Gigha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa ostrova Gigha

Gigha (anglicky Isle of Gigha, ve skotské gaelštině Giogha) je ostrov západně od skotského poloostrova Kintyre. Je součástí hrabství Argyll a Bute. Jeho rozloha je cca 14 km2, v roce 2011 na něm žilo 163 lidí.[1] Největším sídlem na ostrově je vesnice Ardminish.

Základem ekonomiky je turismus, farmaření a rybolov. Jméno ostrova pravděpodobně pochází ze staronorského Guðey, „boží ostrov“ nebo „dobrý ostrov“.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Ostrov je protáhlého tvaru, orientovaný severojižně. Kromě skalnatého terénu je na něm i úrodná půda. Nejvyšším vrcholem je 100 m vysoký Creag Bhàn.

Podnebí je deštivé a teplejší ve srovnání se skotskou pevninou. Nedaleko ostrova Gugha leží ostrovy Islay a Jura ve Vnitřních Hebridách.

Pohled z nejvyššího vrcholu ostrova Creag Bhàn

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Gigha byl osídlen od prehistorických dob. Dokládají to menhiry, mohyly, zbytky opevnění. V raně historické éře byl součástí království Dál Riada, později jej ovládli Norové. Součástí vikingského Ostrovního království s centrem na nedalekém ostrově Islay. Ve 14. století přešel pod kontrolu Pánů z ostrovů, skotských šlechticů loajálních králi, kteří ovládali Hebridy a přilehlé pobřeží.

Bute je domovinou klanu MacNeill. V 16. století na ostrově probíhaly konflikty mezi klany MacDonald a MacLean. V době jakobitské rebelie zůstal Bute loajální vládě.

Největší populace dosáhl ostrov v první polovině 19. století – okolo 600 osob.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ostrov je dostupný trajektem.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isle of Gigha na anglické Wikipedii.

  1. Scotland’s census - sčítání lidu 2011 Dostupné online
  2. Caledonian MacBrayne Dostupné online