Gustav Louženský (architekt)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav Louženský
Narození31. květen 1911
Hradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí?
?
Povoláníarchitekt, malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gustav Louženský (31. května 1911[1][2][3][4]/někdy také 1913[5]/ Hradec Králové – ?) byl český architekt a malíř[2]. Pocházel z Pražského Předměstí, které v době jeho narození bylo samostatnou obcí.[6]

Studium[editovat | editovat zdroj]

V Hradci Králové od roku 1922 studoval Státní vyšší reálnou školu.[6][7] V letech 1929–1935 vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze (Fakulta architektury a pozemního stavitelství)[2][8]. Jednalo se o žáka architekta Antonína Engela.

Architekt v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]

ZŠ Jiráskovo náměstí

Po studiu působil v Hradci Králové. Jeho dílo není příliš známé.[5]

V Hradci se účastnil několik lokálních soutěží, zejména na školní budovy. Vítězným projektem se stala jeho vize školního areálu v Předměřicích nad Labem na konci 30. let 20. století[9]. Vyhrál rovněž s projektem tehdy měšťanské školy na Pražském Předměstí na tehdejším Rašínově, dnes Jiráskově náměstí (Základní škola a Mateřská škola Jiráskovo náměstí, Hradec Králové). Tato soutěž byla vypsána v závěru roku 1938 a vyhodnocena v roce 1939.[10] Louženský byl následně pověřen vypracováním definitivního plánu. Stavba započala na podzim 1939 a do roka mělo být hotovo.[11]

Projektoval také elektrárny či obytné budovy.[4]

Vila Františka Sternwalda

Mezi významnější realizace patří funkcionalistická vila Františka Sternwalda v Baarově ulici v Hradci Králové (1940–41).[12][13] Vilu lze dokonce považovat za jednu z posledních kvalitních staveb provedených v Hradci Králové před všeobecným stavebním zákazem vyhlášeným protektorátními úřady roku 1942.[9]

Architekt mimo Hradec Králové[editovat | editovat zdroj]

V roce 1955 vytvořil směrný typový podklad ústavu pro kojence. Časopis Architektura ČSR o něm napsal: "Autor zvolil pro řešení typický půdorys tvaru T, který je obvyklý pro malé nemocnice. Vstup od ambulantní části je navržen z předsazené přízemní části, která navazuje na lékařský a vyšetřovací komplex kojenců. Vstup do nemocničního příjmu je mimoúrovňový. Rozvržení jednotlivých funkčních částí je správné. Koncentrovaná disposice umožňuje provedení objektu i v mírně svažitých terénech. Jednoduchý a jasný konstruktivní systém s přesně dodrženým vyšším modulem umožňuje použít prefabrikovaných prvků. Řešení průčelí není v rozporu s charakterem nemocniční stavby a má předpoklady výtvarného rozvíjení. Některé nedostatky jako na př. předimensované čekárny, jejich nepřímé spojení s ústředním roentgenem, stísněný a nepřímo osvětlený prostor před lůžkovým výtahem, nejsou podstatného rázu a dají se odstranit. Řešení, i přes vytknuté nedostatky, je příkladem dobrého typového podkladu."[14]

Účastnil se také soutěže na stavbu hotelu na Donovalech v Nízkých Tatrách.[15]

Další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Kromě architektonické profese působil také jaké malíř (např. akvarel Devět skal) a kreslíř. Byl členem Českého fondu výtvarných umělců (ČFVÚ).[2] Byl rovněž členem Společnosti pro kulturní a hospodářské styky s SSSR, odbočka v Hradci Králové.[16] Publikoval články v časopisu Svět sovětů.[17]

V 60. letech 20. století publikoval o Bulharsku. Např.:

  • Budoucnost černomořského pobřeží. Čs. architekt, 1966, 12(12), s. 1–2.
  • Úspěchy bulharských architektů a inženýrů v cizině. Bulharsko ve výstavbě. 1965, 14(2), s. 13.
  • Z deníku architekta. Bulharsko ve výstavbě. 1964, 13(6), s. 4–6.
  • Bulharské pobřeží za několik let nepoznáme. Lidová demokracie. 1968, 24(45), s. 3.

Další články[editovat | editovat zdroj]

  • Restaurace a jídelny se samoobsluhou. Studium i programové náčrty s ukazateli, 1958, Praha STÚ.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LOUŽENSKÝ Gustav 31.5.1911 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d BRÁNA DO STARÉHO CENTRA SIGHISOARA RUMUNSKO (HRABĚ DRACULA) - LOUŽENSKÝ GUSTAV. www.prodej-obrazy.eu [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  3. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců / 21, W - Ž : 1950-2010.. Příprava vydání Zbyšek Malý; redakce Petr Pavliňák. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall 391 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 
  4. a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců [online]. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  5. a b LOUŽENSKÝ Gustav. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-06. 
  6. a b Výroční zpráva státní vyšší reálné školy v Hradci Králové za školní rok 1928-29 [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  7. Výroční zpráva státní vyšší reálky v Hradci Král. za školní rok 1922-23 [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  8. Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  9. a b Vila Františka Sternwalda | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  10. O měšťanskou školu v Pražské Předměstí u Hradce Králové. Lidové noviny [online]. 1939 [cit. 2022-08-22]. Roč. 47, čís. 410. Dostupné online. 
  11. Jaroslava Divišová a kolektiv, Encyklopedie města Hradce Králové N-Z, Hradec Králové 2011, str. 713
  12. Gustav Louženský | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  13. Vila Františka Sternwalda, Královehradecký - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  14. ŠTURSA, Jiří. Přehlídka nejlepších projektů výstavby 1955. Architektura ČSR [online]. Klub architektů, 1956 [cit. 2022-08-22]. Roč. 15. Dostupné online. 
  15. Na stavbu turistického hotelu na Donovalech v Nízských Tatrách. Lidové noviny [online]. 1936 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  16. Zpráva o činnosti a pracovní program Společnosti pro kulturní a hospodářské styky s SSSR, ústředí Praha 1945-1946 [online]. Praha: 1946 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  17. Digitální knihovna Kramerius. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  18. Soutěžní návrh pokusného obytného obvodu jihozápadní části Moskvy Krajského projektového ústavu v Brně a Gottwaldově. Architektura ČSR [online]. 1960 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online.