Google Chrome OS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Google Chrome OS
Logo
Vyvíjí Google Inc.
Rodina OS Linux
Podporované platformy x86, x64, ARM
Typ jádra monolitické (Linux)
Výchozí uživatelské rozhraní Grafické uživatelské rozhraní (Postavené na webu)
Licence GPL verze 2 (samotný kód přidaný Googlem je pod různými licencemi vycházejících z BSD licence)
Stav Ve vývoji. Zdrojový kód uvolněn jako Chromium OS

Google Chrome OS je v informatice název operačního systému společnosti Google, který je zaměřen především na práci s webem. Jeho základními komponentami jsou linuxové jádro a webový prohlížeč Google Chrome. Cílový segment trhu mají být netbooky a podobná mobilní zařízení. Představení Chrome OS včetně prvního netbooku s tímto systémem proběhlo 7. prosince 2010 v San Franciscu.[1] Systém je podporován na procesorech typu x86 a ARM a jedná se o open-source (volně dostupný zdrojový kód) software.

Google oznámil, že Chrome OS se nebude potýkat s viry, malware etc.,[2] ale bude schopný uživatele včas informovat o stránkách, kde je, byl nebo může být kontaminovaný obsah.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost Google představila Chrome OS v červenci 2009 jako operační systém jehož veškerá data (aplikací i uživatelů), budou umístěna na cloudu.

V listopadu 2009 byl vytvořen open source projekt nazvaný Chromium OS, ke kterému byl uvolněn zdrojový kód. Byla také předvedena jeho raná verze, která byla založena na principu a designu internetového prohlížeče Google Chrome. Bootování trvalo pouhých sedm sekund.

Hardware[editovat | editovat zdroj]

Laptopy běžící na Chrome OS jsou nazývány Chromebooky. První z nich byl představen v prosinci 2010 pod označením CR-48. Podobná zařízení následovala až do května 2011. O rok později bylo v květnu 2012 představeno zařízení od Samsungu nazvané Chromebox.

Na začátku roku 2014 LG Electronics představila první zařízení spadající do kategorie all-in-one zařízení pod názvem Chromebase. Tato zařízení mají v podstatě stejnou hardwarovou výbavu, jako výše zmíněné Chromeboxy, monitor se zabudovaným fotoaparátem, mikrofon a reproduktory.

Chromebooky mají klávesnici a touchpad řešen trochu jinak, než je zvykem u běžných notebooků a PC. Chybí na ní nejen tlačítko Win, ale nenachází se na ní ani klávesy Caps Lock, Home, End, Page Up a Page Down. Touchpad pak nerozlišuje nad tím, zda klikáte na jeho levé či pravé straně - klik je zkrátka jen jeden. Funkci druhého tlačítka a řadu dalších úloh nahrazují u Chromebooků gesta.

Uživatelské rozhraní[editovat | editovat zdroj]

V Google Chrome OS je uživatelské rozhraní velice jednoduché. Dole je průhledná hlavní lišta - tzv. "Polička". Na ní jsou umístěny ikony aplikací a webových stránek podobně jako v hlavní liště u Windows. Vlevo dole je menu aplikací. Pro srovnání je celá Polička něco jako hlavní Start menu ve Windows v kombinaci lištou záložek v jednom, ale s jiným uspořádáním.

V dřívějších verzích Chrome OS se také objevovali tzv. "Panely", což byla určitá obdoba miniaplikací (widgets) a nativními aplikacemi.[3]

Vztah ke GNU a Linuxu[editovat | editovat zdroj]

Chrome OS je postaveno na jádře Linuxu, obsahuje běžné GNU systémové utility, kompiluje se s pomocí GCC, okenním systémem je postaven nad X Serverem, balíčky jsou založeny na Portage, použit je upstart… Z hlediska použitého systémového softwaru a knihoven se Chrome OS příliš neliší od linuxových distribucí založených na Gentoo. Rozdíl od běžných distribucí spočívá ve skutečnosti, že se uživatel setkává výhradně se softwarem od Googlu a je směrován k využívání jeho cloudových služeb. Možné negativní dopady tohoto posunu oproti běžným distribucím kritizuje například Richard Stallman.[4] Protože Chrome OS je závislý na internetových službách, Google postupně upravuje své online aplikace tak, aby byly schopné provozu i offline, ale v roce 2014 ještě s malými výsledky.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Google představil konkurenci pro Windows: Chrome OS a dva roky internetu zdarma
  2. INFOSECURITY MAGAZINE. Google promises 'the end of viruses' with Chrome operating system? [online]. 2009-07-22. Dostupné online.  
  3. Uživatelské rozhraní Google Chromium OS [online]. . Dostupné online.  
  4. Google's ChromeOS means losing control of data, warns GNU founder Richard Stallman | Technology | theguardian.com
  5. MACICH, Jiří. Chromebooky na vzestupu, miri i na cesky trh. Root.cz [online]. 29. ledna 2014 [cit. 4. února 2014]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]