Greenway Botič

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Směrovka z roku 2006 u Záběhlického zámku

Greenway Botič (Zelený koridor Botič, Zelený pás Botič) je rekreační trasa z pražské Výtoně do Průhonic, na jejímž vybudování a vyznačení začalo kolem roku 1999 pracovat občanské sdružení Oživení-Bohemian Greenways inspirováno aktivitami Evropského sdružení Greenways, i název přírodního pásu podél potoka, který je v rámci projektu udržován. Původně byl tento úsek zamýšlen jako západní větev cyklotrasy Greenway Praha – Vídeň.[1] V roce 1999 deklarovali podporu projektu starostové všech městských částí, přes které trasa vede, i starosta Průhonic, město Praha však deklaraci nepodpořilo.[2] První úseky byly zprovozněny v roce 2001.[3] Část trasy mezi Hamerským rybníkem a napojením na červeně značenou pěší trasu KČT v Hostivaři je vyznačena inverzním pásovým značením (bílý vodorovný pruh obklopený dvěma tmavě zelenými pruhy) a směrovkami; tento úsek byl slavnostně otevřen 11. dubna 2001 v 16.30 hodin.[4] Na jaře 2006 sdružení Oživení dovybavilo stezku směrovkami a třemi informačními panely o stezce a okolí.[5] Projekt zůstal zapomenut a ještě v roce 2008 nebyla tato trasa ani vyznačena v mapách pražských cyklotras a nebylo ze strany města učiněno téměř nic pro zkvalitnění trasy.[6] V nové koncepci vedení a číslování pražských cyklotras, přijaté v roce 2006, dostala celá trasa Greenway Botič jako jedna z páteřních číslo A23.

Dobový kontext[editovat | editovat zdroj]

Tabule zachycující zatím spíše tehdejší plán než realitu: tříkilometrový zárodek budoucí dálkové trasy č. 11. Dnes už Greenway Botič není považována za součást hlavní trasy Greenway Praha - Vídeň, v roce 2006 začalo pak být v Praze zaváděno speciální číslování cyklotras nezávislé na celostátním

Tato trasa patří společně s trasou přes Stromovku do Troji (zárodkem plánované Greenway Vltava) k prvním propagovaným cyklotrasám v Praze: mimo Prahu začal pásové turistické značení cyklotras Klub českých turistů zavádět v roce 1997, speciální dopravní značky pro vyznačování cyklotras byly oficiálně zavedeny vyhláškou 30/2001 Sb. až ke konci ledna 2001 a teprve poté začaly být v Praze cyklotrasy značeny městem a systematicky. Sdružení Oživení vzniklo roku 1997.

V roce 2000 byla vyznačena cyklotrasa na náplavce Rašínova nábřeží od Mánesa kolem ústí Botiče k Vyšehradu. Na ni navázala cyklotrasa Vnislavovou a Neklanovou ulicí a pak podchodem pod železniční tratí do ulice Na Slupi, kde je asi 150 m dlouhý vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, po chodníku parkem Folimanka souběžně se Sekaninovou ulicí pak vede stezka pro chodce a cyklisty.[7] Přejezd pro cyklisty přes ulici Na Slupi na hranici Nového Města a Nuslí byl vůbec prvním na území hlavního města Prahy.[7]

Ještě v roce 2002 občanské sdružení Oživení/Bohemian Greenways plánovalo zřizování dalších „greenways“, tedy nemotoristických tras, podél Vltavy, Labe, Berounky a Litavky. Členové sdružení Oživení se podíleli na práci odborné komise Rady hlavního města Prahy, na jejímž základě začala Praha od roku 2006 zavádět novou koncepci pražských cyklotras a tím nahradila a rozšířila původní záměry sdružení. Rovněž spolupracují s některými městskými částmi. Činnost na rozvoji cyklotras byla v lednu 2006 utlumena tragickou smrtí vůdčí postavy těchto aktivit, Jana Bouchala, který byl při jízdě na bicyklu v Holešovicích sražen automobilem a u křižovatky nábřeží kapitána Jaroše a ulice Dukelských hrdinů má pomníček v podobě barevně natřeného jízdního kola u sloupu osvětlení – sdružení pak zrušilo i webové stránky s popisem svých greenways a přeneslo těžiště svých aktivit na boj proti korupci v komunální politice. Na celostátní úrovni převzala koordinační roli v budování zelených stezek (greenways) Nadace Partnerství.

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kam v Praze na kole?, Cykloserver, 6. 6. 2002
  2. ↑ Dobrovolníci z Koalice Botič čistili cyklostezku, 4. 4. 2003, eConnect.cz, Koalice Botič + Oživení
  3. ↑ Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, Metodický postup realizace, díl II.: Organizace, Centrum dopravního výzkumu pro Ministerstvo dopravy a spojů ČR, prosinec 2002. Kap. 43: Oživení, Bohemian Greenways, str. 19
  4. ↑ Tisková zpráva k otevření úseku cyklostezky Botič v Záběhlicích a Hostivaři, 11. 4. 2001, Petr Štěpánek, předseda sdružení Oživení – Bohemian Greenways + opis deklarace 10 starostů městských částí na trase a Průhonic z 19. 9. 1999
  5. ↑ Oživení, výroční zpráva 2006, str. 20–21, podpora rozvoje cyklistiky ve městě, Zelený pás Botič
  6. ↑ Podzimní úklid okolí cyklostezky podél Botiče[nedostupný zdroj], on-line noviny veřejné správy, Portál veřejné správy ČR, bez uvedení data a autora, též OS noviny Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. 15. 11. 2008, autor -rat-
  7. ↑ a b Současná síť cyklistických tras na území městské části Praha 2 Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine., Noviny Prahy 2, č. 6/2005, červen 2005, autoři len/šan

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Greenway_Botič&oldid=23410640“