Greenockit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Greenockit je vzácný šesterečný minerál, chemicky sulfid (sirník) kademnatý – CdS.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Šestiboký krystal Greenockitu.

Fyzikální vlastnosti: tvrdost: 3,5–4, hustota: 4,8 g/cm³

Optické vlastnosti: lesk: mastný až diamantový.[1] Minerál je žluté, oranžové, místy dokonce i zelené barvy. Vryp je oranžový. Krystaly jsou vzácné; nejčastěji je nalézán v podobě povlaků a náletů.

Chemické vlastnosti: Složení: Cd 77,8%, S 22,2%

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Vzniká usazováním z horkých hydrotermálních roztoků, případně se vyskytuje v mafických horninách. Může se také vyskytovat v doprovodu dalších minerálů, jako např.: sfalerit, smithsonit, tetraedrit, kasiterit, chalkopyrit, i jiné.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vzácně se vyskytující minerál, nejčastěji ve formě zemitých náletů a práškovitých povlaků.

V Česku jsou naleziště Stříbsku[2] a v Příbrami. Dále se nachází ve Španělsku, Itálii, Bulharsku, Bolívii a USA (New Jersey, Pensylvánie, Virginie, Arkansas, Missouri). Velké krystaly pocházejí ze Skotska.

Minerál je pojmenován po lordu Greenockovi, na jehož pozemku ve Skotsku byl roku 1840 objeven.[3]

Ekonomický význam[editovat | editovat zdroj]

Sfalerit, jenž je využíván jako průmyslový zdroj kadmia.

Jedná se o jeden z mála minerálů obsahujících kadmium; jeho obsah v minerálu činí cca 78%. Nicméně, vzhledem k vzácnému výskytu, je těžen a prodáván především pro sběratelské účely.

Průmyslovým zdrojem kadmia jsou rudy zinku, především sfalerit, ve kterém se nachází příměsi kadmia, nejčastěji v desetinách procenta, ale vzácně i v 1 až 3 %.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Atlas minerálů - greenockit. mineraly.sci.muni.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  2. a b KOUŘIMSKÝ, Jiří. Naše nerostné bohatství. první. vyd. Praha: Albatros, 1982. 460 s. S. 288. 
  3. BEATTY, Richard; BEER, Amy-Jane; DEEMING, Charles, Dennis-Bryan, Dipper, Gibson, Harvey, a další. Příroda - velký obrazový průvodce. první. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s., 2011. 648 s. ISBN 978-80-242-3114-3. S. 41. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]