Hans-Joachim Buddecke
| Hans-Joachim Buddecke | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. srpna 1890 Berlín |
| Úmrtí | 10. března 1918 (ve věku 27 let) Lens |
| Příčina úmrtí | zabitý v boji |
| Místo pohřbení | Invalidenfriedhof |
| Povolání | stíhací pilot |
| Ocenění | Pour le Mérite Vojenský řád sv. Jindřicha Liakat Medal Železný kříž 1. třídy Železný kříž 2. třídy … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hans-Joachim Buddecke (22. říjen 1890 Berlín, Německé císařství – 10. březen 1918 poblíž Lille, Francie) byl německý důstojník a bojový pilot první světové války se třinácti vítězstvími. Byl třetím leteckým esem (po Maxi Immelmannovi a Oswaldu Boelckem), které získalo ocenění Pour le Mérite.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Buddecke byl syn hesenského poručíka Alberta Buddeckeho. V mládí se rozhodl se jít ve šlépějích svého otce[1] a na jaře roku 1904 vstoupil do armády. Po šesti letech (1. června 1910) získal hodnost poručíka 115. osobního gardového pěšího pluku (Leibgarde-Infanterie-Regiment (1. Großherzoglich Hessisches) Nr. 115). V roce 1913 z armády však odešel.[1] Ve stejném roce se odstěhoval do USA, kde začal nový život. Pracoval jako mechanik v továrně na automobily v Indianapolis. Z vydělaných peněz si koupil vlastní letadlo (jednoplošník Nieuport) a naučil se na něm létat.[2] Když začala válka, rozhodl se vrátit zpátky do Německa. Pod falešnou identitou (jako Morize Adolph) se nalodil na řeckou loď Athene a doplul do Palerma na Sicílii, odtud se vydal domů, kde se přihlásil do Luftstreitkräfte.[1]
První světová válka[editovat | editovat zdroj]
V září 1914 byl Buddecke poslán na západní frontu, kde zpočátku létal jako pozorovatel. Brzy se však stal bojovým pilotem jednotky FFA 23 (Feldflieger Abteilung 23). Díky zkušenostem s létáním na jednoplošníku byl doporučen jeho přítelem Rudolfem Bertholdem k pilotování prvního Fokker Eindecker, který byl k jednotce přidělen. Společně s Bertholdem, který létal na AEG G.II, pak vytvořili malou Kampfstaffel a zastavovali britské průzkumné letouny.[1]
Prvního vítězství se dočkal 19. září 1915. Sestřelil B.E.2c z 8. perutě RFC (Royal Flying Corps). Posádku nepřátelského letounu tvořil pilot poručík W.H. Nixon a pozorovatel kapitán J.N.S. Stott.[1] Brzy poté následovaly pro Buddeckeho další úspěchy. Druhý B.E.2, tentokrát ze 13. perutě RFC, sestřelil 23. října. Posádku tvořil kapitán C.H. Marks a poručík W.G. Lawrence, bratr proslulého Lawrence z Arábie. 6. prosince pak Buddecke zaznamenal jedno nepotvrzené vítězství.[2]
Poté byl poslán do Gallipoli, kde u jednotky Ottoman FA 6 létal na letounech Halberstadt D.II a Fokker E.III. Jeho protivníky zde byly piloti z RNAS (Royal Naval Air Service). Turecká kampaň byla pro Buddeckeho úspěšná. Dosáhl čtyř jistých a sedmi nepotvrzených vítězství a osobně od Envera Paši obdržel zlatou medaili Liyakat. Na konci dubna 1916 následovalo opětovné povolání na Západní frontu, kde pak od září vedl jednotku Jagdstaffel 4 (zkráceně Jasta 4). Po třech vítězstvích se v lednu 1917 opět vrátil do Turecka, kde létal s Ottoman FA 5. Od tureckých vojáků zde získal přezdívku El Schahin (sokol). Na jaře 1918 byl povolán do Francie k Jasta 30 a následně Jagdstaffel 18.[2]
Buddecke byl zabit během leteckého útoku nad Lille 10. března 1918. Pohřben je na berlínském Hřbitově invalidů (Invalidenfriedhof).
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Železný kříž, I. třída (1914)
Železný kříž, II. třída (1915)
Královský hohenzollernský domácí řád , rytířský kříž s meči
Vojenský řád sv. Jindřicha, rytířský kříž
Liakat Medal (Medaile za zásluhy), zlatá a stříbrná (1916) (Osmanská říše)
Pour le Mérite, (14. 04. 1916)
Imtiyaz Medal (Medaile za chrabrost), zlatá (Osmanská říše)
údaje použity z: anglické Wikipedie-Hans-Joachim Buddecke/Decorations and awards
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Buddecke (v s přilbou na hlavě) vítá generála Otto Limana von Sanderse u svého Halberstadtu, Smyrna 1917 -
Buddeckeho hrob na berlínském Hřbitově invalidů
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e WYNGARDEN, G. van. Early German Aces of World War I. [s.l.]: Osprey Publishing Ltd., 2006. Dostupné online. ISBN 1-84176-997-5. (anglicky)
- ↑ a b c FRANKS, Norman L. R., et al. Above the Lines: The Aces and Fighter Units of the German Air Service, Naval Air Service and Flanders Marine Corps 1914 - 1918. [s.l.]: [s.n.], 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-948817-73-1. S. 88–89. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans-Joachim Buddecke na Wikimedia Commons
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans-Joachim Buddecke na německé Wikipedii a Hans-Joachim Buddecke na anglické Wikipedii.
