Hans Jüttner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hans Jüttner
Hans Jüttner jako SS-Obergruppenführer. Na jeho krku visí Rytířský kříž záslužného kříže.
Hans Jüttner jako SS-Obergruppenführer. Na jeho krku visí Rytířský kříž záslužného kříže.
Narození 2. březen, 1894
Německé císařství Schmiegel, Německé císařství
Úmrtí 24. květen, 1965 (71 let)
Německo Bad Tölz, Německo
Vojenská kariéra
Hodnost SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Doba služby 1914–1945
Sloužil Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše
Složka Flag of German Empire (merchant+cross).svg Reichsheer (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Flag Schutzstaffel.svg Waffen-SS (do roku 1945)
Velel SS-Führungshauptamt
Války První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy Bitva o Gallipoli
Vyznamenání Rytířský kříž záslužného kříže
Německý kříž ve stříbře

Hans Gustav Gottlob Jüttner (2. března 1894 - 24. května 1965) byl důstojník Waffen-SS za druhé světové války v hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS. Známý je svým působením jako velitel SS-Führungshauptamt (Hlavní velící úřad SS). Mimo jiné byl i držitelem mnoha vojenských vyznamenání jako je například Rytířský kříž záslužného kříže nebo Německý kříž ve stříbře.

První světová válka a poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 2. března roku 1894 ve městě Schmiegel na území tehdejšího Pruska. Poté, co dokončil gymnázium a složil maturitní zkoušku, tak byl na praxi v bance a následně v roce 1914 vstoupil jako dobrovolník do německé armády.

Během války bojoval na východní frontě a účastnil se bitvy o Gallipoli. Také si vysloužil oba stupně železného kříže a mnoho jiných vyznamenání. Z armády byl propuštěn roku 1920 v hodnosti Oberleutnant (Nadporučík), poté, co bylo Německo nuceno po prohrané válce zmenšit své ozbrojené síly .

Krátce působil u jednotek Freikorps a následně se živil jako prodavač. V roce 1928 si otevřel svoji vlastní živnost a stal se ekonomicky soběstačným. Roku 1931 vstoupil do NSDAP a následně i k jednotkám SA.

V roce 1933 přestěhoval do Vratislavi, kde působil na místní univerzitě jako učitel tělovýchovy. Stejný rok vstupuje k jednotkám SA a je zařazen ke vysokoškolské kanceláři spadající pod SA. O rok později je převelen do bavorského Mnichova, kde se stává vedoucím úseku zabývající se vzděláváním.

V polovině května přestupuje však k SS a je zařazen jako SS-Hauptsturmführer (Kapitán SS) SS-Verfügungstruppe (SS-VT), které byly později přeměněny na Waffen-SS. K počátku září je povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer (Major) a přeřazen do Berlína k inspekčnímu oddělení SS-Verfügungstruppen.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Roku 1939 byl jmenován již v hodnosti SS-Standartenführer (Plukovník) jako inspektor záložních jednotek divize SS-Verfügungsdivision.

Počátkem roku 1940 se stává velitelem velícího úřadu SS-Verfügungstruppen. V létě téhož roku se stává náčelníkem štábu u nově vytvořeného hlavního velícího úřadu SS (SS-Führungshauptamt), který měl na starosti organizační a správní záležitosti Waffen-SS. Pod pravomoc jeho úřadu spadala i správa nacistických koncentračních táborů na území Třetí říše.

V lednu roku 1943 dosahuje Jüttner na vrchol své kariéry a to když je jmenován do funkce velitele hlavního velícího úřadu SS (SS-Führungshauptamt). Později říšský vůdce SS Heinrichem Himmlerem jmenoval Jüttnera do funkce velitele armádní výzbroje a také velitelem záložní armády. Hans Jüttner byl také jedním z těch, kteří byli zodpovědní za výstavbu zajateckých táborů, v kterých byli drženi sovětští vojáci.

Život po válce[editovat | editovat zdroj]

Na konci války je Jüttner zajat 17. května roku 1945 britskými jednotkami a později v roce 1948 je Jüttner odsouzen na 10 let nucených prací za válečné zločiny. Po následném odvolání je jeho trest zmírněn jen na 4 roky nucených prací. Později po svém propuštění Jüttner žije v bavorském Bad Tölzu, kde vlastní místní sanatorium. Zde také později 24. května roku 1965 umírá.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]