Hůry
| Hůry | |
|---|---|
 Náves v Hůrách | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′24″ s. š., 14°32′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 615 (2023)[1] |
| Rozloha | 5,34 km²[2] |
| Katastrální území | Hůry |
| Nadmořská výška | 467 m n. m. |
| PSČ | 373 71 |
| Počet domů | 217 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Hůry Na sadech 155 Hůry 373 71 Rudolfov ou-hury@hury.cz |
| Starosta | Jiří Borovka |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hůry | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535753 |
| Kód části obce | 49654 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hůry jsou obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, zhruba šest kilometrů severovýchodně od centra Českých Budějovic. Žije zde 615[1] obyvatel. V Hůrách zastavuje autobus do Rudolfova a také spoj mezi Lišovem a Českými Budějovicemi.[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název Hůry je odvozen ze slova hora, které označovalo místo těžby surovin. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hory (1378), Německé Hory (1490), Niemeczky hory (1562), Hory Niemeczke (1601), Hur (1720), Hur nebo Niemeczky Hory (1789) a Hur nebo Hure (1841).[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1378.[5] Jiné zdroje uvádějí, že první písemná zmínka pochází z roku 1350.[6] Vesnice patřila pod hlubocké panství.[5] V roce 1550 byla u Úsilného otevřena tzv. Eliášova dědičná štola, která se táhla až k Hůrám. Současně byl otevřen důl Eliáš (také Werk) , který fungoval až do roku 1909.[7] V roce 1581 se obec zúčastnila selské vzpoury proti Adamovi z Hradce. V začátku třicetileté války (v roce 1618) byla ves vyrabována a vypálena vojsky rabujícími Rudolfov.[6]
Od roku 1850 jsou Hůry samostatnou obcí s výjimkou období 1976–1990, kdy patřily pod Rudolfov. Vesnice je stavebně srostlá se sousedním Adamovem, který byl v letech 1850–1922 její součástí.
Vzhledem k poddolování měla obec nedostatek vody až do výstavby vodovodu v roce 1912. V roce 1940 byla obec elektrifikována.[7]
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- 1990-2002 Pavel Matoušek
- 2002–2006 Vladimír Pinc
- 2006–2014 Magdaléna Kubínová Šebelková[8]
- od 2014 Jiří Borovka[9]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Alfréd Kindler, malíř, který zde žije[7]
Bývalá prachárna[editovat | editovat zdroj]
Na západním okraji katastrálního území obce, za dálnicí D3, se nachází objekt bývalé prachárny. Tento objekt byl součástí vojenského komplexu, který v těchto místech stál už od 18. století jako doplnění pevnostního systému Budějovic. I po rozpadu Rakouska-Uherska byl komplex po nějakou dobu využíván československou armádou. Během dlouhých let chátrání byla rozkradena střecha, shnilý krov se propadl, ale původní rozsáhlé klenby prachárny z pálených cihel vše přečkaly.[10]
Objekt prachárny se dočkal částečné obnovy po jeho zakoupení panem Mrázkem. Prachárna byla opatřena plechovým zastřešením a areál slouží jako sklad dřeva a těžké techniky. Kromě vnitřních cihlových kleneb a systému odvětrávacích kanálků se z původního vojenského komplexu zachovaly také dvě úhlopříčně umístěné zděné strážní budky pro vojenskou ostrahu skladiště střelného prachu.[10]
Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svatého Floriána (uvádí se i Nejsvětější Trojice či Jan Nepomucký) ze druhé poloviny 19. století
- Památník padlých v první světové válce
- Boží muka u lípy
- Výklenková kaplička nedaleko čp. 102
- Křížek na návsi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Jízdní řády IDOS.cz. idos.idnes.cz [online]. [cit. 2020-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hůry, s. 803.
- ↑ a b Stanoviště 10: Hůry - Hurr - Německé Hory: NS Člověk a krajina: Naučné stezky v okolí Úsilného a Rudolfova. ns-usilne-rudolfov.cz [online]. [cit. 2022-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko / 2 Pravý břeh vltavy.. České Budějovice: Veduta, 2008. ISBN 978-80-86829-41-8, ISBN 80-86829-41-3. OCLC 300071102 S. 78–80.
- ↑ Magdalena Kubínová Šebelková - Výsledky voleb. volby.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Magdal%E9na Kub%EDnov%E1 %8Aebelkov%E1 - hledání na kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ a b MARŠÍK, Martin. Stará prachárna zachráněna, ale v poslední chvíli. In: MARŠÍK, Martin; BINDER, Milan. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budjějovice: [s.n.], 2023. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 46.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
- SASSMANN, Alois. Rodiny v Hůrách u Českých Budějovic. Kořeny. Svazek 1. České Budějovice: Karmášek 2007. ISBN 978-80-239-8558-0.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hůry na Wikimedia Commons - Hůry v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
