Gerardo Machado
Gerardo Machado | |
---|---|
Prezident Kuby | |
Ve funkci: 20. května 1925 – 12. srpna 1933 | |
Viceprezident | Carlos de la Rosa |
Předchůdce | Alfredo Zayas y Alfonso |
Nástupce | Carlos Manuel de Céspedes y Quesada |
Stranická příslušnost | |
Členství | Liberal Party of Cuba |
Narození | 28. září 1871 Santa Clara |
Úmrtí | 29. března 1939 (ve věku 67 let) Miami |
Místo pohřbení | Caballero Rivero Woodlawn Park North Cemetery and Mausoleum |
Profese | politik |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | Velkokříž za vojenské zásluhy s bílou stuhou (1927) řetěz Řádu Isabely Katolické (1929) |
Commons | Gerardo Machado |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerardo Machado y Morales (28. září 1871 Camajuaní – 29. března 1939 Miami Beach) byl kubánský politik a vojevůdce.
Pocházel z rodiny drobných statkářů, bojoval ve válce za nezávislost a dosáhl hodnosti brigádního generála. Po válce se věnoval pěstování cukrové třtiny, vedl také kubánskou pobočku firmy General Electric.
Do politiky vstoupil jako stoupenec Liberální strany, byl starostou města Santa Clara, generálním inspektorem armády a ministrem vnitra. V roce 1925 byl hladce zvolen prezidentem díky autoritě hrdiny osvobozeneckého boje a úspěšného manažera, podpoře dosavadního prezidenta Alfreda Zayase a slibům na modernizaci ekonomiky. Proti nezaměstnanosti bojoval programem veřejných prací, v jehož rámci byla také vybudována nová budova parlamentu El Capitolio. Postupně se však stal nepopulárním pro tvrdé prosazování hospodářských zájmů USA a rostly jeho autoritářské tendence, které mu vynesly přezdívku „tropický Mussolini“.[1] V roce 1927 změnil ústavu, aby si zajistil setrvání ve funkci, a posílil pravomoci prezidenta. To vedlo k řadě protestů, na něž Machado reagoval brutálními represemi vůči opozici, poté nastalo období nestability a ekonomického úpadku země.[2]
Po nástupu Franklina Delano Roosevelta do funkce ztratil Machado podporu Spojených států a v srpnu 1933 proběhl převrat, po němž se stal hlavou státu Carlos Manuel de Céspedes y Quesada. Machado odešel do exilu na Floridu, kde také zemřel.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Italia-Cuba Dostupné online Archivováno 28. 3. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Cuba-Junky Dostupné online
- ↑ Britannica Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerardo Machado na Wikimedia Commons
- Cuban Heritage Collection Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine.