Giro d'Italia
| Giro d'Italia | |
|---|---|
 Giro d'Italia 2023 | |
 Logo | |
| Originální název | Giro d'Italia |
| Země | Itálie |
| Termín | květen |
| Typ | etapový |
| Ředitel závodu | Mauro Vegni |
| Pořadatel závodu | RCS Sport |
| Historie | |
| První ročník | 1909 |
| První vítěz | Luigi Ganna |
| Nejvíce vítězství | 5 –  Alfredo Binda (ITA) Fausto Coppi (ITA) Eddy Merckx (BEL) |
| Poslední vítěz |  Primož Roglič (SLO) |
Giro d'Italia je druhý nejstarší a nejtěžší cyklistický etapový závod, založený v roce 1909. Jeho délka obvykle činí 2500–4000 km v 10–22 etapách. Tradičně se koná v květnu jako první z trojice Giro - Tour - Vuelta, v roce 2020 se po odkladech všech těchto tří etapových závodů kvůli pandemii covidu-19 jel jako druhý v pořadí (po Tour de France) v říjnu, od 3. do 25. 10.
Vedoucí závodník celkového pořadí nosí růžový trikot (maglia rosa). Podobně jako u jeho protějšku, žlutého trikotu z Tour de France, je i zde prapůvod v barvě papíru pořadatele – deníku Gazzetta dello Sport.
Třem závodníkům v minulosti se podařilo vyhrát Giro pětkrát. Byli to Alfredo Binda, Fausto Coppi a Eddy Merckx. Nejvíc etapových vítězství dokázal v letech 1989–2003 nasbírat Mario Cipollini – celkem projel jako první cílem 42×.
Vítězové[editovat | editovat zdroj]
-
Alfredo Binda
Itálie - 5× vítěz.
-
Eddy Merckx
Belgie - 5× vítěz.
-
Fausto Coppi
Itálie - 5× vítěz.
-
Bernard Hinault
Francie - 3× vítěz.
-
Felice Gimondi
Itálie - 3× vítěz.
-
Fiorenzo Magni
Itálie - 3× vítěz.
-
Gino Bartali
Itálie - 3× vítěz.
-
Giovanni Brunero
Itálie - 3× vítěz.
.jpg)
.jpg)
Nejvíce vítězství[editovat | editovat zdroj]
| Cyklista | Stát | Počet | Rok | Etapová prvenství |
|---|---|---|---|---|
| Alfredo Binda
|
Itálie | 5x | 1925, 1927, 1928, 1929, 1933 | 41x |
| Eddy Merckx
|
Belgie | 5x | 1968, 1970, 1972, 1973, 1974 | 24x |
| Fausto Coppi
|
Itálie | 5x | 1940, 1947, 1949, 1952, 1953 | 22x |
 Bernard Hinault
|
Francie | 3x | 1980, 1982, 1985 | 6x |
| Felice Gimondi
|
Itálie | 3x | 1967, 1969, 1976 | 6x |
| Fiorenzo Magni
|
Itálie | 3x | 1948, 1951, 1955 | 4x |
| Gino Bartali
|
Itálie | 3x | 1936, 1937, 1946 | 17x |
| Giovanni Brunero
|
Itálie | 3x | 1921, 1922, 1926 | 5x |
Starty mimo Itálii[editovat | editovat zdroj]
- 1965
San Marino - 1966
Monako (Monte Carlo) - 1973 Belgie (Verviers)
- 1974
Vatikán - 1996
Řecko (Atény) - 1998 Francie (Nice)
- 2002
Nizozemsko (Groningen) - 2006 Belgie (Seraing)
- 2010 Nizozemsko (Amsterdam)
- 2012
Dánsko (Herning) - 2014
Severní Irsko (Belfast) - 2016 Nizozemsko
- 2018
Izrael (Jeruzalém)[4] - 2022
Maďarsko (Budapešť)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Tento ročník se konal jako týmová soutěž. Členy vítězného týmu byli Carlo Galetti, Giovanni Micheletto a Eberardo Pavesi.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://sport.idnes.cz/konec-gira-cvs-/cyklistika.aspx?c=A140601_173420_cyklistika_tm2
- ↑ http://sport.idnes.cz/giro-ditalia-21-etapa-04q-/cyklistika.aspx?c=A160529_165247_cyklistika_mt2
- ↑ https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/21-etapa-giro-d-italia-casovka.A201025_121801_cyklistika_tm2
- ↑ http://www.cyclingweekly.com/news/racing/giro-ditalia/giro-ditalia-route-192184
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MARCHESINI, Daniele: L’Italia del Giro d’Italia. Bologna: Società editrice il Mulino, 2003. ISBN 88-15-09299-4
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giro d'Italia na Wikimedia Commons - Oficiální stránky pro rok 2013
