Google Chrome OS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Google Chrome OS
Logo
Vyvíjí Google Inc.
Rodina OS Linux
Podporované platformy x86, x64, ARM
Typ jádra monolitické (Linux)
Výchozí uživatelské rozhraní Grafické uživatelské rozhraní (Postavené na webu)
Licence GPL verze 2 (samotný kód přidaný Googlem je pod různými licencemi vycházejících z BSD licence)
Stav Ve vývoji. Zdrojový kód uvolněn jako Chromium OS

Google Chrome OS je v informatice název operačního systému společnosti Google, který je zaměřen především na práci s webem. Je založen na Gentoo a jeho základními komponentami jsou linuxové jádro, webový prohlížeč Google Chrome a vrstva systému Android, která umožnuje využití Google Play obchodu a většiny přes něj dostupných aplikací. Cílový segment trhu mají být netbooky a podobná mobilní zařízení. Představení Chrome OS včetně prvního netbooku s tímto systémem proběhlo 7. prosince 2010 v San Franciscu.[1] Systém je podporován na procesorech typu x86 a ARM a je založen na open-source (volně dostupný zdrojový kód) projektu Chromium OS avšak plně otevřený není.

Google oznámil, že Chrome OS se nebude potýkat s viry, malware apod.,[2] ale bude schopný uživatele včas informovat o stránkách, kde je, byl nebo může být kontaminovaný obsah.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost Google představila Chrome OS v červenci 2009 jako operační systém jehož veškerá data (aplikací i uživatelů), budou umístěna na cloudu.

V listopadu 2009 byl vytvořen open source projekt nazvaný Chromium OS, ke kterému byl uvolněn zdrojový kód. Byla také předvedena jeho raná verze, která byla založena na principu a designu internetového prohlížeče Google Chrome. Bootování trvalo pouhých sedm sekund.

Hardware[editovat | editovat zdroj]

Laptopy běžící na Chrome OS jsou nazývány Chromebooky. První z nich byl představen v prosinci 2010 pod označením CR-48. Podobná zařízení následovala až do května 2011. O rok později bylo v květnu 2012 představeno zařízení od Samsungu nazvané Chromebox.

Na začátku roku 2014 LG Electronics představila první zařízení spadající do kategorie all-in-one zařízení pod názvem Chromebase. Tato zařízení mají v podstatě stejnou hardwarovou výbavu, jako výše zmíněné Chromeboxy, monitor se zabudovaným fotoaparátem, mikrofon a reproduktory.

Chromebooky mají klávesnici a touchpad řešen trochu jinak, než je zvykem u běžných notebooků a PC. Tlačítko Super (Super v macOS a Linux, Win ve Windows) je nahrazeno tlačítkem hledat, ale na klávesnici většiny Chromebooků se nenachází např. klávesy Caps Lock (řešeno klávesovou zkratkou), Home, End, Page Up a Page Down. Navíc je u některých nových zařízení tlačítko pro Google asistenta. Touchpad pak nerozlišuje nad tím, zda klikáte na jeho levé či pravé straně - klik je zkrátka jen jeden. Funkci druhého tlačítka a řadu dalších úloh nahrazují podobně jako u Macbooků gesta.

Uživatelské rozhraní[editovat | editovat zdroj]

V Google Chrome OS je uživatelské rozhraní velice jednoduché. Dole je průhledná hlavní lišta - tzv. "Polička". Na ní jsou umístěny ikony aplikací a webových stránek. Vlevo dole je menu tlačítko pro menu aplikací a Google vyhledávač. Na pravé straně je centrum notifikací v podobném stylu jako aktuální verze mobilního systému Android.

V dřívějších verzích Chrome OS se také objevovaly tzv. "Panely", což byla určitá obdoba miniaplikací (widgets) a nativními aplikacemi.[3]

Alternativní systémy[editovat | editovat zdroj]

Na jakýkoliv chromebook je možno po aktivaci vývojářského módu (nepřeruší se záruka) nainstalovat některé distribuce Linuxu. A to buď pomocí projectu Crouton souběžně s Chrome OS (přepnutí se mezi nimi lze provést pomocí klávesové zkratky), jako dual-boot konfiguraci, nebo kompletním přepsáním Chrome OS (tímto se však ruší záruka). Kompatibilita záleží na zařízení a distribuci. Nejčastěji se doporučuje využití např. Gallium OS - distribuce pro Chromebooky. Staré chromebooku však nemají s normálními distrubucemi jako Ubuntu, Arch Linux, Redhat apod. problém.

Na velmi staré Chromebooky lze, však poměrně složitě, nainstalovat i systém Microsoft Windows.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Integrované aplikace[editovat | editovat zdroj]

Google integruje do Chromeos verzi Chrome prohlížeče a média přehrávač s podporou DRM videí. Chromeos také obsahuje prohlížeč souborů s podporou archivů a integrací Google Drive.

Chrome aplikace[editovat | editovat zdroj]

Chrome OS podporuje Chrome Aplikace dostupné z Web storu.

Android aplikace (od verze 53.x)[editovat | editovat zdroj]

Na I/O 2014 Google představil koncept běhu Android aplikací na Chrome OS jako App Runtime for Chrome (ARC). V roce 2016 společnost Google představila možnost používat aplikace Android v podporovaných zařízeních s operačním systémem Chrome s přístupem k celému obchodu Google Play jako . Předchozí řešení založené na nativním klientovi bylo zrušeno ve prospěch kontejneru obsahujícího framework a balíčky Androidu (zpočátku založené na systému Android 6.0), který umožňuje aplikacím Android mít přímý přístup k platformě Chrome OS a umožnit operačnímu systému komunikovat se smlouvami o platformě Android - například sdílení. Strojírenský ředitel Zelidrag Hornung vysvětlil, že ARC byla z důvodu omezení omezena, včetně její neslučitelnosti s NDK (Android Native Development Toolkit) a že nebyla schopna projít vlastními testy pro kompatibilitu společnosti Google.

Linux aplikace (od verze 69.x)[editovat | editovat zdroj]

Projekt Crostini, iniciativa, která umožňuje, aby jak příkazové, tak grafické aplikace určená pro běžné linuxové distribuce běžely v kontejnerech v systému Chrome OS, byla propuštěna společností Google na 23. ledna 2018. V srpnu 2018 Linux aplikace podporují tyto chromebooky:

Model Codename
ASUS Chromebook Flip C101PA bob
ASUS Chromebook Flip C213 reef
Acer Chromebook 15 CB515-1HT/1H san
Acer Chromebook Tab 10 scarlet
Acer Chromebox CXI3 fizz_cheets
Google Pixelbook eve
HP Chromebook 14-ca020nr snappy
HP Chromebook x2 soraka
HP Chromebox G2 kench
Lenovo 100e Chromebook robo
Lenovo 500e Chromebook robo360
Lenovo Thinkpad 11e/Yoga 11e Chromebook pyro
Samsung Chromebook Plus kevin

Aktuálně mají podporu chromebooky s Linux kernel verzí 4.4, ale Google plánuje přenést potřebné knihovny do všech chromebooků s 64-bitovým procesorem (včetně ARM) na verzi kernelu 3.14 a výše. Modely s očekávanou podporou:

Model Codename
Acer Chromebook Spin 11 R751T electro
Acer Chromebook 11 (C732, C732T, C732L & C732LT ) astronaut
Acer Chromebook 11 (CB311-8H & CB311-8HT) santa
Acer Chromebook Spin 11 (CP311-1H & CP311-1HN) lava
Dell Chromebook 11 5190 nasher
Dell Chromebook 11 2-in-1 5190 nasher360
Acer Chromebook R11 cyan

Vztah ke GNU a Linuxu[editovat | editovat zdroj]

Chrome OS je postaveno na Gentoo, distribuci Linuxu obsahující né GNU systémové utility, kompiluje se s pomocí GCC, okenním systémem je postaven nad X Serverem, balíčky jsou založeny na Portage, použit je upstart… Z hlediska použitého systémového softwaru a knihoven se Chrome OS příliš neliší od linuxových distribucí založených na Gentoo. Rozdíl od běžných distribucí spočívá ve skutečnosti, že se uživatel setkává výhradně se softwarem od Googlu a je směrován k využívání jeho cloudových služeb. Možné negativní dopady tohoto posunu oproti běžným distribucím kritizuje například Richard Stallman.[4] Protože Chrome OS je závislý na internetových službách, Google postupně upravuje své online aplikace tak, aby byly schopné provozu i offline, ale v roce 2014 ještě s malými výsledky.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Google představil konkurenci pro Windows: Chrome OS a dva roky internetu zdarma
  2. INFOSECURITY MAGAZINE. Google promises 'the end of viruses' with Chrome operating system? [online]. 2009-07-22. Dostupné online. 
  3. Uživatelské rozhraní Google Chromium OS [online]. Dostupné online. 
  4. Google's ChromeOS means losing control of data, warns GNU founder Richard Stallman | Technology | theguardian.com
  5. MACICH, Jiří. Chromebooky na vzestupu, miri i na cesky trh. Root.cz [online]. 29. ledna 2014 [cit. 4. února 2014]. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]