Gyula Illyés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gyula Illyés
Illyes Gyula (Bahget Iskander).jpg
Narození 2. listopadu 1902
Sárszentlőrinc
Úmrtí 15. dubna 1983 (ve věku 80 let)
Budapešť
Místo pohřbení Farkasréti Cemetery
Alma mater Pařížská univerzita
Zaměstnavatel Nyugat
Ocenění Kossuthova cena (1948)
Cena Attily Józsefa (1950)
Herderova cena (1970)
Řád praporu Maďarské lidové republiky (1982)
Magyar Örökség díj (1997)
Politická strana National Peasant Party
Manžel(ka) Kozmutza Flóra
Funkce poslanec maďarského Národního shromáždění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gyula Illyés (2. listopadu 190215. dubna 1983) byl maďarský básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor. Představitel sociografického žánru v tzv. lidové próze. V poezii dominuje pocit úpadku, stáří, osamělosti. Významná je jeho monografie o Sándoru Petőfim.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V mládí se sblížil nejen s maďarským venkovem, ale i s levicovými hnutími studentů a mladých dělníků, po pádu republiky emigroval v roce 1921 do Paříže, kde se živil jako knihař a zároveň studoval na Sorbonně. Připojil se k meziválečné francouzské avantgardě. V roce 1926 se mohl vrátit zpět do vlasti. V legendárním literárním časopise Nyugat publikoval od roku 1927, od roku 1933 se stal jedním z vůdčích duchů hnutí tzv. „lidových“ spisovatelů. Když německá armáda obsadila Maďarsko, skrýval se na venkově i v Budapešti. Od jara roku 1945 se podílel na činnosti Národní rolnické strany. V padesátých letech se uchýlil do ústraní. Nejpůsobivější literární událostí října 1956 bylo zveřejnění jeho Jedné věty o tyranii. Na počátku Kádárovy éry na něj komunistické vedení hledělo jako na nepřítele, ale v šedesátých letech se pomalu vrátil do kulturního života. Jeho práce vycházely pravidelně od roku 1961 a v roce 1969 byla zahájena edice životního díla Gyuly Illyése, ve které vyšlo od roku 1986 dvaadvacet svazků.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

česky
  • Petőfi (1953)
  • Lidé z pusty (1957)
  • Jilm a vítr (1965)
  • Na Cháronově člunu aneb Známky stárnutí (1972)
  • Princ z dřevěného hradu – pohádkový výbor (1980)
  • Divotvorný vůl a jiné maďarské pohádky (2008)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]