Guillainův–Barrého syndrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Guillainův–Barrého syndrom
Klasifikace
MKN-10G61.0
Statistické údaje – obě pohlaví[1]
Incidence0,16–4/100 000
Statistické údaje – muži[1]
Maximum výskytu50–70 let
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guillainův–Barrého syndrom (GBS) je akutní zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (AIDP) a autoimunitní onemocnění postihující periferní nervovou soustavu, obvykle vyvolané akutním infekčním procesem. Zhruba ve 30 % případů jde o bakterie Campylobacter jejuni způsobující průjem. Syndrom je zahrnován do širší skupiny periferních neuropatií. GBS je vzácné onemocnění s roční incidencí, která kolísá od 0,16 do 4 lidí na 100 tisíc obyvatel.[1] Často se jedná o vážné onemocnění obvykle se projevující vzestupnou paralýzou začínající slabostí v nohou, která se šíří do horních končetin a obličeje, společně s úplnou ztrátou hlubokých šlachových reflexů. Při rychlé léčbě plazmaferézou či intravenózní imunoglobulinovou a podpůrnou léčbou, získá většina pacientů opět plnou mobilitu. GBS však může skončit smrtí v případě, že se vyskytnou závažné plicní komplikace a problémy s autonomní nervovou soustavou.[2] Guillainův–Barrého syndrom je jednou z hlavních příčin netraumatických paralýz na světě.

GBS byl hlášen v souvislosti s Covid-19 a může být potenciální neurologickou komplikací onemocnění.[3][4][5][6]

GBS byl zařazen jako velmi vzácný vedlejší účinek vakcíny Janssen a AstraZeneca proti onemocnění covid-19.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guillain-Barré syndrome na anglické Wikipedii.

  1. a b c POKRIVČÁK, Tomáš. Syndromy a symptomy. Praha: Triton, 2009. ISBN 978-80-7387-136-9. S. 74. 
  2. Medline Plus: "Guillain-Barre syndrome" [online]. U.S. National Library of Medicine [cit. 2009-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Ellul MA, Benjamin L, Singh B, Lant S, Michael BD, Easton A, Kneen R, Defres S, Sejvar J, Solomon T. Neurological associations of COVID-19. The Lancet. Neurology. September 2020, s. 767–783. DOI 10.1016/S1474-4422(20)30221-0. PMID 32622375. (anglicky) 
  4. Toscano G, Palmerini F, Ravaglia S, Ruiz L, Invernizzi P, Cuzzoni MG, Franciotta D, Baldanti F, Daturi R, Postorino P, Cavallini A, Micieli G. Guillain-Barré Syndrome Associated with SARS-CoV-2. The New England Journal of Medicine. June 2020, s. 2574–2576. DOI 10.1056/NEJMc2009191. PMID 32302082. (anglicky) 
  5. Paterson RW, Brown RL, Benjamin L, Nortley R, Wiethoff S, Bharucha T, Jayaseelan DL, Kumar G, Raftopoulos RE, Zambreanu L, Vivekanandam V, Khoo A, Geraldes R, Chinthapalli K, Boyd E, Tuzlali H, Price G, Christofi G, Morrow J, McNamara P, McLoughlin B, Lim ST, Mehta PR, Levee V, Keddie S, Yong W, Trip SA, Foulkes AJ, Hotton G, Miller TD, Everitt AD, Carswell C, Davies NW, Yoong M, Attwell D, Sreedharan J, Silber E, Schott JM, Chandratheva A, Perry RJ, Simister R, Checkley A, Longley N, Farmer SF, Carletti F, Houlihan C, Thom M, Lunn MP, Spillane J, Howard R, Vincent A, Werring DJ, Hoskote C, Jäger HR, Manji H, Zandi MS. The emerging spectrum of COVID-19 neurology: clinical, radiological and laboratory findings. Brain. July 2020, s. 3104–3120. DOI 10.1093/brain/awaa240. PMID 32637987. (anglicky) 
  6. ABU-RUMEILEH, Samir; ABDELHAK, Ahmed; FOSCHI, Matteo; TUMANI, Hayrettin; OTTO, Markus. Guillain-Barré syndrome spectrum associated with COVID-19: an up-to-date systematic review of 73 cases. Journal of Neurology. 2021, s. 1133–1170. ISSN 1432-1459. DOI 10.1007/s00415-020-10124-x. PMID 32840686. (anglicky) 
  7. COVID-19 Vaccine Janssen: Guillain-Barré syndrome listed as a very rare side effect [online]. 22.7.2021 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]