Gozdowice
Gozdowice | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 52°46′ s. š., 14°20′ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Západopomořanské |
Okres | Gryfino |
Gmina | Mieszkowice |
![]() ![]() Gozdowice | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 92 (2021)[1] |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 74-505 |
Označení vozidel | ZGR |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gozdowice, německy Güstebiese, je vesnice ve gmině Mieszkowice v okrese Gryfino v Západopomořanském vojvodství v západním Polsku. Leží také na pravém břehu veletoku Odra na německo-polské státní hranici v krajinném parku Cedyński Park Krajobrazowy a na rozhraní mezoregionů Równina Gorzowska a Kotlina Freienwaldzka.[2][3][4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Do druhé světové války
[editovat | editovat zdroj]Archeologicky je doložené osídlení pravěké Lužické kultury. V 15. století byla vesnice majetkem Řádu německých rytířů a později kláštera. Z roku 1477 je zmíněno přepadení vratislavských kupců plujících po Odře loupeživými rytíři žijícími v Gozdowicích. V roce 1701 získává území braniborský kurfiřt Fridrich Vilém I. Braniborský. V 18. století začíná rekultivace toku Odry a kolonizace nově příchozími obyvateli z Rakouska, Falce a Polska. V letech 1806–1807 je oblast obsazena Napoleonovou armádou, která po podepsání Tylžského míru odchází. V roce 1812 zde Napoleonova Grande Armée překračuje Odru. Od roku 1854 je na 645,3 km řeky Odry prováděno dlouhodobé hydrologické a meteorologické měření na Odře. V letech 1871-1918 jsou Gozdowice součástí Německého císařství. Kostel Kościół pw. Niepokalanego Poczęcia Najświętszej Maryi Panny je z roku 1840 a jeho věž je z roku 1904. Krátká vzdálenost od Berlína a příroda oblasti dělaly z Gozdowic (tehdejší Güstebiese) prázdninový cíl Berlíňanů.
Od druhé světové války po současnost
[editovat | editovat zdroj]Dne 7. února 1945 vstupuje do vesnice Rudá armáda. 16.–20. dubna 1945 sapéři 1. polské armády staví pontonový most přes řeku Odru (délka 275 m, nosnost 16 tun). V letech 1945–1946 je původní německé obyvatelstvo vysídleno. Dne 16. dubna 1952 je odhalen Pomník sapéra (renovovován 1972) a 16. dubna 1965 je ustaveno Muzeum Wojsk Inżynieryjnych 1 Armii Wojska Polskiego (Muzeum ženijních vojsk 1. polské armády). V letech 1975–1998 vesnice administrativně patřila do Štětínského vojvodství. Vesnice se také potýkala s rozsáhlou povodní na Odře 1997. Dne 20.října 2007 byl zprovozněn přívoz Gozdowice-Güstebieser.[2][3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Krajina je silně ovlivněná působením řeky Odry a zaniklých ledovců v době ledové. Nejbližším sousedním sídlem je vesnice Stary Błeszyn.
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]V Gozdowicích působí katolická církev a letniční církev.
Lidnatost
[editovat | editovat zdroj]Rok | Počet obyvatel |
1800 | 1000 |
1933 | 1132 |
1939 | 1081 |
2005 | 123 |
2021 | 92 |
2022 | 92 |
Příroda
[editovat | editovat zdroj]Gozdowice, které jsou bohaté na přírodu, se nacházejí v krajinném parku Cedyński Park Krajobrazovy a v okolí několika malých chráněných oblastí, kterými jsou Murawa Błeszyńska, Błeszyńska Wydma, Murawa Ostnicowa, Gozdowicki Mszar a Gozdowicki Mszar II. [4][5]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]- Dálková cyklistická trasa Szlak Zielona Odra.
- Dálková trasa pro pěší Szlak Nadodrzański.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Přeshraniční přívoz na řece Odře.
-
Obnovený vojenský bunkr z roku 1945
-
Pohled na Odru
-
Hraniční sloup
-
Kostel
-
Přeshraniční přívoz na řece Odře.
-
Přeshraniční přívoz na řece Odře.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
- ↑ a b neumark.pl - Gozdowice. neumark.pl [online]. [cit. 2024-12-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Gozdowice - Mieszkowice. mieszkowice.pl [online]. [cit. 2024-12-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c Gozdowice [online]. 2018-04-21 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Gozdowice. kp.org.pl [online]. [cit. 2024-12-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Gozdowice na Wikimedia Commons