Giovanni Cheli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Eminence
Giovanni Cheli
Kardinál-kněz
Předseda Papežské rady pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov
Template-Cardinal.svg
CírkevŘímskokatolická církev
Jmenování1. března 1989
Emeritura15. června 1998
PředchůdceBernardin Gantin
NástupceStephen Fumio Hamao
Titulární kostelSs. Cosma e Damiano
HesloUnitas in caritate
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení21. dubna 1942
světitel Umberto Rossi
Biskupské svěcení16. září 1978
světitel Jean-Marie Villot
1. spolusvětitel Giuseppe Caprio
2. spolusvětitel Agostino Casaroli
Kardinálská kreace21. února 1998
kreoval Jan Pavel II.
TitulKardinál-jáhen
Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
ZeměItálieItálie Itálie
Datum narození4. října 1918
Místo narozeníTurín, Itálie
Datum úmrtí8. února 2013
Místo úmrtíŘím, Itálie
NárodnostItalská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni kardinál Cheli (4. října 1918 Turín8. února 2013) byl italský římskokatolický kněz, vatikánský diplomat, vysoký úředník římské kurie, kardinál.

Kněžské svěcení přijal 21. dubna 1942. Poté pokračoval ve studiích na Papežské lateránské univerzitě (zde získal doktorát z kanonického práva a licenciát z teologie) a na Papežské diplomatické akademii, kde se připravoval na diplomatickou službu. Po vysvěcení působil v diecézi Asti. Od roku 1952 pracoval na nunciaturách (v Guatemale, Španělsku, Itálii).

Předtím, než se v červenci 1973 stal stálým pozorovatelem Svatého stolce při OSN, působil několik let jako hlavní vyjednavač Vatikánu s československou komunistickou vládou.

V září 1978 byl jmenován apoštolským nunciem při OSN v New Yorku a titulárním arcibiskupem. Biskupské svěcení mu 16. září téhož roku udělil státní sekretář kardinál Jean-Marie Villot. Od září 1986 se stal proprefektem Papežské komise pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov. V rámci reorganizace římské kurie v roce 1988 z komise vznikla Papežská rada pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov. Jejím plnoprávným předsedou se stal 1. března 1989.

Při konzistoři 21. února 1998 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. V červnu téhož roku rezignoval na funkci předsedy zmíněné papežské rady. V říjnu 1998 dovršil 80 let a ztratil právo účasti v konkláve.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]