Přeskočit na obsah

Gino Severini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gino Severini
Narození7. dubna 1883
Cortona
Úmrtí26. února 1966 (ve věku 82 let)
Paříž
ObčanstvíItálie, Italské království a Francie
Povolánímalíř, sochař, ilustrátor, scénograf, mozaikář, designér šperků, grafik, sklářský výtvarník, designér, kreslič architektonických návrhů a umělec
ChoťJeanne Fort (od 1913)[1]
DětiGina Severini[1]
Romana Severini[1]
PodpisGino Severini – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gino Severini (7. dubna 188326. února 1966) byl italský malíř závěsných obrazů, fresek a mozaiky, představitel futurismu i konstruktivistických tendencí kubismu.

V roce 1899 přišel do Říma, kde pracoval zprvu jako dělník a navštěvoval kurzy malířství ve vile Medici. Začínal krajinomalbou. Giacomo Balla jej v letech 1901-1902 seznámil s avantgardními trendy malířství kubismu a pointilismu a malovali spolu za pobytu na hradě Castello di Montegufoni. V experimentování s novými postupy Severini pokračoval v Paříži, kde žil od roku 1906. Tam se setkal s Pablem Picassem, Georgesem Braquem, Linem Eneou Spilimbergem a Juanem Grisem, podílel se na rozvoji tohoto hnutí a roku 1921 dokonce podal teoretický výklad v práci nazvané Od kubismu ke klasicismu.

V roce 1910 v Paříži podepsal Manifest futuristických malířů, který sdíleli také další italští malíři Umberto Boccioni, Carla Carrà, Luigi Russolo a Tommaso Marinetti.

V roce 1912 uspořádal svou první futuristickou výstavu.

Po náboženské krizi se mezi lety 1924 a 1934 věnoval sakrální malbě, vytvořil řadu prací technikou fresky nebo mozaiky pro kostely, převážně ve Švýcarsku.

Jeho dílo je kaleidoskopem formálních i technických postupů a vizí. Dynamické prostorové studie pohybu postupně vystřídaly tendence k novoklasicismu.


Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Maloval často Paříž (byla pro něj nevyčerpatelným zdrojem). Na rozdíl od ostatních futuristů, kteří zobrazovali často pohyb pomocí moderních strojů, se zaměřoval na tanec a na městský ruch.

  • Tanec Pan Pan v „Monicu“ (19101912)
  • Neklidné tanečnice (1911), roku 1960 byl obraz zakoupen do Národní galerie v Praze.
  • Modrá tanečnice (1912)
  • Tanec medvěda v Moulin Rouge (1913)
  • Španělská tanečnice
  • Obrněný vlak (1915)
  1. 1 2 3 SIUSA. Dostupné online. [cit. 2021-12-05].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KONEČNÝ, Dušan: Futurismus. 1. vydání. Odeon Praha 1974

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Gino Severini na Wikimedia Commons