Přeskočit na obsah

Gommiswald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gommiswald
Gommiswald – znak
znak
Gommiswald – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška590 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonSt. Gallen
Volební obvodSee-Gaster
Gommiswald
Gommiswald
Gommiswald, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,59 km²
Počet obyvatel5 164 (2018)[1]
Hustota zalidnění153,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.gommiswald.ch
PSČ8725 Gebertingen
8725 Ernetschwil
8726 Ricken
8737 Gommiswald
8738 Uetliburg
8739 Rieden
Označení vozidelSG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gommiswald je obec na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde přibližně 5 200[1] obyvatel.

Od roku 2013 jsou součástí obce Gommiswald také dříve samostatné obce Ernetschwil a Rieden.

Gommiswald se nachází asi 4 km východně od Uznachu na řece Ricken. Od sloučení v roce 2013 tvoří politickou obec obce Ernetschwil, Gebertingen, Gommiswald, Ricken, Rieden a Uetliburg.

Sousedními obcemi jsou Eschenbach, Ebnat-Kappel, Kaltbrunn a Uznach.

Letecký pohled (1919)

První zmínka o Gommiswaldu pochází z roku 1178 pod názvem Göycheim.[2]

Klášter Schänis držel v obci práva od raného středověku (koupě v roce 1556) a patronátní právo si udržel až do zrušení kláštera v roce 1811. Jako součást velké farnosti Benken patřil tehdejší Gauen a oblast Gaster až do roku 1823 k diecézi Chur, ale před rokem 1200 byl začleněn do toggenburského hrabství Uznach, kterému v letech 1439–1798 vládly Schwyz a Glarus. V roce 1500 založila obec vlastní farnost a postavila farní kostel svatého Jakuba v Gauenu, který se následně vyvinul v centrum obce. Na základě legendárního výkladu polního jména Regelstein (ve 13. století Reglunstein) byla na vrcholu kopce v pozdním středověku postavena kaple Felix a Regula, která byla v roce 1676 přenesena do Üetliburgu jako nová stavba. Na vrcholu kopce Buchholz, nedaleko poutní cesty do Einsiedelnu, založil v roce 1761 duchovní Josef Helg premonstrátský klášter Berg Sion.[2]

Rozšíření silnice Kaltbrunn–Ricken (1785-88) a výstavba silnice do Uznachu (1830) zlepšily přístup do obce. V roce 1803 se Gommiswald a Ernetschwil sloučily v jednu politickou obec; v roce 1807 se však opět rozdělily. Až do 20. století zůstával Gommiswald bez průmyslu; továrna na bavlněnou vlnu Kistler, otevřená v roce 1932, poskytovala v roce 1979 zaměstnání 90 a v roce 2002 40 pracovníkům. V roce 1956 založil Gommiswald se sousedními obcemi Ernetschwil a Rieden středoškolské společenství. Od roku 1960 se počet obyvatel zdvojnásobil a obec se vyvinula v rezidenční a rekreační obec s novými podniky a mnoha rekreačními byty, což vedlo k nárůstu dojížďky za prací a rozrůstání zástavby.[2]

Doposud samostatné obce Gommiswald, Ernetschwil a Rieden se sloučily v roce 2013 do jedné obce pod názvem Gommiswald.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Kostel
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1950 1980 2000 2010
Počet obyvatel 1092 1010 1187 1601 2634 2791

Gommiswald leží mimo hlavní dopravní tahy, na regionálních silnicích do Uznachu a Kaltbrunnu. Spoje veřejné dopravy zajišťují autobusové linky Postbus.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gommiswald na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d e STADLER, Alois. Gommiswald [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-11-21 [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]