Hannibal Sommariva
Hannibal markýz Sommariva | |
---|---|
litografie, Josef Kriehuber, 1827 | |
Vrchní velitel v Horním a Dolním Rakousku | |
Ve funkci: 1820 – 1829 | |
Vrchní velitel ve Slezsku | |
Ve funkci: 1807 – 1811 | |
Narození | 10. března 1755 Lodi |
Úmrtí | 10. července 1829 (ve věku 74 let) Vídeň |
Příbuzní | Giuseppe Emilio Sommariva (bratr) |
Profese | voják a důstojník |
Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
Commons | Annibale Sommariva |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hannibal markýz Sommariva (Annibale marchese di Sommariva) (10. března 1755, Lodi – 10. července 1829, Vídeň) byl rakouský generál italského původu. Od mládí sloužil v rakouské armádě, vynikl účastí v bojích proti revoluční a napoleonské Francii. V roce 1817 dosáhl hodnosti generála jezdectva, závěr kariéry strávil ve Vídni jako vrchní velitel pro Horní a Dolní Rakousko (1820–1829).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze staré šlechtické rodiny z Lombardie, které náležel titul markýze. Studoval na šlechtické akademii v Miláně a již v roce 1771 vstoupil do císařské armády. Bojoval ve válce o bavorské dědictví, později se zúčastnil bojů proti Turkům. Vynikl ve francouzských revolučních válkách, kdy rychle postupoval v hodnostech (podplukovník 1793, plukovník 1796). Za účast ve vítězné bitvě u Magnana obdržel Řád Marie Terezie (1799) a téhož roku byl povýšen na generálmajora. V letech 1800–1801 byl guvernérem v Toskánsku. V hodnosti polního podmaršála (1807) byl vrchním velitelem ve Slezsku se sídlem v Opavě (1807–1811). Mezitím se zúčastnil tažení proti Napoleonovi v roce 1809 a bojoval v bitvě u Eckmühlu, později sloužil na Moravě a v Uhrách. Závěru napoleonských válek se zúčastnil opět v Itálii, kde byl velitelem pravého křídla rakouské armády (1813–1814). Poté byl zastupujícím velitelem ve Vídni (1814–1820). V roce 1816 byl jmenován tajným radou a získal potvrzení hraběcího titulu pro Rakouské císařství. V roce 1817 dosáhl hodnosti generála jezdectva[1] a nakonec byl vrchním velitelem v Horních a Dolních Rakousích (1820–1829). Po skončení napoleonských válek získal Řád železné koruny (1816) a ruský Řád sv. Alexandra Něvského (1818). Je pohřben na Vídeňském ústředním hřbitově.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815), Vídeň, 2006; s. 93 dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hannibal Sommariva na Wikimedia Commons
- Hannibal Sommariva in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Hannibal Sommariva na webu napoleon-series
- Italští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Rakouští generálové
- Tajní radové
- Politici habsburské monarchie
- Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského
- Osobnosti francouzských revolučních válek
- Osobnosti napoleonských válek
- Narození v roce 1755
- Narození 10. března
- Narození v Lodi
- Úmrtí v roce 1829
- Úmrtí 10. července
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově