Přeskočit na obsah

Guariento di Arpo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Guariento di Arpo
Narození1310
Piove di Sacco
Úmrtí1370 (ve věku 59–60 let)
Padova
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guariento di Arpo, nesprávně někdy uváděn jako Guerriero (přibližně 13101370), byl italský gotický malíř. Jeho příjmení di Arpo se vztahuje k otci, nikoli k místu narození.

Jako místo narození se uvádí Piove di Sacco. Umělec pracoval mezi lety 1338–1367 v Padově pro pány z Carrary a také v Benátkách a Bolzanu. Roku 1338 namaloval fresky v Kostele poustevníků v Padově (Chiesa degli Eremitani) a mezi lety 1340–45 je potvrzena jeho práce pro padovský kostel sv. Františka. Roku 1951 zhotovil fresku v kostele sv. Augustina (hrobka Ubertino a Jacopo I. Da Carrara). Kolem roku 1357 vyzdobil freskami soukromou kapli a lodžii Královského paláce pánů z Carrary v Padově (Palazzo Carrara).[1]

Od roku 1361 pracoval v Benátkách, nejprve v apsidě baziliky svatých Jana a Pavla (hrob dóžete Dolfina). Roku 1365 u něj dóže Marco Corner objednal fresku pro sněmovní místnosti Velké rady v Dóžecím paláci.

V první polovině 70. let 14. století vytvořil fresky v kněžišti a apsidě kostela Poustevníků v Padově. Je pohřben v kostele San Bernardino v Padově.

Žákem a spolupracovníkem Guarienta di Arpo byl benátský malíř Niccolò Semitecolo, autor návrhu mozaiky Posledního soudu na Zlaté bráně katedrály sv. Víta.[2]

Guariento di Arpo, Oltář s korunovací Marie (1344), Norton Simon Museum
Fresky v lodžii paláce La Reggia Carrarese, Padova

V díle Guarienta di Arpo, podobně jako u Paola Veneziana, který byl zhruba o 10 let starší, je přítomná benátská byzantská tradice, patrná v bohatství dekorací, hieratickém uspořádání figur, kaligrafické kresbě vlasů a typologii tváří. Zároveň se u něj objevují realistické prvky v prostorové struktuře trůnu a snaha o individualizaci portrétů.

Jeho figury, vycházející z obvyklých gotických vzorů a středověké angelologie, jsou protáhlé ve tvaru písmene "s", s bohatě řasenými oděvy, ale jejich plasticita již odráží vliv Giottovy školy. Na Guarientových freskách ze 70. let 14. století v padovském Kostele poustevníků jsou v narativních scénách s životy svatých realisticky zachycené výhledy do krajiny. Nevzdaluje se sice tradičním gotickým schématům, ale ve vedení kresby a barevnosti jsou zdůrazněny dramatické aspekty děje.

Stylizací mužských hlav navazuje na Guarienta di Arpo a jeho žáka Niccolò Semitecola autor fresek v ambitu kláštera Na Slovanech, označovaný jako Mistr emauzského cyklu.[3]

Známá díla

[editovat | editovat zdroj]
  • 1332 Krucifix pro kostel sv. Františka, nyní v Museo Civico de Bassano del Grappa
  • 1338 Fresky se scénami ze života sv. Augustina, chór Kostela poustevníků v Padově. (fresky byly těžce poškozeny při bombardování roku 1944)
  • 1344 Nanebevstoupení Páně, Collection Vittorio Cini, Benátky
  • 1344 Deskový oltář s korunovací Panny Marie, původně pro katedrálu v Piove di Sacco, nyní v Norton Simon Museum
Madonna humilitas, Paul Getty Museum
  • 1345 Madonna humilitas, Paul Getty Museum, Malibu
  • 1351 Fresky pro hrobku Ubertino a Jacopo I. Da Carrara
  • 1350–55 deskové obrazy s Pannou Marií, sv. Matoušem a 25 anděly - nebeskou hierarchií pro Palác Carrara, nyní v Museo Civico of Padua
  • 1357 fresky v lodžii Paláce Carrara ( příběhy Starého zákona), Padova, část zachována a přenesena do Museo d'arte medievale e moderna di Padova
  • 1361 Ctnost, monochromní malba, apsida v basilica dei Santi Giovanni e Paolo, Benátky
  • 1361–65 Bitva u Spoleta, Dóžecí palác, Benátky
  • 1365 Ráj (Paradiso), freska s Korunovací Panny Marie a hierarchií nebes, Sala del Maggior Consiglio, Dóžecí palác, Benátky, roku 1577 těžce poškozena požárem
  • fresky v Dominikánském kostele v Bolzanu, kaple sv. Mikuláše (San Nicola), dnes zničeno
  • freska v kostele San Lorenzo, Vicenza
  • Křídlový oltář: Ukřižovaný Kristus, andělé a světci, diecézní muzeum, Milán
  • Trůnící Madona s dítětem, Courtauld Institute, London
  • Panna Maria s Ježíškem, Metropolitan Museum of Art, New York
  • Krucifix, Fogg Art Museum, Cambridge, Massachusetts

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guariento di Arpo na italské Wikipedii.

  1. Kornelia Mohl, Die Ausstattung der Cappella Carrara in der Reggia Carrarese in Padua: durch den Paduaner Meister Guariento di Arpo - Ein Rekonstruktionsversuch (Vienna: AV Akademikerverlag, 2014)
  2. Stejskal K, Umění na dvoře Karla IV, 1978, s. 158, 194
  3. Stejskal K, Umění na dvoře Karla IV, 1978, s. 158

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Enrico Castelnuovo (a cura di), La pittura in Italia. Il Duecento e il Trecento, Milano, Electa, 1986, ISBN 88-435-2096-2.
  • Karel Stejskal, Umění na dvoře Karla IV, Artia Praha 1978
  • Francesca Flores D'Arcais, Guariento. Tutta la pittura, Venezia, Alfieri, [1974]
  • Francesca Flores D'Arcais, Guariento, Venezia, Alfieri, 1965

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]