Hřebenatka jakubská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHřebenatka jakubská
alternativní popis obrázku chybí
Hřebenatka jakubská
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen měkkýši (Mollusca)
Třída mlži (Bivalvia)
Řád Pterioida
Čeleď hřebenatkovití (Pectinidae)
Rod hřebenatka (Pecten)
Binomické jméno
Pecten jacobaeus
L. 1758
Synonyma

Ostrea jacobaea

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřebenatka jakubská (Pecten jacobaeus) je druh mlže obývající Středozemní moře. Žije při mořském dně v hloubce do 200 metrů, může také plavat na kratší vzdálenosti pomocí vypuzovaní vody. Živí se planktonem, který filtruje z mořské vody. Dosahuje velikosti okolo 13 cm.[1] Lastura má okrové až červenohnědé zbarvení, má tvar vějíře a je zbrázděna čtrnácti až šestnácti paprskovitě se rozbíhajícími žebry. Živočich obývá spodní polovinu lastury, která je vydutější a světleji zbarvená než horní. Je hermafrodit, období rozmnožování nastává v květnu a červnu.

Maso hřebenatek je díky své jemné oříškové chuti oblíbeným pokrmem středomořské kuchyně, živočichové se loví pomocí vlečných sítí, bývají také chováni uměle. Upravují se na másle, se zeleninou, šafránovým rizotem nebo jako sašimi, kromě masa se konzumují také jikry.[2] Podle archeologických nálezů byly hřebenatky lidskou potravou od pravěku, již Aristoteles uvádí recept na jejich pečení na roštu s octem a solí.

Mušle hřebenatky je atributem svatého Jakuba Staršího. Podle legendy vydávaly ostatky tohoto světce takovou záři, až se pod jedním rytířem splašil kůň a skočil do moře; jezdce se podařilo vylovit živého a na znamení zázračné záchrany bylo jeho brnění pokryto hřebenatkami.[3] Hřebenatka je odznakem věřících na Svatojakubské cestě: poutníci při sobě nosili lastury jako nádoby na pití, dvojice skořápek také symbolizovala lásku k Bohu i lásku k bližnímu.[4]

Mušli sv. Jakuba měl ve svém papežském erbu Benedikt XVI., je vyobrazena na obraze Botticelliho Zrození Venuše i ve znaku ropné společnosti Royal Dutch Shell.

První fosilní nálezy tohoto druhu pocházejí z období pliocénu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biolib.cz
  2. Mušle svatého Jakuba. Jak na ně? Poradí Roman Paulus. Lidovky.cz
  3. Svatojakubská cesta
  4. Ultreia

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]