Gunnhildr Sveinsdóttir
| Gunnhildr Sveinsdóttir | |
|---|---|
| královna Švédska (1022–1050) královna Dánska (1050–1052) | |
 Dobové švédské vyobrazení královny jako šachové figurky | |
| Narození | Norsko |
| Úmrtí | asi 1060 zřejmě Gudhem, Västergötland |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gunnhildr Sveinsdóttir nebo také Gunnhildr Haraldsdóttir, Guda nebo Gyda (? - 1060? , zřejmě Gudhem, Västergötland, Švédsko) byla manželkou švédského krále Jakoba Anunda a poté Svena II. Dánského. Její původ není jednoznačný, proto je nazývána Gunnhildr Sveinsdóttir nebo Gunnhildr Haraldsdóttir. Její označování jako Gudy nebo Gydy je zřejmě důsledkem zaměňování s její dcerou Gydou, který je naopak někdy nazývána Gunnhildr.
Informace o Gunnhildr si často odporují. Některé zdroje ji označují za dceru norského svatého Haralda, ale druhá teorie je pravděpodobnější. Podle ní byla dcerou norského jarla Sveina Håkonssona a švédské princezny Holmfrid, dcery nebo sestry krále Olofa Skötkonunga.
Švédská královna[editovat | editovat zdroj]
Není jisté, kdy se Gunnhildr provdala za Jakoba. Někdy je manželství označováno jako bezdětné, někdy se jako jejich potomek uvádí dcera Gyda. Je možné, že Gyda byla dcera Anunda a jiné ženy a Gunnhildr byla její nevlastní matka. Okolo roku 1047 se Gyda vdala za dánského krále Svena II., který nějaký strávil v exilu u švédského dvora, ale brzy zemřela (v roce 1048 nebo 1049).
Dánská královna[editovat | editovat zdroj]
V roce 1050 zemřel Jakob Anund a Gunnhildr se provdala za vdovce po své dceři. Toto manželství ale netrvalo dlouho. Církev ho považovala za neplatné, protože manželé byli blízcí příbuzní – možná protože byli bratranec a sestřenice, možná protože Sven býval manželem její dcery.
Hambursko-brémský arcibiskup nařídil toto manželství zrušit[1] , což uvedl v platnost papež Lev IX.[2] Gunnhildr tedy byla nucena vrátit se okolo roku 1051/52 do Švédska.
Pozdější život[editovat | editovat zdroj]
Gunnhildr se odebrala na své pozemky ve Västergötlandu, kde podle tradice strávila zbytek života v pokání za své hříchy. Podle legendy založila klášter v Gudhemu (okolo let 1052/54). Ve skutečnosti byl však tento klášter založen přesně o sto let později, v roce 1152. Tato legenda možná vznikla proto, že jedním z jejích pozemků byl i Gudhem. Adam z Brém ji nazývá Sanctissima a popisuje její pohostinnost vůči misionářskému biskupovi Adalvardovi, kterého vykázal Emund Gammal.
Podle tradice Gunnhildr zemřela v Gudhemu. Data jejího narození a úmrtí nejsou známá, ale ví se, že ještě žila za vlády švédského krále Emunda (1050–1061).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunnhildr Sveinsdóttir na anglické Wikipedii.
- ↑ Stefan Pajung, Artikel: Svend Estridsen ca. 1019–1074/76 Archivováno 18. 3. 2012 na Wayback Machine., danmarkshistorien.dk, Aarhus University, January 19, 2010
- ↑ Svend 2. Estridsen at Gyldendal Åbne Encyklopædi
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Herman Lindquist: Historien om Sveriges drottningar (History of the queens of Sweden)(2006)
- Herman Lindquist: Historien om Sverige (History of Sweden) (1997)
- Åke Ohlmarks: Alla Sveriges drottningar (all the queens of Sweden)
- Alf Henrikson: Dansk historia (Danish history) (1989)
- Assar Blomberg: Några anteckningar om Gudhems Församling i Västergötland(Some notes of the congreagation of Gudhem in Västergötland) A J Lindgrens Boktryckeri (1916)
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Estrid Obodritská |
1022–1050 Gunnhildr Sveinsdóttir |
Nástupce: Astrid Njalsdotter |
| Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Gyda Anundsdotter Švédská |
1050–1052 Gunnhildr Sveinsdóttir |
Nástupce: Markéta Hasbjörnsdatter |