Guigues VIII. z Viennois
| Guigues VIII. z Viennois | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1309 |
| Úmrtí | 1333 (ve věku 23–24 let) Saint-Julien-de-Raz |
| Povolání | aristokrat |
| Choť | Izabela Francouzská |
| Rodiče | John II of Viennois a Beatrix Uherská |
| Rod | La Tour du Pinové |
| Příbuzní | Humbert II. z Viennois (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Guigo VIII. nebo Guigues VIII.[pozn. 1] (1309 – 28. července 1333, Saint-Julien-de-Raz) byl dauphin z Viennois, hrabě z la Tour du Pin a z Albonu. Byl synem dauphina Jana II. z Viennois a Beatrix Uherské,[1] dcery titulárního uherského krále Karla I. Martela a Klemencie Habsburské.[2] Po otcově smrti (5. března 1319) se jeho poručníkem stal otcův bratr, metský biskup Jindřich z Viennois. Roku 1323 se Guigo oženil s Isabelou,[3] dcerou francouzského krále Filipa V. Dlouhého. Jejich manželství bylo bezdětné.
Konflikt se savojskými hrabaty[editovat | editovat zdroj]
7. srpna 1325 se mladý Guigues utkal v Saint-Jean-le-Vieux[4] s hrabětem Eduardem Savojským. Dauphinovo vojsko zvítězilo, dobylo hrad Varey u Saint-Jean-le-Vieux a zajalo Eduardovy spojence Roberta Burgundského, hraběte z Tonnerre, auxerrského hraběte Jana II. ze Châlon-Arlay a Guicharda VI. z Beaujeu. Soudobé kroniky uvádějí, že v této bitvě zahynulo přibližně 2 000 vojáků.
Bitva u Casselu[editovat | editovat zdroj]
23. srpna 1328 se odehrála bitva u Casselu ležícího asi 30 km jižně od Dunkerku. Viennský dauphin v ní bojoval po boku francouzského krále Filipa VI. proti vlámským sedlákům, které vedl Nicolaas Zannekin. Guigues velel 7. sboru francouzské jízdy, složenému z dvanácti praporů. Francouzské vojsko rozdrtilo vlámské kopijníky. Guigues byl později Filipem VI. oceněn za odvahu v tomto boji.
Poslední bitva a smrt roku 1333[editovat | editovat zdroj]
28. července 1333 se podruhé střetl v bitvě u hradu La Perrière[5] v Sain-Julien-de-Ratz (dnes součást La Sure en Chartreus v dep. Isère) se savojským hrabětem – tentokrát s Aymonem, bratrem Eduarda, který zemřel v roce 1329. Byl smrtelně zraněn střelou ze kuše a za několik dní poté zemřel. Spolu s ním bojoval jeho bratr Humbert II.
O jeho smrti píše v VII. kapitole svého životopisu Vita Caroli Karel IV., který s ním byl vzdáleně příbuzný. V noci na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1333 se mu zdál sen, ve kterém anděl ohnivým mečem dauphina smrtelně ztrestal za hříchy smilstva. Tehdy mladý princ Karel snu věřil a rozmlouval otci Janu Lucemburskému zamýšlenou vojenskou pomoc dauphinovi, protože ten zemřel. Otec se mu vysmál, že nemá věřit snům. Po několika dnech přinesl poslel zprávu o smrti dauphina a že měl po zranění čas se vyzpovídat, jak ve snu Karlovi anděl slíbil. Tato událost budoucího krále a císaře silně ovlivnila.
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Guigues [gíg] je francouzská forma jména, Guigo odpovídá latinské koncovce. Starší latinský přepis jména je Wigo s germánským [w], zachycuje výslovnost z doby, než došlo ve starofrancouzštině k hláskové změně w→g. Ve Vita Caroli je jméno uvedeno ve formě Bigo („Delphino Viennensi nomine Bigonis“).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ De Allobrogibus libri novem, ex autographo codice Bibliothecae Regis editi [online]. Parisiis: Aelfred de TERREBASSE, 1844 [cit. 2020-11-23]. S. s. 457. Dostupné online.
- ↑ Annales Colomarienses maiores [online]. Hannoverae: 1861 [cit. 2020-11-23]. (Monumenta Germaniae historica - Scriptores in Folio, Tomus XVII). S. 207. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-17.
- ↑ Aymari Rivalii delphinatis De Allobrogibus libri novem [online]. S. 458. Dostupné online.
- ↑ Les Chroniques de Genève, par François Bonnivard, prieur de Saint-Victor. I. Tome, Seconde partie [online]. Genève: 1831 [cit. 2020-11-23]. Kapitola 29, s. 339–340. Dostupné online.
- ↑ Les Chroniques de Genève [online]. [cit. 2020-11-23]. Kapitola 32, s. 347–348.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guigues VIII. z Viennois na Wikimedia Commons - fmg.ac
