Hřbitov Tama

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hřbitov Tama
Lokalita
StátJaponskoJaponsko Japonsko
PrefekturaTokio
ObecTamachō a Maeharachō
Zeměpisné souřadnice
Map
Specifikace
Výstavba1923
Počet hrobů64 000
Rozloha128 ha
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov Tama (japonsky 多磨霊園, Tama-reien, Tamský hřbitov) je veřejný hřbitov s charakterem parku, který se nachází na předměstí tokijské aglomerace. Zde pochovaní mohou být jakéhokoliv náboženského vyznání, museli ale žít v Tokiu.[1] S rozlohou 128 hektarů je největším hřbitovem svého druhu v Tokiu a nachází se na něm přibližně 64 tisíc hrobových míst.[2]

Na konci 19. století vyšel předpis zakazující další pohřbívání uvnitř města a podle zákona z roku 1919 musely být stávající městské hřbitovy, s výjimkou těch historicky významných, přesunuty. Hřbitov Tama byl založen v roce 1923 na západ od centra v oblasti Tama mezi městy Fučú a Koganei, v současnosti na jejich pomezí, jako první předměstský parkový hřbitov v Japonsku.[3] Samotné hroby zabírají necelou polovinu prostoru a na hřbitově roste asi 30 tisíc stromů.[4] Na jedno zdejší uvolněné místo připadá 30 žádostí. Kvůli vysoké poptávce se v posledních desetiletích začala v Tokiu rozvíjet alternativní pohřebiště v kolumbáriích mimo hřbitovy a nově zbudovaných soukromých chrámech.[1][2]

Železniční stanice Tama-reien-eki na lince Keió z Šindžuku do Hačiódži je od hřbitova vzdálena 30 minut chůze. Mezi zde pohřbené osobnosti patří admirálové Heihačiró Tógó a Isoroku Jamamoto, sovětský špión Richard Sorge nebo spisovatel Edogawa Rampo.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ROWE, Mark Michael. Bonds of the Dead: Temples, Burial, and the Transformation of Contemporary Japanese Buddhism. Chicago: The University of Chicago, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-226-73015-8. S. 52–53. (anglicky) 
  2. a b YAMADA, Mutsuko; OSANAI, Katsuhiko. Niche graves make paying respects convenient. The Japan News [online]. 2013-04-03. (anglicky) 
  3. MURAKAMI, Kōkyō. Changes in Japanese Urban Funeral Customs during the Twentieth Century. S. 343. Překlad Mark Rowe. Japanese Journal of Religious Studies [online]. 2000. Roč. 27, čís. 3/4, s. 343. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Tokyo Metropolitan TAMA CEMETERY [PDF]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]