Gertrud Fussenegger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gertrud Fussenegger
Narození 8. května 1912
Plzeň
Úmrtí 19. března 2009 (ve věku 96 let)
Linec
Povolání spisovatelka
Ocenění Cena Andrease Gryphia (1972)
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1984)
Cena Jeana Paula (1993)
Weilheimer Literaturpreis (1993)
Kulturmedaille des Landes Oberösterreich
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gertruda Fusseneggerová (8. května 1912 Plzeň19. března 2009 Linec) byla rakouská spisovatelka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera důstojníka c. a k. armády Emila Fusseneggera. Maturovala roku 1930 v Plzni, poté studovala historické vědy, dějiny umění a filozofii na univerzitách v Innsbrucku a Mnichově. Roku 1934 promovala a získala titul Dr. phil. Z prvního manželství se sochařem Elmarem Dietzem měla čtyři děti (Ricarda, Traudi, Dorothea a Raimund), z druhého manželství se sochařem Aloisem Dornem syna Lukase. Od roku 1961 žila v Linci. Byla členkou rakouského PEN-klubu a řady dalších kulturních institucí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jde o autorku historických a společenských próz. Její raná díla se řadí k oficiální literatuře Třetí říše (Mohrenlegende; Böhmische Verzauberungen). Poválečná tvorba je ovlivněna především katolickou spiritualitou (Das Haus der dunklen Krüge; Zeit des Raben, Zeit der Taube; Bibelgeschichten).

Nacistická kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Zosobňuje dějiny rakouského nacismu a antisemitismu. Už roku 1933 vstoupila do rakouské pobočky NSDAP. Když na jaře roku 1934 zazpívala na demonstraci v Innsbrucku nacistickou píseň Vlajku vzhůru a doprovodila ji pozdravem Sieg Heil!, byla odsouzena k zaplacení pokuty. Od roku 1935 byla členkou rakouské nacistické mládeže. Po anšlusu Rakouska vstoupila znovu do NSDAP a složila oslavnou píseň na Adolfa Hitlera Stimme der Ostmark. Její tvorba z 30. a 40. let, adorující nacistickou ideologii a propojující temný antisemitismus s rigidní katolickou vírou, byla po roce 1945 vyloučena z rakouské literatury. Do konce života se od svých antisemitských názorů nedistancovala. Její knihy patří mezi oblíbenou četbu rakouských neonacistů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]