Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gymnázium Josefa Kainara
Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín.jpg
ZkratkaGJK
Právní formapříspěvková organizace
ZřizovatelMoravskoslezský kraj
Datum založení1920 (obnoveno 1945)
IČO47813091
REDIZO600017249
ŘeditelPhDr. Charlotta Grenarová
ZástupceMgr. Andrea Cahelová
AdresaDr. Ed. Beneše 586/7, Hlučín, 748 01, Česko
Zeměpisné souřadnice
Oficiální webwww.ghlucin.cz
Obory vzdělávání
  • 79-41-K/401, Gymnázium – všeobecné (4leté)
  • 79-41-K/601, Gymnázium – všeobecné (6leté)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gymnázium Josefa Kainara je všeobecné gymnázium, příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, které se nachází v Hlučíně na ulici Dr. Ed. Beneše v blízkosti budovy PČR, vlakového nádraží a základní školy na ulici Gen.Svobody.

Historie školy[editovat | editovat zdroj]

Hodina tělocviku, 20. léta.

20. a 30. léta[editovat | editovat zdroj]

Okolí gymnázia, dřevěná budova základní školy vlevo, v pozadí kostel sv. Jana Křtitele. 30. léta.

Gymnázium vzniklo krátce po připojení Hlučínska k Československu v roce 1920. Jednalo se o první školu tohoto typu v celé oblasti s vyučováním v českém jazyce, jelikož Hlučínsko do té doby mělo pouze školy německé. Zřízením byl pověřen pedagog a kulturní pracovník Jan Zacpálek. Gymnázium původně sídlilo v bývalém Rotschildově sirotčinci Charlottenstift, od roku 1924 pak v nové moderní školní budově s tělocvičnou a domkem pro ředitele, ve které sídlí dodnes. Ve 20. a 30. letech představovalo gymnázium opěrný bod české kultury a vzdělanosti v celé oblasti.

Válka a poválečná doba[editovat | editovat zdroj]

Ihned po obsazení Hlučínska Německem byla v budově školy zřízena Ostlandschule a od 1.3.1939 započala výuka v rámci Oberschule für Jungen, která převzala veškeré vybavení a část sbírek.[1]

Z bývalého českého ústavu se ke studiu přihlásilo asi 25% žactva. Školu vedl až do března 1943 dr. Jaschke a poté byl zastupován až do 15. října 1943 dr. Wolframem. Škola byla vedena až do svého uzavření 20. ledna 1945 studijním radou Breitschem z Ratiboře. Po prvním náletu na Moravskou Ostravu koncem srpna 1944 byla budova zabrána pro lazaret a nemocnici evakuovanou ze Zábřehu nad Odrou a ústav byl přemístěn do Kravař. Dle poválečných zpráv se k maturitním zkouškám nedostal žádný ze studujících, neboť již od r. 1941 probíhaly odvody do Wehrmachtu od dosaženého 17. roku života každého půlroku. Z 240 žáků zapsaných ke studiu ve školním roce 1944/1945 zůstalo v VIII. jen 8 žákyň.

V prvních týdnech po II. světové válce se z Moravské Ostravy navrátil profesor Pavel Strádal, který začal s okamžitou obnovou gymnázia. Velká část sbírek, pomůcek a vybavení tělocvičny byla rozkradena a se značnými obtížemi se navracela zpět. Knižní fondy byly uskladněny již od r. 1938 v Ostravě a část knih určená na spálení byla zachráněna, hlučínským občanem Havelkou, majitelem prádelny v Hlučíne.[2]

50. až 80. léta[editovat | editovat zdroj]

Školním rokem 1948/1949 se změnil název školy na Gymnázium jaselských dělostřelců a doba studia se standardizovala na čtyři roky. Od školního roku 1952/1953 se spolu s 1.národní školou, 2.měšťanskou školou a 3.národní školou, stala součástí komplexu jedenáctileté střední školy. Poměrně komplikované fungování školy vydrželo až do školního roku 1961/1962, kdy se z 9.-11. ročníků odštěpily střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ). V roce 1968 došlo ustanovením názvu školy z SVVŠ zpět na gymnázium (se čtyřletou výukou) a díky srpnovým událostem, ke změnám ve složení učitelského sboru. Roku 1972 opustila základní škola definitivně prostory budovy a v letech 19761980 prošla budova školy rozsáhlou rekonstrukcí. Normalizace přinesla profilaci posledních dvou ročníků gymnázia na výrobu a odbornou přípravu v oborech strojírenství, stavebnictví, ekonomie a zemědělství.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Nové logo gymnázia (od roku 2017).

V porevoluční čase byly vypracovány a schváleny vlastní učební plány pro šestiletý studijní cyklus spolu s upravením plánů čtyřletého studia. První studenti šestiletého gymnázia začali studovat v roce 1993.

Právní subjektivitu nabyla škola v roce 1992 jako rozpočtová organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ta byla pak v roce 1995 změněna na příspěvkovou organizaci a od školního roku 2001/2002 došlo ke změně zřizovatele, jímž je až doposud Moravskoslezský kraj. Od 1. ledna 2007 používá škola čestného názvu Gymnázium Josefa Kainara.

Od školního roku 2011/2012 jsou přijímací zkoušky postaveny na testech Scio a testech společnosti CERMAT.

Budova gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Budova gymnázia v 30. letech s původní fasádou.

Rozhodnutí o postavení vlastní budovy padlo v listopadu 1920, návrh představoval vykoupení pozemků v blízkosti nádraží na tehdejší Nádražní ulici (dnešní Dr. Ed. Beneše) o celkové výměře 9.931 m3. Zeměměřičské práce byly provedeny inženýrem Kütnelem a stavební projekt vypracoval pražský architekt Ing. Bedřich Bendelmayer, stavba započala v říjnu roku 1922 stavebními firmami Ing. Vladimír Vlček z Ostravy a Julius a Adolf Vysloužilovi z Opavy. Budova je třípatrová v novoklasicistním stylu, půdorysu písmene L s přístavbou tělocvičny a domku pro ředitele. Nápis nad vchodem "Státní reálné Gymnázium" a mozaikový malý československý státní znak nad vchodem byly odstraněny během okupace (dnes je znak k vidění v rámci stálé expozice "Kdo jsou lidé na Hlučínsku?" v Muzeu Hlučínska). Stejně tak původní červenobílé sgrafito v duchu geometrické moderny v úrovni druhého patra a malby v tělocvičně byly zničeny rekonstrukcí v 70. a 80. letech.

Ředitelé školy[editovat | editovat zdroj]

Představitel Portrét Období působení
1 Jan Zacpálek 1920-1922 (zatímní správce)
2 Josef Moric 1922-1938
3 Pavel Strádal Pavel Strádal (1898-1971) 1945-1953 (zatímní správce)
1955-1959
4 Matěj Tureček 1953-1955
5 PhDr. Vilém Plaček 1959-1962
6 Radoslav Adamec 1962-1963
7 Stanislav Rambousek 1963-1973
8 Jaromír Volek 1973-1983
9 RNDr. Jiří Bárta 1983-1988
1990-2006
10 Jaroslav Horák 1989-1990
11 Mgr. Jiří Šebesta 2006-2012
12 PhDr. Charlotta Grenarová 2012-

Projekty[editovat | editovat zdroj]

  • Phare CBC (ukončeno)
  • EU peníze do škol
  • Maturita nanečisto (CERMAT)

Zahraniční spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční spolupráce byla a je navazována se vzdělávacími institucemi v partnerských městech Hlučína.

Významní absolventi[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERNAT, Rudolf. Znovu na hlučínském gymnáziu. XIX. a XX. výroční zpráva státního reálného gymnasia v Hlučíně za školní rok 1945-1946 a 1946-1947. 1947, roč. XX., s. 11–12. 
  2. STRÁDAL, Pavel. V době okupace. XIX. a XX. výroční zpráva státního reálného gymnasia v Hlučíně za školní rok 1945-1946 a 1946-1947. 1947, roč. XX., s. 5–11. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 75 let Gymnázia v Hlučíně, Alamanach k 75. výročí založení školy. Redakce Mgr. A. Kulová, PhDr. E. Šefčík. 1. vyd. Hlučín: Gymnázium v Hlučíně, 1995. 176 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]