Giffardova vzducholoď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giffardova vzducholoď
Určeníexperimentální vzducholoď
PůvodFrancie
ŠéfkonstruktérHenri Giffard
První let24. září 1852
Vyrobeno kusů1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giffardova vzducholoď byla první motorem poháněná řiditelná vzducholoď. Poprvé se vznesla 24. září 1852.

Francouzský vynálezce Henri Giffard ji vybavil speciálně vylehčeným parním strojem o výkonu 2 kW (3 k). Ten poháněl vrtuli, která měla 110 otáček za minutu. Palivem byl koks. Vřetenovité těleso vzducholodi bylo plněné vodíkem, řízena byla trojúhelníkovým plachtovým kormidlem.

Vzducholoď ke svému prvnímu a jedinému letu odstartovala z dostihového závodiště v Paříži. Dosáhla rychlosti 10 km/h a vystoupila do výšky 1 800 m. Byla schopná manévrování, dokázala letět šikmo na směr větru, ale na let proti větru a návrat na místo startu slabý výkon motoru nestačil. Vzducholoď uletěla vzdálenost 27 km a přistála v Élancourtu.

Za první plně řiditelnou vzducholoď, která se dokázala vrátit na místo vzletu je považována až La France z roku 1884.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 pilot
  • Délka: 44 m
  • Průměr: 12 m
  • Objem: 2 500 m³
  • Pohonná jednotka: parní motor o výkonu 2 kW (3 k)
  • Dostup: 1 800 m
  • Maximální rychlost: 10 km/h

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla (1), letadla první světové války. 4. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. ISBN 80-206-0115-5.  s. 29-30, 86-87

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]