Gustav von Myrdacz
| Gustav von Myrdacz | |
|---|---|
| Narození | 12. července 1874 Vídeň |
| Úmrtí | 11. července 1945 (ve věku 70 let) Tirana |
| Choť | Ida Heller Fiedler |
| Rodiče | Paul von Myrdacz |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Náčelník generálního štábu albánské armády |
| Bitvy | první světová válka druhá světová válka |
| Vyznamenání | |
Gustav Freiherr von Myrdacz (7. prosince 1876 Vídeň – 14. dubna 1945 Tirana) byl rakouský šlechtic slezského původu a důstojník, pozdějí náčelník generálního štábu albánské armády. Sehrál významnou roli při budování a organizaci moderních ozbrojených sil Albánie v meziválečném období 20 století.[1][2][3][4]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Gustav von Myrdacz se narodil se ve Vídni do rodiny vojenského lékaře Paula von Myrdacze, který působil v rakousko-uherské armádě jako lékař generálního štábu 4. armádního sboru v Budapešti a Emmy rozené Zettl. Rodina Myrdaczů měla slezský původ z Konské, otec Paul byl roku 1917 povýšen do šlechtického stavu za službu pro monarchii.
Po absolvování vojenské akademie ve Vídni byl Gustav von Myrdacz 28. srpna 1897 jmenován poručíkem a přidělen k maďarskému praporu polních myslivců č. 32 se sídlem v Zališčyky. V letech 1901–1903 studoval Vojenskou školu ve Vídni a poté sloužil jako důstojník štábu. V roce 1913, v hodnosti majora, působil ve štábu generálního velení rakousko-uherské armády.
Po vypuknutí první světové války byl služebně přidělen do Sarajeva. V prosinci 1915 byl zařazen k XIX. sboru pod velením generála Ignaze von Trollmanna, který se účastnil bojů v Srbsku a při obsazování severní Albánie. Během pobytu v Albánii se seznámil s albánským králem a prezident Ahmetem Zogem, s nímž navázal přátelský vztah.
Dne 1. května 1917 se stal velitelem IV. praporu pohraničních myslivců (Grenzjägerbataillon IV), v srpnu 1917 byl jmenován náčelníkem štábu 14. pěší divize na italské frontě a účastnil se bitev na Soči. Dne 5. ledna 1918 byl povýšen na plukovníka a 16. července téhož roku velel 117. pěšímu pluku při útoku na Průsmyk Tonale v Tyrolsku během bitvy na Piavě. V boji padl do italského zajetí.
Po propuštění v říjnu 1919 se vrátil do Rakouska, kde působil jako zástupce velitele městské milice v Štýrském Hradci. Dne 20. května 1922 odcestoval do Albánie jako člen skupiny vojenských poradců a získal albánské občanství.
S podporou Ahmeta Zoga byl 18. prosince 1925 jmenován náčelníkem štábu albánské armády v hodnosti plukovníka. V roce 1933 byl povýšen na generálmajora. Po italské okupaci Albánie v dubnu 1939 opustil Tiranu spolu se Zogovou rodinou, ale brzy se vrátil. Italské okupační úřady ho nechaly na svobodě.
Během druhé světové války pomáhal organizovat albánské jednotky v Kosovu. Po obsazení Albánie Němci v září 1943 byl povýšen do hodnosti generála divize a 23. října 1943 se stal náčelníkem generálního štábu albánské armády.
V roce 1945 byl zatčen partyzány Albánské národně osvobozenecké armády a postaven před zvláštní soud v Tiraně vedený Koči Dzodzem. Byl odsouzen k smrti za spolupráci s okupanty a 14. dubna 1945 zastřelen na předměstí Tirany.[5] Podle svědectví Pjetera Pepy jeho poslední slova zněla: „Umírám jako Albánec, protože jsem pracoval s oddaností pro demokratickou albánskou armádu.[6]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád Skanderbegův, I. třídy- Rakouské řády
- Turecké válečné vyznamenání
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gustav von Myrdacz na polské Wikipedii a Gustav von Myrdacz na anglické Wikipedii.
- ↑ ELSIE, Robert. A biographical dictionary of Albanian history. London New York: I.B. Tauris in association with The Centre for Albanian Studies ISBN 978-1-78076-431-3.
- ↑ DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Myrdacz, Gustav von. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2025-11-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gustaf von Myrdacz. Hearts of Iron 4 Mods Characters Wiki [online]. [cit. 2025-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GUERRE, Mémoires de. Myrdacz Gustav von. Mémoires de Guerre [online]. 2012-12-29 [cit. 2025-11-03]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ 13 Prill 1945 – Gjyqi i parë special i Tiranës [online]. 2015-08-09 [cit. 2025-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pjeter Pepa: Dosja e diktatures. Tirana: 1995.