Grafen
Grafen je forma uhlíku podobná grafitu představující nejpevnější známý materiál na světě.[1]
Historie
Objevili jej v roce 2004 profesoři ruského původu Andre Geim, vědecký pracovník univerzity v Manchesteru a jeho kolega Konstantin Novoselov, kteří za jeho objev v roce 2010 získali Nobelovu cenu za fyziku.[1]
Popis
Tvoří jej rovinná síť jedné vrstvy atomů uhlíku uspořádaných do tvaru šestiúhelníků spojených pomocí sp2 vazeb.
Vlastnosti
Dle vědeckého týmu profesora Geima elektrony v grafenu mají jiné vlastnosti, než by měly mít. U žádného jiného materiálu nebylo dosud pozorováno, že by se jeho elektrony chovaly, jakoby neměly žádnou hmotnost a pohybovaly se rychlostí světla. Vědci předpokládají, že by grafen mohl být použit při důkazu tzv. Kleinova paradoxu. K tomuto jevu totiž podle dosavadních znalostí mělo docházet jen ve velmi extrémních podmínkách (např. v okolí černých děr). V případě, že by se toto prokázalo, otevřela by se cesta k vývoji zcela nového druhu tranzistorů.
Kromě elektrické vodivosti je také grafen propustný pro světlo, takže se dá využít při výrobě displejů a fotovoltaických článků. Může tak nahradit stávající zařízení z tenkých vrstviček oxidů kovů. Displej z grafenu je navíc pevnější než doposud vyráběné z oxidu india a cínu.[2]
Díky polovodivosti a tloušťce síťky pouhý jeden atom je možné z grafenu vyrobit tranzistory, které jsou teoreticky schopné pracovat až do frekvence 1 THz. Navíc je lze skládat do velice kompaktních celků. Díky těmto vlastnostem se do budoucna počítá s využitím grafenu v mikroprocesorech a pamětech.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za výzkum supertenkého uhlíku
- ↑ KLEINER, Kurt. Touchscreen made from biggest graphene sheet. New Scientist [online]. 22. 6. 2010. Dostupné online.
- ↑ VRTIŠKA, Ondřej. Uhlíková revoluce v elektronice. Týden. Duben 2009, roč. 16, čís. 15, s. 72. ISSN 1210-9940.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu grafen na Wikimedia Commons
- MORAVEC, Hynek. Grafen zkoumali ultrasilným zdrojem záření. Český rozhlas Leonardo [online]. 2008-06-13 [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.
- KUČERA, Josef. Co má obyčejná tužka společného s kvantovým tunelováním. Technet.cz [online]. 2006-10-04 [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.