltář z Göttingenu, je vystaveno ve sbírce starého evropského umění v Národní galerii v Praze a majetkem rodu Kolowratů.

Život[editovat | editovat zdroj]

O raném životě a školení Hanse Raphona nejsou žádné doklady, ale předpokládá se, že jako tovaryš navštívil Norimberk a poznal zde tvorbu Michaela Wolgemuta a rané práce Albrechta Dürera.[2] Roku 1499 je doložen v Göttingenu v souvislosti se zakázkou na oltář pro tamní klášter paulínů. V letech 1502-1508 působil v klášteru sv. Alexandra v Einbecku[3] a roku 1511 získal občanství ve městě Northeim. Většina literatury uvádí Northeim jako místo jeho úmrtí roku 1512, ale podle jednoho zdroje žil do roku 1541 a byl mu vyplácen důchod v Göttingenu.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zmrtvýchvstání Krista, Pašijový oltář z Göttingenu

Nejstarším a nejcennějším dílem Hanse Raphona je jeho Pašijový oltář, který objednal převor paulínského kláštera v Göttingenu Johann Piper. Po zrušení kláštera za reformace se oltář dostal do cisterciáckého kláštera ve Walkenriedu a odtud ho roku 1631 mniši, kteří prchali před švédskými vojsky, odvezli do Prahy. Roku 1905 se oltář podle soupisu památek nacházel v kapli zámku Kolowratů-Krakovských v Košátkách.[5]

Pašijový oltář Hanse Raphona vykazuje některé shody s jinými oltářními obrazy stejného námětu. Malíř patrně znal dílo anonymního dolnosaského malíře, činného v Göttingenu v letech 1460-1480 a tzv. "Mistra Halberstadtského oltáře" (Meister des Halberstädter Passionsaltars, 1490). Slohové analogie vykazují také díla jeho současníka v Göttingenu, Hanse von Giesmar. Předlohou pro některé kompozice byly patrně grafické listy Martina Schongauera. Italizující krajiny na pozadí Raphonových obrazů (Zmrtvýchvstání) mohly být inspirovány díly M. Wolgemuta a mohl přejmout i stylové prvky norimberského anonyma, označovaného "Meister des Angst-Altars", který byl poučen severonizozemským malířstvím. Raphon užívá v zobrazení některých postav perspektivní zkratku a ve výstavbě prostoru empirickou a ještě nedokonalou perspektivu.

Obrazy jsou provedeny technikou olejové tempery na křídovém podkladě s detailní štětcovou podkresbou. Malíř kombinoval několik lazurních a krycích vrstev a postupoval velmi pracným způsobem založeným na šrafování čárkovitými dotyky štětce. Obrazy jsou doplněny pozadím z plátkového zlata s raženým rostlinným dekorem, zlacením práškovým zlatem v olejovém pojidle a stříbřením.[6]

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1499 Pašijový oltář z Göttingenu, Národní galerie v Praze
  • 1506 Oltář z Ukřižováním, Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover

díla připsaná H. Raphonovi[editovat | editovat zdroj]

  • 1503 Mariánský oltář, Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover
  • kolem 1510, Mariánský oltář, Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover
  • 1510-1512 Mariánský oltář, Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover
  • 1507 oltářní křídlo s vyobrazením scén ze života sv. Jodoka, klášterní kostel Reinhausen,[7] nyní Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover
  • 1512 oltář s Ukřižováním, Pfafkirche der Altstadt st. Marien, Heiligenstadt
  • 1510-1512 oltářní obrazy Narození Krista, Smrt P. Marie, soukromá sbírka

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Deutsche Biographie: Raphon von Raphun, Johann
  2. Hahn K, 1994, s. 88-92
  3. Franz Hoffmann: St. Alexandri Einbeck. In: Grosse Baudenkmäler. 2. Auflage. Nr. 318. Deutscher Kunstverlag, München 1981, S. 10.
  4. H. Kelterborn, Hans Raphon, ein Göttinger Bürgersohn. Göttinger Jahrbuch 1966, s. 127-130
  5. Bareš F, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. XXI. Politický okres mladoboleslavský. Praha 1905
  6. Grohmanová Z, in: Kotková O, 1999, s. 40-42
  7. Sebastian Heim: Die spätgotischen Altäre in St Christophorus Reinhausen. In: 1000 Jahre Kirche auf dem Kirchberg zu Reinhausen. Das Milleniumsbuch zu 1000 Jahre Kirche, Kultur und Leben, herausgegeben von der Planungsgruppe P14, 2015, S. 40–53

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Arndt, Das Retabel der Göttinger Paulinerkirche, gemalt von Hans Raphon, in: Thomas Noll und Carsten-Peter Warnke (Hg.): Kunst und Frömmigkeit in Göttingen. Die Altarbilder des späten Mittelalters, Berlin/München, 2012, S. 188-219
  • Edgar Müller, Hans Raphon und seine Familie, in: Thomas Noll und Carsten-Peter Warnke (Hg.): Kunst und Frömmigkeit in Göttingen. Die Altarbilder des späten Mittelalters, Berlin/München, 2012, S. 241-257
  • Götz J. Pfeiffer: Das Kreuzigungsretabel von 1506 aus der St. Jürgens-Kapelle, samt einem Anhang der Werke Hans Raphons und seiner Werkstatt, in: Thomas Noll und Carsten-Peter Warnke (Hg.): Kunst und Frömmigkeit in Göttingen. Die Altarbilder des späten Mittelalters, Berlin/München, 2012, S. 220-240
  • Olga Kotková (ed.), Hans Raphon, 500 let Pašijového oltáře z Göttingenu, Národní galerie v Praze 1999
  • Karin Hahn, Der passionsaltar des Hans Raphon, in: Mittler (ed.), 700 Jahre Pauliner Kirche. Vom Kloster zur Bibliothek, Göttingen 1994, s. 88-92
  • Karin Hahn, Das Werk der niedersächsischen Malers Hans Raphon, inbesondere der in der Národní galerie zu Prag wieder aufgefundene Altar des Göttinger Paulinekloster. Göttinger Jahrbuch 1965, s. 39-70
  • Karin Hahn-Jänecke, Ein wiederentdeckter Altar des Hans Raphon in der Národni Galerie zu Prag. In: Niederdeutsche Beiträge zur Kunstgeschichte. IV, 1965, s. 115-136
  • Zeppenfeldt, Luise, Hans Raphon, ein niedersächsischer Maler. Hannoversche Geschichtsblätter 20 (1917), 241-251

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]