Google Chrome OS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Google Chrome OS
Logo
Vyvíjí Google Inc.
Rodina OS Linux
Aktuální verze 72.0.3626.117 / 20. února 2019
Podporované platformy x86, x64, ARM
Typ jádra monolitické (Linux)
Výchozí uživatelské rozhraní Grafické uživatelské rozhraní (Postavené na webu)
Licence GPL verze 2 (samotný kód přidaný Googlem je pod různými licencemi vycházejících z BSD licence)
Stav Ve vývoji. Zdrojový kód uvolněn jako Chromium OS

Google Chrome OS je v informatice název operačního systému společnosti Google, který je zaměřen především na práci s webem. Je založen na Gentoo a jeho základními komponentami jsou linuxové jádro, webový prohlížeč Google Chrome a vrstva systému Android, která umožňuje využití Google Play obchodu a většiny přes něj dostupných aplikací. Cílový segment trhu mají být netbooky a podobná mobilní zařízení. Představení Chrome OS včetně prvního netbooku s tímto systémem proběhlo 7. prosince 2010 v San Franciscu.[1] Systém je podporován na procesorech typu x86 a ARM a je založen na open-source (volně dostupný zdrojový kód) projektu Chromium OS avšak plně otevřený není.

Google oznámil, že Chrome OS se nebude potýkat s viry, malware apod.,[2] ale bude schopný uživatele včas informovat o stránkách, kde je, byl nebo může být kontaminovaný obsah.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost Google představila Chrome OS v červenci 2009 jako operační systém jehož veškerá data (aplikací i uživatelů), budou umístěna na cloudu.

V listopadu 2009 byl vytvořen open source projekt nazvaný Chromium OS, ke kterému byl uvolněn zdrojový kód. Byla také předvedena jeho raná verze, která byla založena na principu a designu internetového prohlížeče Google Chrome. Bootování trvalo pouhých sedm sekund.

Hardware[editovat | editovat zdroj]

Laptopy běžící na Chrome OS jsou nazývány Chromebooky. První z nich byl představen v prosinci 2010 pod označením CR-48. Podobná zařízení následovala až do května 2011. O rok později bylo v květnu 2012 představeno zařízení od Samsungu nazvané Chromebox.

Na začátku roku 2014 LG Electronics představila první zařízení spadající do kategorie all-in-one zařízení pod názvem Chromebase. Tato zařízení mají v podstatě stejnou hardwarovou výbavu, jako výše zmíněné Chromeboxy, monitor se zabudovaným fotoaparátem, mikrofon a reproduktory.

Chromebooky mají klávesnici a touchpad řešen trochu jinak, než je zvykem u běžných notebooků a PC. Tlačítko Super (Super v macOS a Linux, Win ve Windows) je nahrazeno tlačítkem hledat, ale na klávesnici většiny Chromebooků se nenachází např. klávesy Caps Lock (řešeno klávesovou zkratkou), Home, End, Page Up a Page Down. Navíc je u některých nových zařízení tlačítko pro Google asistenta. Touchpad pak nerozlišuje nad tím, zda klikáte na jeho levé či pravé straně - klik je zkrátka jen jeden. Funkci druhého tlačítka a řadu dalších úloh nahrazují podobně jako u Macbooků gesta.

Uživatelské rozhraní[editovat | editovat zdroj]

V Google Chrome OS je uživatelské rozhraní velice jednoduché. Dole je průhledná hlavní lišta - tzv. "Polička". Na ní jsou umístěny ikony aplikací a webových stránek. Vlevo dole je menu tlačítko pro menu aplikací a Google vyhledávač. Na pravé straně je centrum notifikací v podobném stylu jako aktuální verze mobilního systému Android.

V dřívějších verzích Chrome OS se také objevovaly tzv. "Panely", což byla určitá obdoba miniaplikací (widgets) a nativními aplikacemi.[3]

Alternativní systémy[editovat | editovat zdroj]

Na jakýkoliv chromebook je možno po aktivaci vývojářského módu (nepřeruší se záruka) nainstalovat některé distribuce Linuxu. A to buď pomocí projectu Crouton souběžně s Chrome OS (přepnutí se mezi nimi lze provést pomocí klávesové zkratky), jako dual-boot konfiguraci, nebo kompletním přepsáním Chrome OS (tímto se však ruší záruka). Kompatibilita záleží na zařízení a distribuci. Nejčastěji se doporučuje využití např. Gallium OS - distribuce pro Chromebooky. Staré chromebooku však nemají s normálními distrubucemi jako Ubuntu, Arch Linux, Redhat apod. problém.

Na velmi staré Chromebooky lze, však poměrně složitě, nainstalovat i systém Microsoft Windows.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Integrované aplikace[editovat | editovat zdroj]

Google integruje do Chromeos verzi Chrome prohlížeče a média přehrávač s podporou DRM videí. Chromeos také obsahuje prohlížeč souborů s podporou archivů a integrací Google Drive.

Chrome aplikace[editovat | editovat zdroj]

Chrome OS podporuje Chrome Aplikace dostupné z Web storu.

Android aplikace (od verze 53.x)[editovat | editovat zdroj]

Na I/O 2014 Google představil koncept běhu Android aplikací na Chrome OS jako App Runtime for Chrome (ARC). V roce 2016 společnost Google představila možnost používat aplikace Android v podporovaných zařízeních s operačním systémem Chrome s přístupem k celému obchodu Google Play jako . Předchozí řešení založené na nativním klientovi bylo zrušeno ve prospěch kontejneru obsahujícího framework a balíčky Androidu (zpočátku založené na systému Android 6.0), který umožňuje aplikacím Android mít přímý přístup k platformě Chrome OS a umožnit operačnímu systému komunikovat se smlouvami o platformě Android - například sdílení. Strojírenský ředitel Zelidrag Hornung vysvětlil, že ARC byla z důvodu omezení omezena, včetně její neslučitelnosti s NDK (Android Native Development Toolkit) a že nebyla schopna projít vlastními testy pro kompatibilitu společnosti Google.

Linux aplikace (od verze 69.x)[editovat | editovat zdroj]

Projekt Crostini, iniciativa, která umožňuje, aby jak příkazové, tak grafické aplikace určená pro běžné linuxové distribuce běžely v kontejnerech v systému Chrome OS, byla propuštěna společností Google na 23. ledna 2018. V srpnu 2018 Linux aplikace podporují tyto chromebooky:

Model Codename
ASUS Chromebook Flip C101PA bob
ASUS Chromebook Flip C213 reef
Acer Chromebook 15 CB515-1HT/1H san
Acer Chromebook Tab 10 scarlet
Acer Chromebox CXI3 fizz_cheets
Google Pixelbook eve
HP Chromebook 14-ca020nr snappy
HP Chromebook x2 soraka
HP Chromebox G2 kench
Lenovo 100e Chromebook robo
Lenovo 500e Chromebook robo360
Lenovo Thinkpad 11e/Yoga 11e Chromebook pyro
Samsung Chromebook Plus kevin

Aktuálně mají podporu chromebooky s Linux kernel verzí 4.4, ale Google plánuje přenést potřebné knihovny do všech chromebooků s 64-bitovým procesorem (včetně ARM) na verzi kernelu 3.14 a výše. Modely s očekávanou podporou:

Model Codename
Acer Chromebook Spin 11 R751T electro
Acer Chromebook 11 (C732, C732T, C732L & C732LT ) astronaut
Acer Chromebook 11 (CB311-8H & CB311-8HT) santa
Acer Chromebook Spin 11 (CP311-1H & CP311-1HN) lava
Dell Chromebook 11 5190 nasher
Dell Chromebook 11 2-in-1 5190 nasher360
Acer Chromebook R11 cyan

Vztah ke GNU a Linuxu[editovat | editovat zdroj]

Chrome OS je postaveno na Gentoo, distribuci Linuxu obsahující né GNU systémové utility, kompiluje se s pomocí GCC, okenním systémem je postaven nad X Serverem, balíčky jsou založeny na Portage, použit je upstart… Z hlediska použitého systémového softwaru a knihoven se Chrome OS příliš neliší od linuxových distribucí založených na Gentoo. Rozdíl od běžných distribucí spočívá ve skutečnosti, že se uživatel setkává výhradně se softwarem od Googlu a je směrován k využívání jeho cloudových služeb. Možné negativní dopady tohoto posunu oproti běžným distribucím kritizuje například Richard Stallman.[4] Protože Chrome OS je závislý na internetových službách, Google postupně upravuje své online aplikace tak, aby byly schopné provozu i offline, ale v roce 2014 ještě s malými výsledky.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Google představil konkurenci pro Windows: Chrome OS a dva roky internetu zdarma
  2. INFOSECURITY MAGAZINE. Google promises 'the end of viruses' with Chrome operating system? [online]. 2009-07-22. Dostupné online. 
  3. Uživatelské rozhraní Google Chromium OS [online]. Dostupné online. 
  4. Google's ChromeOS means losing control of data, warns GNU founder Richard Stallman | Technology | theguardian.com
  5. MACICH, Jiří. Chromebooky na vzestupu, miri i na cesky trh. Root.cz [online]. 29. ledna 2014 [cit. 4.února 2014]. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]