Gioseffo Zarlino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gioseffo Zarlino
Narození31. ledna 1517
Chioggia
Úmrtí4. února 1590 (ve věku 73 let)
Benátky
Místo pohřbeníBenátky
Povoláníhudební skladatel, muzikolog, hudební teoretik a varhaník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gioseffo Zarlino ( 22. března 1517, Chioggia14. února 1590, Benátky) byl italský kapelník, muzikolog a hudební skladatel.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Zarlino studoval v Benátkách u zakladatele tzv. benátské hudební školy Adriana Willaerta. Roku 1565 nahradil Cypriana de Rore ve funkci kapelníka v benátské bazilice sv. Marka, a toto místo si podržel až do konce svého života.

Mezi jeho dochované skladby patří mj. několik motet a madrigalů. Pro dějiny hudby jsou ovšem významné zejména jeho hudebně-teoretická pojednání. Někteří muzikologové jej dokonce považují za „otce moderní hudební teorie“. Jeho nejznámějším žákem byl hudební teoretik a skladatel Vincenzo Galilei, otec Galilea Galileiho. Dalším z jeho žáků byl také např. Giovanni Croce.

Ilustrace z pojednání Le institutioni harmoniche, klaviatura o 19 klávesách v oktávě

Díky Zarlinovým teoretickým pracím, které zjevně myšlenkově vycházejí ze spisu Musica theorica od Lodovica Fogliana, se prosadily diatonické stupnice oproti pythagorejským.[1]

Zarlino si v roce 1548 nechal od Domenica de Pesaro postavit cembalo s 19 klávesami v oktávě, na němž mohl hrát hudbu starověkého Řecka a soudobé skladby.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Srov. Frieder Rempp: Elementar- und Satzlehre von Tinctoris bis Zarlino. In: Frieder Zaminer (vyd.): Geschichte der Musiktheorie. Sv. 6: Hören, Messen und Rechnen in der frühen Neuzeit. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1987, ISBN 3-534-01206-2, str. 39–220.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]