Giovanni Maria Nanino
| Giovanni Maria Nanino | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 1544 Tivoli |
| Úmrtí | 11. března 1607 (ve věku 62–63 let) Řím |
| Povolání | hudební skladatel a zpěvák |
| Hlasový obor | tenor |
| Příbuzní | Giovanni Bernardino Nanino (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giovanni Maria Nanino (1544 Tivoli nebo Vallerano – 11. března 1607 Řím) byl italský hudební skladatel. Na konci šestnáctého století byl předním představitelem římské školy. Byl starším bratrem skladatele Giovanniho Bernardina Nanina.
Život[editovat | editovat zdroj]
Místo narození skladatele není jisté. Narodil se buď ve Valleranu (provincie Viterbo na severu Lazia), nebo v Tivoli (provincie Řím). O jeho narození se nezachovaly žádné záznamy. Mohly být zničeny při požáru v archivu v Ronciglione.
Prvním učitelem obou bratrů Naninových byl Paolo Agostini.V roce 1562 byl Giovani ve službách kardinála Ippolita II. d'Este. Poté působil jako sbormistr Cappella Giulia v bazilice svatého Petra (1566–1568). V letech 1571–1575 byl dirigentem v bazilice Santa Maria Maggiore a dále v kostele San Luigi dei Francesi (1575–1577) v Římě. Dne 27. října 1577 byl přijat jako tenor do Collegio dei Cantori Pontifici (Sbor Sixtinské kaple), kde působil po dobu nejméně tří let (1598, 1604 a 1605) jako magister capellae. Jako kantor papežské kaple je zobrazen na obraze Francesca Trevisaniho, přezdívaného Romano.
Věnoval se i pedagogické činnosti. Jeho žáky byli přední skladatelé římské polyfonní školy: Francesco Soriano, Gregorio Allegri, Felice Anerio, Ruggiero Giovannelli a další.
Zemřel v Římě 11. března 1607 a byl pohřben v kostele San Luigi dei Francesi, v hrobce před kaplí sv. Matteo.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli Nanino nebyl nijak zvlášť plodným skladatelem, byl nesmírně populární a měl značný vliv na hudbu své doby. Jeho díla byla velmi často zařazována do tištěných sborníků. Mezi lety 1555 a 1620 tak překonával dokonce i Marenzia a Palestrinu. V moderních reedicich vyšlo:
- Il Primo Libro delle Canzonette a tre voci, Benátky 1593 (Reprint: Řím 1941);
- Fourteen Liturgical Works, Madison, Wisc. 1969 (Recent Researches in the Music of the Renaissance, 5);
- I musici di Roma e il madrigale. »Dolci affetti« (1582) e »Le gioie« (1589), Lucca 1993
- Il Primo Libro dei Madrigali, Řím 2011;
- The Complete Madrigals, Middleton 2012.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Franz Xaver Haberl: Giovanni Maria Nanino. Darstellung seines Lebensganges und Schaffens auf Grund archivalischer und bibliographischer Dokumente. In: Kirchenmusikalisches Jahrbuch 6 (1891), S. 81–97
- R. Molitor: Die Nach–Tridentinische Choral-Reform zu Rom. 2 díly, Lipsko 1901/02.
- R. Schuler: The Life and Liturgical Works of Giovanni Maria Nanino (1545–1607)., University of Minnesota 1963, Ann Arbor 1963
- C. Boenicke: Giovanni Maria Nanino (1543/4 – 1607). Madrigalvertonung zwischen »dolci affetti« und »dolorosi accenti«. Berlin 2004.
- G. Monari, F. Vizzaccaro: Musici e istituzioni musicali a Roma e nello Stato pontificio nel tardo Rinascimento: attorno a Giovanni Maria Nanino (Atti della Giornata internazionale di studio, Tivoli, 26 ottobre 2007) Tivoli 2008.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giovanni Maria Nanino na italské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Maria Nanino na Wikimedia Commons - Volně přístupné partitury děl od Giovanni Maria Nanina v projektu IMSLP
- Život a dílo. (italsky)
