Halloweenské koledování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koledující dítě

Koledování (trick-or-treating) je halloweenský zvyk pro děti v mnoha zemích světa. Děti v kostýmech chodí od domu k domu a prosí o koledu jako jsou sladkosti (nebo v některých kulturách o peníze) tím, že řeknou „Trick or treat“. „Trick“ je (obvykle lichá) výhrůžka, že pokud koledníci nic nedostanou, vyvedou vlastníkům domu nějakou neplechu. Pokud si však dotyčný něco takového nepřeje, má druhou možnost: „treat“, tedy dát koledníkům nějaký dárek, sladkost, nebo jinou dobrotu. Koledovat se obvykle chodí během 31. října večer. Někteří lidé dávají dětem vědět, že jsou ochotní jim dát nějakou koledu, tím, že vyzdobí svůj dům halloweenskou dekorací. Jiní zase jednoduše nechávají koledu na verandě.

V Severní Americe je koledování tradicí od dvacátých let dvacátého století. V Británii a Irsku pochází tradice chození od domu k domu a získávání jídla o Halloweenu přinejmenším z šestnáctého století, stejně jako tradice nošení kostýmů. V devatenáctém století se v Británii a Irsku objevily výpovědi o lidech, kteří o Halloweenu chodili od domu k domu v kostýmech, recitovali básničky výměnou za jídlo a někdy hrozili nezbednostmi, pokud nebudou hezky uvítáni.[1] Skotský halloweenský zvyk tzv. „guising“ (maskování se), kdy se děti převlékají do kostýmů a chodí od domu k domu pro jídlo nebo peníze, se v Severní Americe datuje od roku 1911.[2] Zatímco samotné koledování zůstalo mezi Skoty a Iry populární, zvyk říkat „trick or treat“ je běžnější až v poslední době. Tato aktivita je rozšířená ve Spojených státech, Kanadě, Spojeném království, Irsku, Portoriku a v severozápadním a středním Mexiku. Ve středním Mexiku se tato činnost nazývá calaverita (španělský výraz pro „malou lebku“) a děti při ní dostávají malou lebku z cukru nebo čokolády.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Starořecký spisovatel Athénaios Naukratios ve své knize Deipnosophistaí píše, že v dávných dobách byla na řeckém ostrově Rhodu podobná, i když nijak nesouvisející tradice, kdy děti chodily od domu k domu převlečené za vlaštovky, zpívaly píseň žádajíce majitele domu, aby jim dal jídlo, a vyhrožovaly různými druhy neplech, pokud majitel odmítne.[3] Od středověku existuje tradice maškarních během některých svátků, tzv. "mumming". Během nich se chodilo od dveří ke dveřím v kostýmech a hrály se krátké scénky nebo části her výměnou za jídlo a pití.

Koledování o Halloweenu pravděpodobně pochází z představy, že se v této době po zemi toulají nadpřirozené bytosti nebo duše zemřelých, které je potřeba si usmířit. Tradice se také mohla vyvinout z keltské slavnosti konající se z 31. října na 1. listopadu, která označovala začátek zimy. V Irsku, ve Skotsku a na ostrově Man se označoval jako Samhain. Ve Walesu, Cornwallu a Bretaňském poloostrově se mu říkalo Calan Gaeaf. Věří se, že tento svátek má předkřesťanské kořeny. V devátém století katolická církev rozhodla, že na 1. listopad připadne svátek Všech svatých. Pro keltské národy to bylo období, kdy do světa přicházeli duchové nebo víly (tzv. Aos Sí) a duše zemřelých, které se snažili usmířit oběťmi – jídlem a pitím. Podobné představy a zvyky byly nalezeny v dalších částech Evropy. Předpokládá se, že koledování se vyvinulo z tradice, kdy se lidé vydávali za duchy nebo duše zemřelých a dostávali obětiny v jejich jménu. S. V. Peddle tvrdí, že „personifikovali starobylé duchy zimy, kteří se dožadovali odměny výměnou za přízeň osudu“.[4] Vydávání se za duchy se také považovalo za způsob, jak se proti nim chránit.[5]

"A soul-cake, a soul-cake, have mercy on all Christian souls for a soul-cake." — oblíbená anglická říkanka během soulingu.[6]

Nejméně od patnáctého století bylo mezi katolíky během tří dnů (Halloweenu, slavnosti Všech svatých a Svátku zesnulých) zvykem sdílet „dušičky“" (v angličtině „soul cakes“ – koláčky duší)[7][8]. Lidé navštěvovali domy a brali si tyto dušičky, které byly buď symbolem pro zesnulé nebo oplátkou za modlitbu za jejich duše.[9] Později lidé chodili o Halloweenu od farnosti k farnosti, žebrali o dušičky zpíváním různých veršů pod okny.[10] Většinou prosili „o slitování nad všemi dušemi křesťanů za dušičku“.[11] Této činnosti, která byla zaznamenána v částech Británie, Flandrech, jižním Německu a Rakousku, se říkalo "souling".[12] Shakespeare tyto praktiky zmiňuje ve své komedii Dva šlechtici z Verony (v originále Two Gentlemen of Verona) (1593), kdy Valentinův komický sluha Spěch obviňuje svého pána, že se naučil "knučet jako žebrák o Všech-Svatých."[13][14]

Záznamy o nošení kostýmů a převleků během těchto svátků pochází ze Skotska v šestnáctém století[15] a později se dochovaly záznamy z dalších částí Británie a Irska.[16] Mnoho zmínek o mummingu, guisingu a soulingu během Halloweenu se objevuje v Británii a Irsku na konci osmnáctého století a ve století devatenáctém. V častech jižního Irska chodil muž oblečený jako Láir Bhán (bílý kůň) a vodil děti od domu k domu, kde společně výměnou za jídlo recitovali různé verše, z nichž některé měly pohanský podtext. Pokud jim domácnost dala jídlo, mohla očekávat od boha "Muck Olla" štěstí. V případě, že dětem obyvatelé domu nic nedali, měla je stihnout smůla.[17] Ve Skotsku zase děti chodily oblečeny v bílém a se škraboškami popřípadě nabarvenými nebo začerněnými obličeji, zpívaly a často hrozily nějakou neplechou, pokud je lidé neuvítali.[16][18][19] V částech Walesu se vesničané převlékali za děsivé bytosti, kterým se říká gwrachod, nebo se vydávali za cenhadon y meirw (ztělesnění zesnulých) a navštěvovali domácnosti.[16] V západní Anglii na území hraničící s Walesem byl souling běžný.[8] Podle jednoho ze spisovatelů devatenáctého století "chodily skupinky dětí oblečených v úžasných kostýmech kolem farem a chat, zpívaly písničky a prosily o dušičky, jablka, peníze nebo cokoliv, co by jim hospodyně mohly dát".[20]

Guising o Halloweenu se ve Skotsku datuje od roku 1895, kdy lidé v přestrojení a s lucernami z vydlabaných tuřínů v ruce navštěvovali domy, kde měli dostat koláče, ovoce a peníze.[21] V Severní Americe se tato tradice prvně datuje od roku 1911, kdy noviny ve městě Kingston v Ontariu podaly zprávu o tom, že děti chodí po městě koledovat.[2] O čtyři roky později se o tomto zvyku objevuje další zmínka a v roce 1920 v Chicagu další.[22] První použití spojení "trick or treat" v tisku se objevilo v roce 1927 v Blackie v kanadské Albertě.[23]

Tisíce pohlednic s Halloweenem z období mezi začátkem dvacátého století a dvacátými lety dvacátého století běžně zobrazují děti, ale ne samotné koledování.[24] Vedoucí sbírky čítající přes tři tisíce starých pohlednic s halloweenskou tematikou píše: "Jsou pohlednice, které ten zvyk [koledování] zmiňují nebo které zobrazují děti v kostýmech u dveří, ale pokud mohu říci, takové pohlednice se vyrobily až později, víc než pravděpodobně až někdy na začátku čtyřicátých let. Na prvních pohlednicích jsou zachyceni různí nezbedníci, ale už na nich chybí způsoby, jak si je udobřit."[25]

Zdá se, že koledování nebylo ve Spojených státech rozšířeným zvykem až do třicátých let, kdy byl v roce 1934 termín „trick or treat“ použit poprvé[26] a v roce 1939 byl také poprvé použit v národní publikaci.[27]

Zvýšení popularity[editovat | editovat zdroj]

Reklama v časopise z roku 1962

Téměř většina případů použití fráze "trick or treat" před rokem 1940 se omezuje na západ Spojených států a Kanady.[28] Koledování se rozšiřovalo ze západní části Spojených států směrem na východ, během května 1942 se ale šíření pozastavilo, protože se během druhé světové války zaváděly příděly cukru. Zvyk se v celé zemi šířil až do června 1947.[29]

První národní pozornosti se koledování dostalo v říjnu 1947, kdy vyšly dětské časopisy Jack and Jill a Children's Activities[30] a v roce 1946 halloweenským dílem rádiového pořadů The Baby Snooks Show. V roce 1948 to zase byly The Jack Benny Show a The Adventures of Ozzie and Harriet.[31] Koledování se také objevilo v komiksovém stripu Peanuts v roce 1951.[32] Zvyk se v populární kultuře pevně uchytil v roce 1952, kdy ho Walt Disney použil v animovaném filmu Trick or Treat a kdy byli Ozzie a Harriet v obležení koledníky v jedné episodě svého televizního pořadu.[33] O rok později UNICEF poprvé podnikl národní charitativní kampaň na podporu dětí právě za pomoci koledování.[34]

Ačkoliv některé populární historky tvrdí, že koledování o Halloweenu je vynálezem dospělých, aby se sváteční aktivity přenesly z vandalismu tzv. Mischief Night (Noc neplechy), pro taková tvrzení je jen málo důkazů. Des Moines v Iowě je jediná známá oblast, která má dochované záznamy o tom, že se koledování používalo jako nástroje k zabraňování kriminality.[35] Všude jinde vnímali dospělí koledování podle novinových článků od poloviny třicátých let dvacátého století do poloviny padesátých let většinou jako formu vynucování, ať už reagovali s pobavením nebo se nad ní rozčilovali.[36] Navíc děti musely často vysvětlovat zmateným dospělým, co to koledování vlastně je a ne obráceně, jak bylo zachyceno v pořadech v rádiu. Někdy dokonce protestovaly i samy děti: během Halloweenu v roce 1948 členové klubu the Madison Square Boys Club v New York City při pochodu nesli transparent s nápisem "Američtí kluci nežebrají".[37] Národní asociace cukrářů (The National Confectioners Association) v roce 2005 ohlásila, že osmdesát procent dospělých ve Spojených státech mělo v plánu rozdávat koledníkům sladkosti[38] a že devadesát tři procent dětí, teenagerů a mladých dospělých mělo v plánu chodit koledovat nebo se účastnit dalších halloweenských aktivit.[39] V roce 2008 vynesly sladkosti, masky a další podobné produkty spojené s Halloweenem obrat 5,77 miliard dolarů.[40][41]

Zavedení termínu ve Velké Británii a Irsku[editovat | editovat zdroj]

I přesto, že koncept koledování pochází původně z Británie a Irska ve formě soulingu a guisingu, se spojení "trick or treat" běžně neužívalo až do osmdesátých let dvacátého století. Guising je prostý jakékoliv žertovné hrozby[42] a podle jednoho novináře z BBC byly oslavy v osmdesátých letech viděny jako exotický a ne právě vítaný import. BBC je dokonce označily za "křídlatku japonskou mezi svátky" a "domáhání se [sladkostí] za pomoci výhružek"[43] Než se v Irsku stala fráze "trick and treat" běžná, děti používaly "Help the Halloween Party" (pomozte halloweenskému večírku). Velmi často se "trick or treat" říká jen tak a koledníci dostanou sladkosti s tím, že možnost výběru zdali dát sladkost nebo spáchat nějakou neplechu odpadla.

Pravidla chování[editovat | editovat zdroj]

Dvě koledující děti v Arkansasu ve Spojených státech.

Koledovat se většinou chodí mezi 17:30 a 21:30[44] 31. října,[45] ačkoliv některé obce vybírají jiná data[46]. Lidé, kteří se chtějí na Halloweenu podílet občas zdobí vchody svých domů umělými pavučinami, plastovými kostlivci a lucernami z dýní (tzv. jack-o'-lantern). Někteří jen nechávají sladkosti v miskách na verandě a jiní jsou aktivnější a dokonce děti vyzývají, aby se nějak snažily, pokud chtějí dostat sladkosti. V posledních letech se však tato aktivita rozšířila do téměř každého domu v sousedství, které děti navštěvují včetně domů pro seniory a kondominií. Ačkoliv lidé na Halloween zdobí své domy, skutečným signálem toho, že lidé jsou ochotní dávat dětem sladkosti, je rozsvícené světlo na verandě.

Místní varianty[editovat | editovat zdroj]

Guising[editovat | editovat zdroj]

Ve Skotsku a Irsku je tradiční tzv. "guising", kdy děti chodí od domu k domu v přestrojení (angl. disguise, odtud název[47]) za různé postavy a dostávají dárky jako je jídlo, mince nebo "jablka nebo ořechy na halloweenský večírek" (v poslední době také čokoládu).[48][49] Ve středozápadním skotském nářečí se guisingu říká "galoshans".[50] Mezi nejstarší dochované záznamy o této činnosti ve Skostku patří zmínka z roku 1895, kdy lidé v přestrojení a s lucernami z vydlabanách tuřínů navštěvovali domy, aby dostali koláče, ovoce a peníze.[21] Guising také zahrnoval chození k bohatým rodinám a ve dvacátých letech dvacátého století chlapci chodili koledovat do zámožné vesnice Thorntonhall v Jižním Lanarkshire.[51] V padesátých letech v Ardrossanu v Severním Ayrshire jedno dítě údajně dostalo 12 šilinků a šestipenci za to, že v sousedství ťukalo na dveře a předvádělo malé představení.[42] Skotský zvyk je diametrálně odlišný od toho, který se vyvinul v Severní Americe, kde je asociovaný s výhrůžkou. Ve Skorsku a Irsku dostávají děti sladkosti pouze pokud předvedou nějaké představení. Většinou jde o písničku nebo vtip popřípadě recitaci vtipné básničky, které se děti naučily předtím, než vyrazily ven.[42] Občas nějaké talentovanější dítě udělá karetní trik, zahraje na harmoniku nebo něco ještě působiějšího, ale většina dětí dostane dostatek sladkostí i za něco velmi jednoduchého. Často ani nemusí nic předvádět.[48] Navštěvování domácností v převlecích o Halloweenu zůstalo mezi Skoty a Iry populární a zároveň se severoamerická fráze "trick or treat" stala běžnější.

Trunk-or-treat u luteránského kostela sv. Jana a školy v Darienu ve státě Illinois.

Trunk-or-Treat[editovat | editovat zdroj]

Některé organizace ve Spojených státech a Kanadě pořádají večer o Halloweenu nebo občasně den před Halloweenem tzv. "Trunk-or-Treat", kdy se koleduje ze zaparkovaného auta (trunk znamená v angličtině kufr) na místním parkovišti často u školy nebo kostela. Tato každoroční událost začala v polovině devadesátých let dvacátého století jako "Fall Festival" (Podzimní slavnost) a byla alternativou ke koledování. O dvě desetiletí později se z ní stalo Trunk-or-Treat. Spočívá v tom, že se otevře kufr něčího auta, ve kterém jsou vystavené sladkosti a často nějaké hry a ozdoby. Starostliví rodiče považují Trunk-or-Treat pro děti za bezpečnější,[52] zatímco pro jiné rodiče je jednodušší alternativou chodit po čtvrti se svými dětmi. Někteří volají po více sponzorovaných Trunk-or-Treat oslavách, ať už za podpory města nebo komunitních skupin, aby se mohl zapojit každý.[53] Popularita tohoto typu koledování v posledních letech stoupá.[54]

Kostely rozšiřují původní myšlenku tím, že přidávají jídlo, hudbu, zábavu a atrakce. Jejich cílem je přilákat více lidí k alternativě koledování nejen pro děti chodící do kostela, ale pro celou komunitu.[zdroj?] Zjistly také, že trunk or treat otevírá další příležitosti jak pozvat rodiče a děti na další události nebo mše.[zdroj?] Některé skupiny proto na těchto akcích rozdávají letáky či jiné informace o kostelu.[zdroj?]

Další variace Halloweenu[editovat | editovat zdroj]

Od dětí v St. Louis ve státě Missouri se očekává, že předtím, než dostanou sladkosti, řeknou nějaký jednoduchý halloweenský vtip, slovní hříčku nebo hádanku.[55] V Des Moines v Iowě předtím, než něco dostanou, také musí říct vtip nebo něco předvést.

Ve většině oblastí Spojených států a Kanady je koledování aktivita výlučně pro děti. Několik amerických měst dokonce zakázalo účastnit se koledování dětem starším dvanácti let,[56] a většina mladých lidí přestane koledovat kolem čtrnácti let. V obou zemích se očekává, že teenager začne trávit oslavy Halloweenu dospěleji jako například společenským oblečením, hrami a rozptýleními jako jsou ohniště, apple bobbing (lovení jablek z vody ústy) a jedením sladkostí jako jsou karamelová jablka. Teenageři také často navštěvují různé školní nebo komunitní události s halloweenskou tematikou, kde hraje hudba a kde se tancuje.[57]

V některých částech Kanady děti někdy říkají namísto "trick or treat" "Halloween apples" (halloweenská jablka). To má pravděpodobně kořeny v době, kdy byly oblíbenou sladkostí jablka v karamelu. Dávání jablek na většině území Kanady je však od šedesátých let tabu. Tehdy se začaly šířit historky (téměř jistě pochybné hodnověrnosti), že se uvnitř halloweenských jablek nacházely žiletky. Rodiče začali kvůli bezpečnosti dětem jejich lup kontrolovat, než jim dovolili, aby si ho snědly. V Québecu chodí děti o Halloweenu také koledovat, ale ve francouzsky mluvících čtvrtích namísto "trick or treat" jednoduše říkají "Halloween", i když tradičně se říkalo La charité s'il-vous-plaît ("Prosím, milodar").[58]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trick-or-treating na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ROGER, Tricking. Halloween: From Pagan Ritual to Party Night. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. ISBN 0-19-514691-3. S. 28–30. 
  2. ↑ a b Rogers, Nicholas. (2002) "Coming Over: Halloween in North America". Halloween: From Pagan Ritual to Party Night. p.76. Oxford University Press, 2002, ISBN 0-19-514691-3
  3. ↑ Athenaeus. Deipnosophists 8.360b-d.
  4. ↑ Peddle, S. V. (2007). Pagan Channel Islands: Europe's Hidden Heritage. p.54
  5. ↑ British Folk Customs, Christina Hole (1976), p.91
  6. ↑ HALL, Anna Maria. Sharpe's London Magazine. [s.l.]: [s.n.], 1847. S. 12. 
  7. ↑ JACKSON, Jeanne L. Red Letter Days: The Christian Year in Story for Primary Assembly. [s.l.]: Nelson Thornes, 1 January 1995. ISBN 9780748719341. S. 158. 
  8. ↑ a b Hutton, pp.374–375
  9. ↑ Cleene, Marcel. Compendium of Symbolic and Ritual Plants in Europe. Man & Culture, 2002. p.108. Quote: "Soul cakes were small cakes baked as food for the deceased or offered for the salvation of their souls. They were therefore offered at funerals and feasts of the dead, laid on graves, or given to the poor as representatives of the dead. The baking of these soul cakes is a universal practice".
  10. ↑ St. Nicholas Magazine. Redakce Mary Mapes Dodge. [s.l.]: Scribner & Company, 1883. S. 93. 
  11. ↑ SANTINO, Jack. Halloween and Other Festivals of Death and Life. [s.l.]: University of Tennessee Press, 1994. Dostupné online. ISBN 9780870498138. S. 84. 
  12. ↑ Miles, Clement A. (1912). Christmas in Ritual and Tradition. Chapter 7: All Hallow Tide to Martinmas.
  13. ↑ SHAKESPEARE, William. Dvé šlechticů veronských. Překlad František Doucha. [s.l.]: [s.n.], 1869. S. Jednání druhé, výjev první. 
  14. ↑ The Two Gentlemen of Verona. Act 2, Scene 1.
  15. ↑ McNeill, F. Marian. Hallowe'en: its origin, rites and ceremonies in the Scottish tradition. Albyn Press, 1970. pp.29–31
  16. ↑ a b c Hutton, pp.379-383
  17. ↑ Journal of the Royal Society of Antiquaries of Ireland, Volume 2. 1855. pp.308-309
  18. ↑ Campbell, Oliver Frances (1900, 1902, 2005) The Gaelic Otherworld. Edited by Ronald Black. Birlinn Ltd. ISBN 1-84158-207-7 pp.559-62
  19. ↑ ARNOLD, Bettina. Halloween Customs in the Celtic World [online]. University of Wisconsin-Milwaukee, 2001-10-31 [cit. 2007-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-24. 
  20. ↑ Publications, Volume 16 (English Dialect Society), Harvard University Press, page 507
  21. ↑ a b Frank Leslie's popular monthly, Volume 40, November 1895, p. 540-543. [s.l.]: Books.google.com Dostupné online. 
  22. ↑ Wright, Theo. E., "A Halloween Story," St. Nicholas, October 1915, p. 1144. Mae McGuire Telford, "What Shall We Do Halloween?" Ladies Home Journal, October 1920, p. 135.
  23. ↑ "'Trick or Treat' Is Demand," Herald (Lethbridge, Alberta), November 4, 1927, p. 5, dateline Blackie, Alberta, Nov. 3.
  24. ↑ Pro příklady vizte následující webové stránky: Postcard & Greeting Card Museum: Halloween Gallery, Antique Hallowe'en Postcards Archivováno 19. 7. 2006 na Wayback Machine., Vintage Halloween Postcards Archivováno 23. 7. 2008 na Wayback Machine., and Morticia's Morgue Antique Halloween Postcards[nedostupný zdroj].
  25. ↑ E-mail from Louise and Gary Carpentier, 29 May 2007, editors of Halloween Postcards Catalog Archivováno 15. 4. 2007 na Wayback Machine. (CD-ROM), G & L Postcards.
  26. ↑ "Halloween Pranks Keep Police on Hop," Oregon Journal (Portland, Oregon), November 1, 1934:"Other young goblins and ghosts, employing modern shakedown methods, successfully worked the "trick or treat" system in all parts of the city", also "The Gangsters of Tomorrow", The Helena Independent (Helena, Montana), November 2, 1934, p. 4:

    Pretty Boy John Doe rang the door bells and his gang waited his signal. It was his plan to proceed cautiously at first and give a citizen every opportunity to comply with his demands before pulling any rough stuff. "Madam, we are here for the usual purpose, 'trick or treat.'" This is the old demand of the little people who go out to have some innocent fun. Many women have some apples, cookies or doughnuts for them, but they call rather early and the "treat" is given out gladly.

    The Chicago Tribune also mentioned door-to-door begging in Aurora, Illinois on Halloween in 1934, although not by the term "trick-or-treating." "Front Views and Profiles" (column), Chicago Tribune, Nov. 3, 1934, p. 17.
  27. ↑ Moss, Doris Hudson. "A Victim of the Window-Soaping Brigade?" The American Home, November 1939, p. 48. Moss was a California-based writer.
  28. ↑ The Historical Newspaper Collection at Ancestry.com indexes more than 16 million pages from over 1,000 different newspapers across the U.S, U.K. and Canada dating back to the 1700s.
  29. ↑ "One Lump Please" Archivováno 25. 8. 2013 na Wayback Machine., Time, March 30, 1942. "Decontrolled" Archivováno 28. 8. 2013 na Wayback Machine., Time, June 23, 1947.
  30. ↑ Published in Indianapolis, Indiana and Chicago, Illinois, respectively.
  31. ↑ The Baby Snooks Show, November 1, 1946, and The Jack Benny Show, October 31, 1948, both originating from NBC Radio City in Hollywood; and The Adventures of Ozzie and Harriet, October 31, 1948, originating from CBS Columbia Square in Hollywood.
  32. ↑ Peanuts Comic Strip on GoComics.com [online]. Comics.com, 2000-02-13 [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  33. ↑ The Adventures of Ozzie and Harriet: Halloween Party [online]. IMDb.com [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ "A Barrel of Fun for Halloween Night," Parents Magazine, October 1953, p. 140. "They're Changing Halloween from a Pest to a Project," The Saturday Evening Post, October 12, 1957, p. 10.
  35. ↑ ""Des Moines Register," Jokes set local Halloween apart , Oct. 2000.
  36. ↑ Editorial, Spokane Daily Chronicle, November 6, 1935, p. 4:
    In plain fact it is straight New York or Chicago "graft" or "racket" in miniature. Certainly it wouldn't be a good idea for youngsters to go in extensively for this kind of petty "blackmail" on any other date than Halloween. Neither police nor public opinion would stand for that.
    "A. Mother", letter to the editor, The Fresno Bee, November 7, 1941, p. 20:
    As a mother of two children I wish to register indignation at the "trick or treat" racket imposed on residents on Hallowe'en night by the youngsters of this city.… This is pure and simple blackmail and it is a sad state of affairs when parents encourage their youngsters to participate in events of this kind.
    Mrs. B. G. McElwee, letter to the editor, Washington Post, Nov. 11, 1948, p. 12:
    The Commissioners and District of Columbia officials should enact a law to prohibit "beggars night" at Hallowe'en. It is making gangsters of children.… If the parents of these children were fined not less than $25 for putting their children out to beg, they would entertain their children at home.
    "M.E.G.", letter to column "Ask Anne", Washington Post, Nov. 21, 1948, p. S11:
    I have lived in some 20 other towns and cities and I never saw nor heard of the begging practice until about 1936.… The sooner it becomes obsolete here the better. I don't mind the tiny children who want to show off their costumes, but I resent the impudence of the older children.
    Lucy Powell Seay, letter to the editor, Washington Post, Oct. 29, 1949, p. 8:
    Another year has rolled around and the nightmare of having to put up with the "trick or treat" idea again fills me with dread.
  37. ↑ Recalled a decade later by Martin Tolchin, "Halloween A Challenge To Parents," The New York Times, October 27, 1958, p. 35.
  38. ↑ Trick-or-treaters can expect Mom or Dad’s favorites in their bags this year, National Confectioners Association, 2005.
  39. ↑ Fun Facts: Halloween, National Confectioners Association, 2004.
  40. ↑ Joan Uda For the Independent Record. Longing for trick-or-treating of yore [online]. Helenair.com, 2010-10-30 [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  41. ↑ 2010 Halloween Costume Ideas. www.whatamericaissearching.com. What America Is Searching, August 21, 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-02. 
  42. ↑ a b c Stuart Christie (2002) The cultural and political formation of a west of Scotland "baby-boomer", Volume 1 p.65-66. Retrieved 2010-11-11
  43. ↑ Coughlan, Sean. "The Japanese knotweed of festivals", BBC News Magazine, 31 October 2007.
  44. ↑ Save Kids Santa Clara/San Mateo and Lucile Packard Children's Hospital Provide Halloween Safety tips, published October 29, 2007 copy at archive.org
  45. ↑ Halloween in United States, timeanddate.com, accessed 2013-09-25, copy at archive.org,
  46. ↑ 2013 Municipal Trick-or-Treat List, Haunted Wisconsin, dated 2013, copy at archive.org,
  47. ↑ Sarah Carpenter. Scottish Guising: Medieval And Modern Theatre Games. International Journal of Scottish Theatre. December 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-24.  Archivovaná kopie. www.arts.gla.ac.uk [online]. [cit. 2017-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-24. 
  48. ↑ a b Bannatyne, Lesley Pratt (1998) Forerunners to Halloween Pelican Publishing Company. ISBN 1-56554-346-7 p.44
  49. ↑ Rogers, Nicholas. (2002) "Festive Rights:Halloween in the British Isles". Halloween: From Pagan Ritual to Party Night. p.48. Oxford University Press. ISBN 0-19-514691-3
  50. ↑ Galoshans at Hallowe'en / News / Talk of the Towns. Greenock Telegraph. 27 Oct 2009. Retrieved 31 October 2011
  51. ↑ John A. Walker (2002) Sergeant Jiggy p.14. Cosmos Original Productions, 2002
  52. ↑ Safe Kids Worldwide
  53. ↑ "'Trunk or treat' doesn't include all children", Standard Examiner, Oct. 11, 2010 Archivováno 9. 12. 2014 na Wayback Machine.
  54. ↑ Santos, Fernanda. "Trunk or Treat! Halloween Tailgating Grows", New York Times, October 31, 2006
  55. ↑ Palazzolo, Joe. PALAZZOLO, Joe. Did You Hear the One About Frankenstein’s Ghoul Friend?. The Wall Street Journal. October 31, 2014. Dostupné online [cit. 14 November 2014]. 
  56. ↑ "What’s The Age Limit On Trick Or Treating?", CBS Detroit, October 30, 2011
  57. ↑ Boys & Girls Clubs of Skagit County. www.skagitraisesgreatkids.org [online]. [cit. 2017-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-02. 
  58. ↑ Halloween in Quebec Archivováno 9. 1. 2017 na Wayback Machine. provincequebec.com

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ben Truwe, The Halloween Catalog Collection. Portland, Oregon: Talky Tina Press, 2003. ISBN 0-9703448-5-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Halloweenské_koledování&oldid=23179199“