Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín
Gymnázium Josefa Kainara | |
---|---|
Informace | |
Zkratka | GJK |
Právní forma | příspěvková organizace |
Zřizovatel | Moravskoslezský kraj |
Datum založení | 1920 (obnoveno 1945) |
Zaměstnanci | |
Ředitel | Mgr. Andrea Cahelová |
Zástupce | Mgr. Petr Klein |
Poloha | |
Město | Hlučín |
Adresa | Dr. Ed. Beneše 586/7, Hlučín, 748 01, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°53′57,48″ s. š., 18°11′29,76″ v. d. |
Identifikátory | |
IČO | 47813091 (VR) |
REDIZO | 600017249 |
Oficiální web | www |
Obory vzdělání | |
| |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gymnázium Josefa Kainara je všeobecné gymnázium, příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, nacházející se v Hlučíně na ulici Dr. Ed. Beneše v blízkosti budovy PČR, vlakového nádraží a základní školy na ulici Generála Svobody.
Historie školy
[editovat | editovat zdroj]20. a 30. léta
[editovat | editovat zdroj]Gymnázium vzniklo krátce po připojení Hlučínska k Československu v roce 1920. Jednalo se o první školu tohoto typu v celé oblasti s vyučováním v českém jazyce, jelikož Hlučínsko do té doby mělo pouze školy německé. Zřízením byl pověřen pedagog a kulturní pracovník Jan Zacpálek. Gymnázium původně sídlilo v bývalém Rotschildově sirotčinci Charlottenstift, od roku 1924 pak v nové moderní školní budově s tělocvičnou a domkem pro ředitele, ve které sídlí dodnes. Ve 20. a 30. letech představovalo gymnázium opěrný bod české kultury a vzdělanosti v celé oblasti.
Válka a poválečná doba
[editovat | editovat zdroj]Ihned po obsazení Hlučínska Německem byla v budově školy zřízena Ostlandschule a od 1.3.1939 započala výuka v rámci Oberschule für Jungen, která převzala veškeré vybavení a část sbírek.[1]
Z bývalého českého ústavu se ke studiu přihlásilo asi 25% žactva. Školu vedl až do března 1943 dr. Jaschke a poté byl zastupován až do 15. října 1943 dr. Wolframem. Škola byla vedena až do svého uzavření 20. ledna 1945 studijním radou Breitschem z Ratiboře. Po prvním náletu na Moravskou Ostravu koncem srpna 1944 byla budova zabrána pro lazaret a nemocnici evakuovanou ze Zábřehu nad Odrou a ústav byl přemístěn do Kravař. Dle poválečných zpráv se k maturitním zkouškám nedostal žádný ze studujících, neboť již od r. 1941 probíhaly odvody do Wehrmachtu od dosaženého 17. roku života každého půlroku. Z 240 žáků zapsaných ke studiu ve školním roce 1944/1945 zůstalo v VIII. jen 8 žákyň.
V prvních týdnech po II. světové válce se z Moravské Ostravy navrátil profesor Pavel Strádal, který začal s okamžitou obnovou gymnázia. Velká část sbírek, pomůcek a vybavení tělocvičny byla rozkradena a se značnými obtížemi se navracela zpět. Knižní fondy byly uskladněny již od r. 1938 v Ostravě a část knih určená na spálení byla zachráněna, hlučínským občanem Havelkou, majitelem prádelny v Hlučíne.[2]
50. až 80. léta
[editovat | editovat zdroj]Školním rokem 1948/1949 se změnil název školy na Gymnázium jaselských dělostřelců a doba studia se standardizovala na čtyři roky. Od školního roku 1952/1953 se spolu s 1.národní školou, 2.měšťanskou školou a 3.národní školou, stala součástí komplexu jedenáctileté střední školy. Poměrně komplikované fungování školy vydrželo až do školního roku 1961/1962, kdy se z 9.-11. ročníků odštěpily střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ). V roce 1968 došlo ustanovením názvu školy z SVVŠ zpět na gymnázium (se čtyřletou výukou) a díky srpnovým událostem, ke změnám ve složení učitelského sboru. Roku 1972 opustila základní škola definitivně prostory budovy a v letech 1976 až 1980 prošla budova školy rozsáhlou rekonstrukcí. Normalizace přinesla profilaci posledních dvou ročníků gymnázia na výrobu a odbornou přípravu v oborech strojírenství, stavebnictví, ekonomie a zemědělství.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]V porevoluční čase byly vypracovány a schváleny vlastní učební plány pro šestiletý studijní cyklus spolu s upravením plánů čtyřletého studia. První studenti šestiletého gymnázia začali studovat v roce 1993.
Právní subjektivitu nabyla škola v roce 1992 jako rozpočtová organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ta byla pak v roce 1995 změněna na příspěvkovou organizaci a od školního roku 2001/2002 došlo ke změně zřizovatele, jímž je až doposud Moravskoslezský kraj. Od 1. ledna 2007 používá škola čestného názvu Gymnázium Josefa Kainara.
Od školního roku 2011/2012 jsou přijímací zkoušky postaveny na testech Scio a testech společnosti CERMAT.
Budova gymnázia
[editovat | editovat zdroj]Rozhodnutí o postavení vlastní budovy padlo v listopadu 1920, návrh představoval vykoupení pozemků v blízkosti nádraží na tehdejší Nádražní ulici (dnešní Dr. Ed. Beneše) o celkové výměře 9.931 m3. Zeměměřičské práce byly provedeny inženýrem Kütnelem a stavební projekt vypracoval pražský architekt Ing. Bedřich Bendelmayer, stavba započala v říjnu roku 1922 stavebními firmami Ing. Vladimír Vlček z Ostravy a Julius a Adolf Vysloužilovi z Opavy. Budova je třípatrová v novoklasicistním stylu, půdorysu písmene L s přístavbou tělocvičny a domku pro ředitele. Nápis nad vchodem "Státní reálné Gymnázium" a mozaikový malý československý státní znak nad vchodem byly odstraněny během okupace (dnes je znak k vidění v rámci stálé expozice "Kdo jsou lidé na Hlučínsku?" v Muzeu Hlučínska). Stejně tak původní červenobílé sgrafito v duchu geometrické moderny v úrovni druhého patra a malby v tělocvičně byly zničeny rekonstrukcí v 70. a 80. letech.
-
Hlavní vchod.
-
Pohled z ulice Dr. Ed. Beneše.
Ředitelé školy
[editovat | editovat zdroj]Představitel | Portrét | Období působení | |
---|---|---|---|
1 | Jan Zacpálek | 1920-1922 (zatímní správce) | |
2 | Josef Moric | 1922-1938 | |
3 | Pavel Strádal | 1945-1953 (zatímní správce) 1955-1959 | |
4 | Matěj Tureček | 1953-1955 | |
5 | PhDr. Vilém Plaček | 1959-1962 | |
6 | Radoslav Adamec | 1962-1963 | |
7 | Stanislav Rambousek | 1963-1973 | |
8 | Jaromír Volek | 1973-1983 | |
9 | RNDr. Jiří Bárta | 1983-1988 1990-2006 | |
10 | Jaroslav Horák | 1989-1990 | |
11 | Mgr. Jiří Šebesta | 2006-2012 | |
12 | PhDr. Charlotta Grenarová | 2012-2024 | |
13 | Mgr. Andrea Cahelová | 2024- |
Projekty
[editovat | editovat zdroj]- Phare CBC (ukončeno)
- EU peníze do škol
- Maturita nanečisto (CERMAT)
Zahraniční spolupráce
[editovat | editovat zdroj]Zahraniční spolupráce byla a je navazována se vzdělávacími institucemi v partnerských městech Hlučína.
- Gymnázium V Ružomberoku (1984-1993)
- Lyceum v Namysłówě
Významní absolventi
[editovat | editovat zdroj]- Josef Kainar (1917-1971) – český básník, textař, dramatik
- Karel Pala (1939–2023) – český bohemista a počítačový lingvista
- Erich Šefčík (1945-2004) – český historik, archivář
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BERNAT, Rudolf. Znovu na hlučínském gymnáziu. XIX. a XX. výroční zpráva státního reálného gymnasia v Hlučíně za školní rok 1945-1946 a 1946-1947. 1947, roč. XX., s. 11–12.
- ↑ STRÁDAL, Pavel. V době okupace. XIX. a XX. výroční zpráva státního reálného gymnasia v Hlučíně za školní rok 1945-1946 a 1946-1947. 1947, roč. XX., s. 5–11.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 75 let Gymnázia v Hlučíně, Alamanach k 75. výročí založení školy. Redakce Mgr. A. Kulová, PhDr. E. Šefčík. 1. vyd. Hlučín: Gymnázium v Hlučíně, 1995. 176 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky