Gertrud Fusseneggerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Gertrud Fussenegger)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gertrud Fusseneggerová
Narození8. května 1912
Plzeň
Úmrtí19. března 2009
Linec
Povoláníspisovatelka
OceněníCena Andrease Gryphia (1972)
Čestný odznak Za vědu a umění (1981)
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1984)
Cena Jeana Paula (1993)
Weilheimerská literární cena (1993)
… více na Wikidatech
Politická příslušnostNárodně socialistická německá dělnická strana
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gertruda Fusseneggerová (8. května 1912 Plzeň19. března 2009 Linec) byla rakouská spisovatelka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera důstojníka c. a k. armády Emila Fusseneggera. Maturovala roku 1930 v Plzni, poté studovala historické vědy, dějiny umění a filozofii na univerzitách v Innsbrucku a Mnichově. Roku 1934 promovala a získala titul Dr. phil. Z prvního manželství se sochařem Elmarem Dietzem měla čtyři děti (Ricarda, Traudi, Dorothea a Raimund), z druhého manželství se sochařem Aloisem Dornem syna Lukase. Od roku 1961 žila v Linci. Byla členkou rakouského PEN-klubu a řady dalších kulturních institucí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jde o autorku historických a společenských próz. Její raná díla se řadí k oficiální literatuře Třetí říše (Mohrenlegende; Böhmische Verzauberungen). Poválečná tvorba je ovlivněna především katolickou spiritualitou (Das Haus der dunklen Krüge; Zeit des Raben, Zeit der Taube; Bibelgeschichten).

Nacistická kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Zosobňuje dějiny rakouského nacismu a antisemitismu. Už roku 1933 vstoupila do rakouské pobočky NSDAP. Když na jaře roku 1934 zazpívala na demonstraci v Innsbrucku nacistickou píseň Vlajku vzhůru a doprovodila ji pozdravem Sieg Heil!, byla odsouzena k zaplacení pokuty. Od roku 1935 byla členkou rakouské nacistické mládeže. Po anšlusu Rakouska vstoupila znovu do NSDAP a složila oslavnou píseň na Adolfa Hitlera Stimme der Ostmark. Její tvorba z 30. a 40. let, adorující nacistickou ideologii a propojující temný antisemitismus s rigidní katolickou vírou, byla po roce 1945 vyloučena z rakouské literatury. Do konce života se od svých antisemitských názorů nedistancovala. Její knihy patří mezi oblíbenou četbu rakouských neonacistů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]