Giovanni Battista Ferro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Giovanni Battista Ferro
Narození ?
?
Úmrtí ?
?
Národnost Ital
Vzdělání ?
Povolání portrétista, malíř fresek
Hnutí renesance
Ovlivněný italskou renesanční malbou
Vliv na středoevropskou renesanční malbu 1. poloviny 16. století
Ocenění dvorní malíř Ferdinanda I. Habsburského
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Giovanni Battista Ferro, uváděný též jako Joan Baptista Ferro, byl původem italský malíř.

Působil v Praze jako dvorní malíř Ferdinanda I. Habsburského v letech 15391548/1550. Byl pověřen freskovou výzdobou Vladislavského sálu. Na stěnách a mezi okny sálu měla vzniknout portrétní galerie českých panovníků a členů Ferdinandovy rodiny.

Portrétní výzdoba sálu však nebyla realizována pro nákladnost a technické obtíže způsobené požárem Pražského hradu v roce 1541.[1]

Umělecká tvorba[editovat | editovat zdroj]

Životopisná data Giovanni Battisty Ferra, stejně jako údaje o učňovských létech chybějí. Po požáru Pražského hradu (1541) se Ferdinand I. Habsburský rozhodl nechat opravit a nově vyzdobit nejen Vladislavský sál, ale i Sněmovnu. Pro tento účel povolal ze Salzburgu do Prahy malíře Giovanniho Battistu Ferra, aby připravil vše potřebné pro započetí oprav. Jím navržená cena se však ukázala příliš vysokou, a navíc, dohlížející arcivévoda Ferdinand II. práce zastavil pro obavu, že by malba z poškozených zdí mohla brzy opadat.[2] Z nerealizovaného návrhu se dochovala jen Ferrova kresba jako návrh vlysu s dekorativní iniciálou Ferdinanda I. Habsburského a se dvěma zkříženými větvemi s korunkami.[3]

Vedlejší sál Staré sněmovny měl také projít stavebními úpravami podle dochovaného projektu. Vykazuje italský vliv a historici umění nevylučují, že se na projektovém nákresu podílel malíř Francesco Terzio. Přestavba Sněmovny však započala až v roce 1559. Na návrhu a na počáteční realizaci výzdoby postavami panovníků v nadživotní velikosti začal v roce 1563 pracovat již jiný malíř a to Domenico Pozzo (činný 1561-1570) z Milána.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FUČÍKOVÁ Eliška. Pražský hrad a jeho výzdoba za arcivévody Ferdinanda II.. In: Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš. Mezi Prahou a Innsbruckem (B. Kubíková, J. Hausenblasová, S. Dobalová, eds.). Vydala Národní galerie v Praze, 2017. Str. 38-43.
  2. FUČÍKOVÁ Eliška. Pražský hrad za Rudolfa II., jeho předchůdců a následovníků (1530-1648) - Giovanni Battista Ferro. In: Rudolf II. a Praha. Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Skira, 1997. Str. 6-7.
  3. HAUSENBLASOVÁ Jaroslava. II. Místodržící v zemích Koruny české a vojevůdce, 1547-1567 Návrh vlysu (patrně pro Vladislavský sál). In: Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš. Mezi Prahou a Innsbruckem (B. Kubíková, J. Hausenblasová, S. Dobalová, eds.). Vydala Národní galerie v Praze, 2017. Str. 157.
  4. FUČÍKOVÁ Eliška. Pražský hrad a jeho výzdoba za arcivévody Ferdinanda II.. In: Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš. Mezi Prahou a Innsbruckem (B. Kubíková, J. Hausenblasová, S. Dobalová, eds.). Vydala Národní galerie v Praze, 2017. Str. 39-41.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš. Mezi Prahou a Innsbruckem (B. Kubíková, J. Hausenblasová, S. Dobalová, eds.). Vydala Národní galerie v Praze, 2017. 403 stran. ISBN 978-80-7035-650-0
  • Kolektiv autorů. Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum Střední Evropy (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1997. 385 stran. ISBN 80-902051-6-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]