Guerrilla Girls

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Guerrilla Girls je organizace sdružující umělkyně, které se objevují na veřejnosti v gorilích maskách. Jako pseudonymy používají jména mrtvých umělkyň. Svou činností (pořádání akcí, vytváření plakátů, knih, prospektů) se snaží poukázat na sexismus a rasismus v politice, umění, filmu a kultuře jako takové. Při svých akcích využívají humor pro vyprovokování společenských diskuzí. Samy se deklarují jako feministické protějšky většinou mužských hrdinů, kteří konají dobro – Batmana či Robina Hooda. Nošení gorilích masek pak slouží k tomu, aby se pozornost soustředila spíše na probíraní témata, než na identitu umělkyň. Zároveň tajemství, obklopující Guerrilla Girls, přitahuje pozornost médií.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Organizace vznikla v roce 1985 při výstavě u Muzea moderního umění v New Yorku, která nesla název Mezinárodní přehlídka malby a skulptury. Podnětem k vytvoření tohoto spolku byl nízký počet prezentovaných umělkyň – ze 169 umělců bylo žen pouze 13. Výrok kurátora výstavy, Kynestona McShinea, že: „…umělec, který nebyl na výstavu vybrán, by měl přehodnotit svou profesi…,“ odstartoval činnost Guerrilla Girls. Organizace byla založena dvěma hlavními představitelkami, které se poté obklopily dalšími umělkyněmi. Dodnes není znám přesný počet členů, ale uvádí se, že jich je kolem 100. V roce 1993 začal vycházet čtvrtletník „Hot Flashes.“ V roce 1995 publikovaly svou první knihu „Confessions of Guerrilla Girls.“

Tvůrčí činnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavní náplní tvorby Guerrilla Girls jsou plakáty, billboardy a bannery. Plakátů vytvořila tato organizace od roku 1985 více než 100. Hlavní náplní plakátů i ostatních produktů je satira, upozorňující na nevyrovnané postavení žen, ale i lidí jiné, než bílé barvy pleti. Kromě těchto produktů organizují členky happeningy, vytvářejí webové stránky či se podílejí na přípravě výstav. Jejich první knižní publikace, Confessions of Guerrilla Girls, shrnovala myšlenky této organizace a na necelých sto stranách přináší čtenářům originální pohled na feminismus, na diskriminaci žen a plakátovou válku proti ní.

Postoj k feminismu[editovat | editovat zdroj]

Přestože se zájmy organizace Guerrilla Girls v mnohém schodují se zájmy feministického hnutí, nelze je chápat jako propojená sdružení. Samy zakladatelky Guerrilla girls tvrdí, že chtěly slovo „feminismus“ přivést opět do módy, s využitím nových taktik a strategií 1. Chtěly ukázat, že feminismus nemusí být nudný, ale naopak může být velice zábavný. Rovněž nikdy neomezovaly svou tvorbu a činnost pouze na ženy, a podle vlastních slov rády přijmou do svých řad i muže, pokud někdy najdou někoho, kdo by se z tohoto členství nesnažil něco sobecky vytěžit. Prozatím však zůstává organizace Guerrilla girls čistě ženskou záležitostí, což příliš nepřispívá jejich snaze přiblížit své myšlenky i mužům.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Organizace svou činností vzbudila ve společnosti řadu otázek. Svou satirickou válkou proti kritikům, kteří opomíjeli umělkyně, vyprovokovali řadu uznávaných novinářů k napsání článků o novém ženském umění a zásluha za zaměření pozornosti na zanedbávané umělkyně je dávána právě Guerrilla Girls. Členky organizace Guerrilla girls jsou například rovněž zmiňovány jako ideové vůdkyně boje proti opomíjení umělkyň v galeriích a muzeích, který nakonec vedl k akcím, kdy byly v galeriích vystavovány pouze díla umělkyň.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lincoln Journal Star, Apr. 11, 2010
  • Satiric impersonations: from Aristophanes to the Guerrilla Girls, Joel Schechter. SIU Press, 1994.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]