HIV/AIDS v Africe
HIV/AIDS je hlavním problémem veřejného zdraví, a také nejčastější příčinou úmrtí v Africe. Přestože je Afrika domovem 14,5% obyvatel Země, odhaduje se, že na tomto kontinentě žije 67% všech nakažených. V Africe se v roce 2009 úmrtnost na AIDS pohybovala okolo 72%.
Přehled[editovat | editovat zdroj]
| Oblast | Četnost HIV pozitivních (mezi 15–49) |
Celkem HIV pozitivních |
Úmrtí na AIDS v roce 2005 |
|---|---|---|---|
| Subsaharská Afrika | 5,0 % | 22,5 miliónů | 1,3 milionu |
| Celosvětově | 0,8 % | 33,3 miliónů | 1,8 milionu |
| Severní Amerika | 0,5 % | 1,5 milionu | 26 000 |
| Západní a střední Evropa | 0,2 % | 820 000 | 8 500 |
Společný program OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS) předpověděl výsledky pro tento region do roku 2025. Kulminace či případný pokles počtu úmrtí do roku 2012 bude nahrazen prudkým nárůstem počtu úmrtí a počtu infikovaných s počtem 9 miliónů nově infikovaných.
Bez správné zdravotní péče a účinných léků (např. antiretrovirotika), které jsou k dispozici ve vyspělých zemích, nebude schopno velké množství lidí brzy pracovat a budou vyžadovat stále nákladnější zdravotní péči, což povede k totálnímu kolapsu společnosti a ekonomiky v daných zemích.
Původ AIDS v Africe[editovat | editovat zdroj]
Nedávná studie uvedla, že původ AIDS je v západní Africe. Minulé teorie spojovaly tuto nemoc s konzumací opičího masa v Kamerunu a také se sexuálními praktikami s těmito zvířaty, ale tyto teorie byly zpochybněny. Podle současných teorií se sice měl virus přenést z opic, přesněji ze šimpanzů, a to během kolonizačního období, kdy se virus v lidské populaci usadil okolo roku 1930.[4]
Příčiny šíření[editovat | editovat zdroj]
Sociální faktor[editovat | editovat zdroj]
Existuje mnoho sociálních faktorů, které ovlivňují šíření nemoci. Mezi hlavní činitele šíření patří církev, která má na místní obyvatele obrovský vliv, a proto je zde malé procento lidí, kteří používají sexuální ochranné prostředky.
Politický faktor[editovat | editovat zdroj]
Mnoho afrických vůdců považuje zmínky o epidemii za vykonstruované a překroucené. Odmítají názory vědecké komunity. Velmi častá je též skutečnost, že představitelé o problému vědí, ale kvůli vysoké míře zkorumpovanosti se peníze vydané na boj s nemocí ztratí.[5]
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
Když člen rodiny onemocní virem HIV nebo i jinou nemocí, členové rodiny prodají všechny jeho věci, aby měli na jeho léčbu. V mnoha afrických zemí, ale zdravotnická zařízení chybí. Díky světovým organizacím se tento problém daří zmenšovat, avšak stále chybí kvalifikovaný personál.[6] Nejvíce zdravotních pracovníků je v zemi z Austrálie, Kanady a USA.
Odliv mozků[editovat | editovat zdroj]
Africké zdravotnictví je těžce zasažené takzvaným odlivem mozků, kdy veškeré lékařské kapacity na vyšší úrovni odchází do zahraničí, aby měly lepší pracovní podmínky. Nejlepším příkladem je Manchester a Malawi, kdy v Manchesteru bylo více původem malawiských lékařů, než tomu bylo v samotném Malawi.[7][8]
Vývoj v jednotlivých regionech[editovat | editovat zdroj]
Východní a střední Afrika[editovat | editovat zdroj]
Do této části Afriky spadají země Uganda, Keňa, Demokratická republika Kongo, Republika Kongo, Gabon, Rovníková Guinea, Středoafrická republika, Rwanda, Burundi, Etiopie a Eritrea. V roce 1982 byla Uganda prvním státem, který nahlásil případy HIV. Následovala jej Keňa v roce 1984 a poté Tanzanie roku 1985.
| Country | Procento nemocných[3] | Celkem případů HIV[3] | Úmrtí v roce 2009[3] |
|---|---|---|---|
| Tanzanie | 5.6% | 1,400,000 | 86,000 |
| Keňa | 6.3% | 1,500,000 | 80,000 |
| Republika Kongo | 3.4% | 77,000 | 5,100 |
| Demokratická republika Kongo | 1.2-1.6% | 430,000-560,000 | 26,000-40,000 |
| Uganda | 6.5% | 1,200,000 | 64,000 |
| Eritrea | 0.8% | 25,000 | 1,700 |
Některé oblasti východní Afriky se začíná projevovat procentuální pokles nakaženosti obyvatelstva virem HIV. Na začátku roku 1990 bylo 13% obyvatel Ugandy HIV pozitivních, ale do konce roku 2010 klesla míra nakaženosti obyvatelstva na 6,5%. Mezi lety 1997-1998 byla míra nakaženosti v Keni 13,6%, která klesla na dnešních 6,3%. Nakaženost obyvatelstva je stále vysoká, ale tato data ukazují pozitivní vývoj situace.
Západní Afrika[editovat | editovat zdroj]
Do oblasti Západní Afriky spadají země Mauritánie, Senegal, Gambie, Kapverdy, Guinea-Bissau, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Kamerun, Nigérie, Mali, Burkina Faso a Niger.
| Země | Procento nemocných[3] | Celkem případů HIV[3] | Úmrtí v roce 2009[3] |
|---|---|---|---|
| Kamerun | 5.3% | 610,000 | 37,000 |
| Côte d'Ivoire | 3.4% | 450,000 | 36,000 |
| Libérie | 1.5% | 37,000 | 3,600 |
| Guinea-Bissau | 2.5% | 22,000 | 1,200 |
| Togo | 3.2% | 120,000 | 8,700 |
| Nigérie | 3.6% | 3,300,000 | 220,000 |
| Gambie | 2.0% | 18,000 | <1000 |
| Burkina Faso | 1.2% | 110,000 | 7,100 |
| Ghana | 1.8% | 260,000 | 18,000 |
| Benin | 1.2% | 60,000 | 2,700 |
| Mali | 1.0% | 76,000 | 4,400 |
| Sierra Leone | 1.6% | 49,000 | 2,800 |
| Guinea | 1.3% | 79,000 | 4,700 |
| Niger | 0.8% | 61,000 | 4,300 |
| Senegal | 0.9% | 59,000 | 2,600 |
| Mauritánie | 0.7% | 14,000 | <1,000 |
Svazijsko[editovat | editovat zdroj]
HIV nákaza ve Svazijsku je bezprecedentně nejvyšší na světě. U všech dospělých je 26,1 procent nakažených[9], a více než 50% nakažených je mezi dospělými ve věku 20 let.[10] Tento fakt téměř zastavil hospodářský a společenský pokrok, což dovedlo společnost na pokraj anarchie.
Epidemie HIV ve Svazijsku způsobila, že průměrný věk v této zemi je jen 32 let, což je nejméně na světě. Druhý nejnižší průměrný věk je v Angole, 38 let. HIV způsobuje ve Svazijsku 61% úmrtí. Ročně umře ve Svazijsku 2% populace na HIV nebo AIDS.[11]
Tuberkulóza[editovat | editovat zdroj]
Mezi HIV/AIDS a tuberkulózou je velmi silná vazba, a to především právě v subsaharské Africe.[12] Tuberkulóza je celosvětově největším zabijákem žen v reprodukčním věku a nejčastější příčinou úmrtí lidí nakažených virem HIV.[13] Vzhledem k tomu, že virus HIV zničil imunitní systém téměř čtvrtině obyvatel zasažených oblastí, je přenos tuberkulózy nezastavitelný a nemoc zasahuje i zdravé lidi.[12]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku HIV/AIDS in Africa na anglické Wikipedii.
- ↑ Africa | Stark Aids message for Botswana. BBC News (2004-12-01). Retrieved on 2010-10-25.
- ↑ Africa | Uganda Aids education 'working'. BBC News (2004-04-30). Retrieved on 2010-10-25.
- ↑ a b c d e f g UNAIDS Report on the Global AIDS Epidemic 2010 [online]. [cit. 2011-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Origin of AIDS Linked to Colonial Practices in Africa [online]. NPR [cit. 2011-03-29]. Dostupné online.
- ↑ 4.10.2009 - Zdravotnické noviny[nedostupný zdroj] (česky)
- ↑ African Migration and the Brain Drain - David Shinn [online]. Sites.google.com, 2008-06-20 [cit. 2011-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Health systems in Malawi [online]. Ruder Finn blog [cit. 2010-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-15.
- ↑ BROADHEAD, Robert L; MUULA, Adamson S. Creating a medical school for Malawi: problems and achievements. S. 384–387. BMJ [online]. 2002-08-17. Roč. 325, čís. 7360, s. 384–387. Dostupné online. DOI 10.1136/bmj.325.7360.384. PMID 12183314. (anglicky)
- ↑ The HIV/AIDS Epidemic in South Africa - Fact Sheet [online]. [cit. 2011-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14.
- ↑ Oficiální zpráva
- ↑ Swaziland, Mortality Country Fact Sheet Archivováno 5. 8. 2009 na Wayback Machine. 2006. WHO. Retrieved November 22, 2009.
- ↑ a b 'Dual epidemic' threatens Africa. news.bbc.co.uk. BBC News, 2007-11-02. Dostupné online [cit. 2011-03-29].
- ↑ Stop TB Partnership. London tuberculosis rates now at Third World proportions. PR Newswire Europe Ltd. 4 December 2002. Retrieved on 3 October 2006.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu HIV/AIDS v Africe na Wikimedia Commons
