Gino Severini
| Gino Severini | |
|---|---|
| Narození | 7. dubna 1883 Cortona |
| Úmrtí | 26. února 1966 (ve věku 82 let) Paříž |
| Občanství | Itálie, Italské království a Francie |
| Povolání | malíř, sochař, ilustrátor, scénograf, mozaikář, designér šperků, grafik, sklářský výtvarník, designér, kreslič architektonických návrhů a umělec |
| Choť | Jeanne Fort (od 1913)[1] |
| Děti | Gina Severini[1] Romana Severini[1] |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gino Severini (7. dubna 1883 – 26. února 1966) byl italský malíř závěsných obrazů, fresek a mozaiky, představitel futurismu i konstruktivistických tendencí kubismu.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1899 přišel do Říma, kde pracoval zprvu jako dělník a navštěvoval kurzy malířství ve vile Medici. Začínal krajinomalbou. Giacomo Balla jej v letech 1901-1902 seznámil s avantgardními trendy malířství kubismu a pointilismu a malovali spolu za pobytu na hradě Castello di Montegufoni. V experimentování s novými postupy Severini pokračoval v Paříži, kde žil od roku 1906. Tam se setkal s Pablem Picassem, Georgesem Braquem, Linem Eneou Spilimbergem a Juanem Grisem, podílel se na rozvoji tohoto hnutí a roku 1921 dokonce podal teoretický výklad v práci nazvané Od kubismu ke klasicismu.
V roce 1910 v Paříži podepsal Manifest futuristických malířů, který sdíleli také další italští malíři Umberto Boccioni, Carla Carrà, Luigi Russolo a Tommaso Marinetti.
V roce 1912 uspořádal svou první futuristickou výstavu.
Po náboženské krizi se mezi lety 1924 a 1934 věnoval sakrální malbě, vytvořil řadu prací technikou fresky nebo mozaiky pro kostely, převážně ve Švýcarsku.
Jeho dílo je kaleidoskopem formálních i technických postupů a vizí. Dynamické prostorové studie pohybu postupně vystřídaly tendence k novoklasicismu.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Maloval často Paříž (byla pro něj nevyčerpatelným zdrojem). Na rozdíl od ostatních futuristů, kteří zobrazovali často pohyb pomocí moderních strojů, se zaměřoval na tanec a na městský ruch.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 SIUSA. Dostupné online. [cit. 2021-12-05].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KONEČNÝ, Dušan: Futurismus. 1. vydání. Odeon Praha 1974
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gino Severini na Wikimedia Commons
