Goczałkowice-Zdrój

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Goczałkowice-Zdrój
Ředitelství lázní
Ředitelství lázní
Goczałkowice-Zdrój – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
okres Okres Pszczyna Pština
Goczałkowice-Zdrój
Goczałkowice-Zdrój
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 48,64 km²
Počet obyvatel 6 642 (2017)
Hustota zalidnění 136,6 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni
Správa
Status vesnická gmina
Starosta Gabriela Placha
Adresa obecního úřadu Szkolna 13
43-230 Goczałkowice-Zdrój
Telefonní předvolba (+ 48) 32
PSČ 43-230
Označení vozidel SPS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Goczałkowice-Zdrój (Zdrój znamená v polštině Lázně; německy Bad Gotschallkowitz) jsou lázeňská obec v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Pština tvořící samostatnou gminu. Leží na území historického Horního Slezska mezi městy Čechovice-Dědice a Pština na pruské straně někdejší rakousko-pruské hranici, jež běžela podél řeky Visly tekoucí jižně od obce. Vede tudy železniční trať KatoviceBílsko-BěláŻywiec (Čadca) a čtyřproudová státní silnice č. 1 postavená v 70. letech jako součást moderního spojení Varšavy s katovickou aglomerací a československými hranicemi, zvaná gierkówka. K 31. 12. 2017 zde žilo 6 642 obyvatel.

Obec Goczałkowice-Zdrój se skládá ze dvou výrazně odlišných částí – původní vesnice rozkládající se ve směru západ–východ podél ulic Główna (Hlavní) a Szkolna (Školní) v severozápadní části katastrálního území a lázeňského městečka na jihovýchod od ní. Kromě nich se rozlišují ještě dvě „čtvrti“ vzniklé v druhé polovině 20. století a s převahou rodinné zástavby: Działki na západ od lázní a na jih od původní vesnice a Kolonia Brzozowa na východním okraji katastru za čtyřproudovou silnicí.

První písemná zmínka o Goczałkowicích pochází z roku 1326, jejich název je prý odvozen od jistého rytíře Goczała. Vesnice patřila Pštinskému knížectví a spolu s ním byla do roku 1742 (viz slezské války) součástí Českého království. Později byla většina Horního Slezska i s Pštinou a Goczałkowicemi přenechána Prusku, resp. od roku 1871 Německému císařství. Jednalo se tehdy o příhraniční obec na prusko-rakouské hranici, po hornoslezských povstáních a plebiscitu v roce 1922 přičleněnou k Polsku. V letech 1975–1991 byly Goczałkowice městskou částí Pštiny.

Lázeňské tradice Goczałkowic sahají do roku 1856, kdy byly při hledání ložisek soli objeveny léčivé minerální prameny. V současnosti se jedná o jediné vedle Ustroně fungující lázně v polské části Horního Slezska. Zdejší vody se využívají především k léčbě ortopedických a revmatologických onemocnění. K historické lázeňské zástavbě z 2. poloviny 19. století soustředěné podél ulice Uzdrowiskowa (Lázeňská) patří novorenesanční budova ředitelství (bývalý hotel President, 1880), hrázděný lázeňský dům Wrzos (1874), stará kolonáda (1862) či kaple Uzdravení nemocných (1866).

Největším turistickým lákadlem mimo lázeňskou zónu jsou Kapiasovy zahrady. V roce 1979 Bronisław Kapias založil u svého domu v Goczałkowicích okrasnou školku i s ukázkovou zahradou ve stylu různých krajinných oblastí. Její popularita vedla k postupnému rozšiřování zahrad, které od roku 2008 (vznik Nové zahrady) zaujímají plochu přes 40 000 m² a staly se turistickým cílem samy o sobě.

Západně od obce se rozkládá Goczałkowická přehrada postavená na řece Visle v letech 1950–1956. Nádrž zásobuje vodou katovickou aglomeraci a také slouží protipovodňové ochraně, rekreačním účelům a rybolovu, kromě toho je hnízdištěm řady ptáků a součástí Ptačí oblasti Natura 2000 Údolí horního toku Visly (Dolina Górnej Wisły). Mezi přehradou a lázeňskou části obce se podél Visly táhne rybniční soustava. Goczałkowice-Zdrój jsou spolu s gminami Dubovec, Hažlach, Chyby, Skočov, Strumeň a Žibřidovice na Těšínsku a gminou Pawłowice Śląskie členem Rybářského sdružení Žabí kraj.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]