Giovanni Francesco Grossi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Giovanni Francesco Grossi
Základní informace
PřezdívkaSiface
Narození12. února 1653
Chiesina Uzzanese
Úmrtí29. května 1697 (ve věku 44 let)
Malalbergo
Povoláníoperní pěvec
Nástrojehlas
Hlasový oborkastrato
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Francesco Grossi zvaný Siface (12. února 1653, Chiesina Uzzanese – zavražděn 29. května 1697 mezi Bolognou a Ferrarou) byl jeden z nejslavnějších zpěváků-kastrátů období baroka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Chiesina Uzzanese nedaleko Pescie v Toskánsku. Měl krásný soprán, a proto již v dětství podstoupil kastraci. Povšiml si jej mecenáš umění kardinál Benedetto Pamphilj a na jeho přímluvu se stal v roce 1675 zpěvákem papežské kapely. Později zpíval na mnoha evropských dvorech. Nejprve v Modeně u vévody Františka II. z Este, poté v Turíně na dvoře Viktora Amadea II. a později opět u dvora Estenských ve Ferraře. Konečně v roce 1687 byl vyslán modenským vévodou do Londýna, aby se stal hudebníkem krále Jakuba II.

V Anglii měl veliký úspěch, ale vlhké anglické počasí mu nesvědčilo. Z obavy o svůj hlas se vrátil do Itálie a zahájil vítězné tažení po italských operních scénách od Neapole po Milán. Stal se hvězdou a tomu odpovídalo i jeho chování. Modenský vévoda ho dokonce musel dát do domácího vězení za urážku francouzského velvyslance v Římě, když ten ne dostatečně pozorně naslouchal Sifaceho zpěvu.

Svou přezdívku získal podle role v opeře Scipione affricano Francesca Cavalliho. Ke svým rolím nepřistupoval pasivně, ale spolupracoval se skladateli na jejich kompozici. Jako poctu svému rodnému kraji Siface financoval v pescijské katedrále stavbu nového hlavního oltáře.

Přestože byl kastrát, prožil milostný poměr s Marií Maddalenou Marsiliovou, vdovou po hraběti Gaspari-Fornim. Její bratři to považovali za urážku a když nepomohla intervence u modenského vévody, nechali jej zavraždit na cestě mezi Bolognou a Ferrarou.

Henry Purcell zkomponoval na Sifaceho počest skladbu pro cembalo, kterou nazval Sefauchi's Farewell.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]