Ham (vyžádaná pošta)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

HAM označuje v informatice legitimní či žádoucí elektronickou poštu.[1][2] Typickou příchozí poštou typu HAM je například newsletter, bulletin nebo obchodní nabídka společnosti. O elektronickou poštu tohoto typu lze zažádat, tato zažádání mohou být způsobena nedostatečnou pozorností uživatele při práci na internetu nebo při instalaci softwaru, který nepožaduje po uživateli finanční vyrovnání za jeho legální používání (např. freeware). Protikladem výrazu HAM je SPAM, tedy nežádoucí elektronická pošta.[2]

SPAM & HAM[editovat | editovat zdroj]

Příchozí elektronickou poštu lze rozdělit na SPAM a HAM. Pokud mluvíme o SPAM, pak je řeč o nevyžádané poště, tedy poště, o kterou uživatel nikoho nepožádal, a přesto se dostala mezi příchozí poštu. Pokud mluvíme o HAM, pak je řeč o poště, o kterou uživatel buď přímo, nebo nepřímo zažádal.[1]

Způsoby zažádání o HAM[editovat | editovat zdroj]

Přímé zažádání - přihlašovací formulář při instalaci programu

Uživatel může zažádat o HAM buď přímo nebo nepřímo.[1]

  • přímé zažádání – uživatel příjme licenční smlouvu a podmínky použití a dobrovolně zatrhne možnost o zasílání informací a obchodních nabídek společnosti
  • nepřímé zažádání – uživatel příjme licenční smlouvu a podmínky použití, ale možnost o zasílání informací a obchodních nabídek společnosti je zatržena automaticky[3]

Zažádání podá uživatel většinou nevědomě a mnohdy je k němu i donucen. Například pro kompletní instalaci a používání oblíbeného programu uvede uživatel dobrovolně své osobní údaje. Pokud by tak neučinil, program by nebylo možné nainstalovat a nebo by jej mohl používat pouze v beta verzi, případně s jiným omezením funkcionality. Podobné to je i při registraci na internetových stránkách,[3] kde je ale po uživateli obvykle požadováno více údajů[4] (zpravidla se jedná i o zvolení uživatelského jména a hesla).

Zažádání o HAM[editovat | editovat zdroj]

Poskytnutí osobních údajů[editovat | editovat zdroj]

Instalace programu nebo registrace programu pro získání licence k jeho používání požaduje po uživateli osobní údaje. Každý program nebo registrace mohou požadovat jiné osobní údaje, vždy je ale nutné zadat e-mail nebo jiný kontakt pro komunikaci s uživatelem. Tyto údaje jsou ukládány do databází a představují potenciální zákazníky společnosti.[3] Při vydání nové verze programu nebo výrazné slevě některého z produktů společnosti obdrží uživatel e-mail, který o této skutečnosti informuje - a to je přesně HAM.

Často požadované osobní údaje
Nepřímé zažádání – běžný přihlašovací formulář na webové stránce

Takto získané údaje od uživatele jsou získány legální cestou, protože je sám uživatel poskytl a potvrdil jejich odeslání a následné zpracování v přiloženém licenčním ujednání a podmínkách pro použití příslušného software, případně podmínkách registrace.[3][5] Znění licenčního ujednání a podmínek použití je obsaženo v každé instalaci programu nebo registraci. Jedná se o dlouhé odstavce textu, které drtivá většina uživatelů nečte a automaticky s nimi souhlasí.[6][7] Za tuto protislužbu je uživateli poskytnuto používání programu zcela zdarma nebo bez omezení funkcionality. Tato protislužba je většinou označována jako „Registrace“.

To samé platí i při práci na internetu, kdy uživatel například zatouží být členem webu o svém hobby nebo se chce stát součástí diskuzního fóra. A nemusí se jednat pouze o stránky informativního charakteru, jedná se i o stránky typu e-shop. Pro úspěšné vytvoření uživatelského účtu s vyšší pravomocí než mají ostatní neregistrovaní uživatelé je vždy zapotřebí zadat některé osobní údaje. Při registraci v e-shopu jsou požadovány i podrobnosti o místě bydliště a telefonický kontakt. Některé údaje (atributy) jsou povinné a je nutno je zadat, jiné jsou nepovinné a je čistě na uživateli, zda je chce nebo nechce uvést. Při registraci na internetové stránce by měla být vždy volitelná možnost souhlasu se zasíláním obchodních nebo zájmových materiálů na uvedenou e-mailovou adresu. Tato možnost bývá zpravidla automaticky zatržena[3] a sází na nepozornost uživatele, který potvrzením registrace odsouhlasí a zažádá o elektronickou poštu pocházející z této stránky.

Jak se zbavit pošty typu HAM?[editovat | editovat zdroj]

Příchozí pošta typu HAM má však oproti SPAM jednu velkou výhodu – lze jednoduše zažádat o zrušení zasílání této pošty. Podmínky zasílání informací a obchodních nabídek společnosti ve formě elektronické pošty stanovuje RFC.[1] Pokud se jedná o seriózní společnost, v zasílaných newsletterech je možnost zrušení odběru ("unsubscribe" neboli zrušit sledování). Obvykle je tato možnost uvedena na úplném konci e-mailu a daleko menším fontem, než ostatní obsah. Většinou se jedná o odkaz, který přesměruje uživatele přímo na stránky, kde může provést žádost o zrušení zasílání informačních a obchodních nabídek společnosti – s tím ale souvisí i možná rizika, na která je třeba si dát pozor. Pokud se nejedná o poštu typu HAM, ale SPAM, odkaz může být falešný a odkázat uživatele na infikovanou nebo podvrženou stránku.[1]

Další možností je kontaktování společnosti se žádostí o zrušení zasílání informačních a obchodních nabídek. Pokud uživatel zruší zasílání těchto e-mailů, může dojít k porušení či nesplnění některého z podbodů licenčního ujednání nebo podmínek použití software a následně je uživateli zabráněno nadále program používat, případně využívat jej v neomezené míře.

Také se nabízí možnost filtrování příchozích zpráv pomocí Bayesova filtru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e BARRY, Christine. Ham v Spam: what's the difference? [online]. Barracuda Networks, Inc., 2013-10-02 [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b HORA, Vladimír. AntiSpam -- co děláme proti spamu na FSv [online]. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 2011-01-30 [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 
  3. a b c d e HUTNÍK, Matouš. Jak získat odběratele pro e-mailing [online]. Shoptet Blog, 2013-07-31 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. 
  4. ČIŽMAŘ, Jakub. Jak Úspěšně Získat od Návštěvníka E-mailový Kontakt [online]. PNI, 2012-04-20 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. 
  5. ČIŽMAŘ, Jakub. Jak na Legální E-mail Marketing [online]. PNI, 2011-10-21 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. 
  6. NEWITZ, Annalee. Dangerous Terms: A User's Guide to EULAs [online]. EFF, 2005-02-17 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  7. ROY, Hugo. ToS;DR in Action [online]. ToS;DR, 2013-06-10 [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]