Gerald z Walesu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gerald z Walesu na dobové miniatuře

Gerald z Walesu (velšsky Gerallt Gymro, latinsky Giraldus Cambrensis, 1146 hrad Manorbier1223 ?) byl arcijáhen v Breconu, kronikář, historik a kartograf. Většinu svého života věnoval marné snaze o získání biskupského stolce ve velšské diecézi sv. Davida.

Život[editovat | editovat zdroj]

Gerald, vlastním jménem Gerald z Barry byl potomkem Viléma z Barry a Angharad, dcery Geralda z Windsoru. V jeho žilách tak kolovala směs velšské a normanské krve a již od mládí byl zasvěcen církevní kariéře, která započala výchovou u benediktinů v Gloucesteru a poté pokračoval ve studiu na pařížské univerzitě. Po návratu do vlasti roku 1172 byl pověřen výběrem církevních v desátků a získal úřad arcijáhna v Breconu. Po marné snaze o získání biskupského postu se vrátil do Francie a pokračoval ve studiu teologie v Paříži. Po roce 1179 se účastnil dvou výprav ve jménu krále Jindřicha do Irska, byl účastníkem dublinského koncilu a koncem 80. let byl společníkem arcibiskupa propagujícího kruciátu a účast na ní při cestě po Walesu a Francii.

Než se mi kalamář pokryje plísní, smočím v něm pero a budu psát, aby písmo natrvalo uchovalo zprávu...
— Gerald z Walesu[1]

Kromě systematického psaní, se kterým sdílel úspěch u svých posluchačů, se Gerald snažil získat úřad biskupa při katedrále v St David's, který byl již v jeho dětství obsazen jeho strýcem. Roku 1198 jej navrhla místně příslušná kapitula, ale jeho kandidatura neprošla přes canteburského arcibiskupa. Naděje vkládaná do rozhodnutí krále Richarda zhasla společně s jeho nečekanou smrtí a Gerald se vydal pro svěcení do Říma, kde doufal v souhlas papeže. Biskupského svěcení se nikdy nedočkal, poslední roky života strávil marným pendlováním mezi Walesem a Římem, kdy se snažil dokázat nezávislost velšské církve sv. Davida na canterburském arcibiskupství, musel čelit pomluvám z úst canterburských kanovníků a svému pronásledování králem. Svou snahu nakonec vzdal a závěr života strávil veřejným předčítáním svých děl.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Topographia Hibernica 1187
  • Expugnatio Hibernica 1189
  • Itinerarium Cambriae 1191
  • Liber de Principis instructione cca 1193
  • Descriptio Cambriae
  • De instructione principis
  • De rebus a se gestis
  • De iure et statu Menevensis ecclesiae
  • Gemma ecclesiastica
  • Speculum ecclesiae
  • Symbolum electorum
  • Invectiones
  • Retractationes
  • Speculum duorum
  • Život Huga z Lincolnu
  • Život Geoffroye, arcibiskupa z Yorku
  • Život svatého Ethelberta
  • Život svatého Remigia
  • Život svatého Davida
  • Vita sancti Karadoci
  • De fidei fructu fideique defectu
  • Totius Kambriae mappa cca 1205

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Z WALESU, Gerald. Putování Walesem/Popis Walesu. Praha : Argo, 2008. Dále jen Putování Walesem. ISBN 978-80-257-0102-7. S. 11.  
  2. Putování Walesem, str. 155-157

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gerald z Walesu. Dějiny a místopis Irska. Příprava vydání Petr Šourek. Praha : Aurora, 1998. 176 s. ISBN 80-85974-99-1.  
  • Gerald z Walesu. Putování Walesem/Popis Walesu. Příprava vydání Petr Šourek. Praha : Argo, 2008. 208 s. ISBN 978-80-257-0102-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]