Přeskočit na obsah

Giorgio Basta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giorgio Basta
podle Hanse von Aachen ryl Dominik Custos (1600)
podle Hanse von Aachen ryl Dominik Custos (1600)
Narození30. ledna 1550
Roccaforzatta (provincie Taranto)
Úmrtí20. listopadu 1607 (ve věku 57 let)
Praha
Národnostalbánská, italská
Povolánídůstojník, spisovatel literatury faktu, vojenský velitel a spisovatel
Znám jakovoják, velitel císařské armády
Období1580 - 1607
Nábož. vyznáníkatolík
RodičeDemetrio Basta (otec)
PříbuzníNikolo Basta (bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bastův erb

Giorgio Basta, latinsky Georgius Basta dominus in Sult, hrabě Basta z Hustu, svobodný pán ze Sultu, hrabě z Husztu a Mármarose (1550, Roccaforzata26. srpna 1607, Praha) byl italský šlechtic, voják, diplomat a spisovatel albánského původu, který působil v armáde Svaté říše římské ve službách císaře Rudolfa II.

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Demetria Basty z albánského Epirotu. Stal se vojákem, pod vedením Alessandra Farnese se vycvičil a vypracoval na důstojníka armády Svaté říše římské ve španělském Nizozemí (1589–1590), dále se během tureckých válek v letech 1593–1606 vyznamenal jako generál. Roku 1601 se spojil s valašským knížetem Michalem a společně porazili povstání sedmihradské šlechty, zvítězili v bitvách o Mirăslău a u Guruslău (Goroszló). Později Basta dal knížete na rozkaz císaře zavraždit.

Jako císařův diplomat se uplatnil při jednáních v Sedmihradsku a roku 1603 na čas působil jako sedmihradský místodržící. V letech 1604–1606 bojoval v Uhrách proti Turkům. Po skončení patnáctileté války ukončil i svou válečnickou kariéru. Jako vojevůdce vynikal především schopností plánování a taktizování. Zapojil se také do hugenotských válek.

Giorgia Bastu v Praze portrétoval dvorní malíř Rudolfa II. Hans von Aachen. Portrét je nezvěstný, ale dochovala se jeho grafická verze, mědirytina, kterou ryl nizozemský rytec Dominicus Custos de Foster v Augšpurku a zařadil ji do svého alba "Atrium heroicum caesarum, regium, aliarumque summatum..."), 171 portrétů panovníků, šlechticů, státníků, vojenských velitelů, obchodníků a dalších hrdinů 16. století, které vzniklo na objednávku císaře Rudolfa II. a vyšlo ve dvou vydáních s popiskami latinskými (1600-1601) nebo německými (1603).[1]

Ze své praxe napsal tři knihy, z nichž nejvýznamnější jsou paměti, které vyšly posmrtně roku 1616 a jsou uznávány jako literatura faktu.

  • Giorgio Basta, Il Governo Della Cavalleria Leggiera: Trattato Che Concerne Anche quanto basta alla Grave per intelligenza de Capitani. Oppenheim: H. Galler, J. T. de Bry, 1616.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giorgio Basta na italské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]