Gigha

Mapa ostrova Gigha

Gigha (anglicky Isle of Gigha, ve skotské gaelštině Giogha) je ostrov západně od skotského poloostrova Kintyre. Je součástí hrabství Argyll a Bute. Jeho rozloha je cca 14 km², v roce 2011 na něm žilo 163 lidí. Největším sídlem na ostrově je vesnice Ardminish.

Základem ekonomiky je turismus, farmaření a rybolov. Jméno ostrova pravděpodobně pochází ze staronorského Guðey, „boží ostrov“ nebo „dobrý ostrov“.

Přírodní podmínky

Ostrov je protáhlého tvaru, orientovaný severojižně. Kromě skalnatého terénu je na něm i úrodná půda. Nejvyšším vrcholem je 100 m vysoký Creag Bhàn.

Podnebí je deštivé a teplejší ve srovnání se skotskou pevninou. Nedaleko ostrova Gugha leží ostrovy Islay a Jura ve Vnitřních Hebridách.

Pohled z nejvyššího vrcholu ostrova Creag Bhàn

Historie

Ostrov Gigha byl osídlen od prehistorických dob. Dokládají to menhiry, mohyly, zbytky opevnění. V raně historické éře byl součástí království Dál Riada, později jej ovládli Norové. Součástí vikingského Ostrovního království s centrem na nedalekém ostrově Islay. Ve 14. století přešel pod kontrolu Pánů z ostrovů, skotských šlechticů loajálních králi, kteří ovládali Hebridy a přilehlé pobřeží.

Bute je domovinou klanu MacNeill. V 16. století na ostrově probíhaly konflikty mezi klany MacDonald a MacLean. V době jakobitské rebelie zůstal Bute loajální vládě.

Největší populace dosáhl ostrov v první polovině 19. století – okolo 600 osob.

Doprava

Ostrov je dostupný trajektem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isle of Gigha na anglické Wikipedii.

Autoritní data: GND: 7568142-0 | VIAF: 240125737