Gerald z Walesu
| Gerald z Walesu | |
 Gerald z Walesu na dobové miniatuře |
|
| Narození | 1146 Hrad Manorbier |
|---|---|
| Úmrtí | 1223 (ve věku 76–77 let) Lincoln |
| Povolání | kartograf, historik a spisovatel |
| Příbuzní | bratr Robert de Barry |
 multimediální obsah na Commons |
|
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gerald z Walesu (velšsky Gerallt Gymro, latinsky Giraldus Cambrensis, 1146 hrad Manorbier – 1223 ?) byl arcijáhen v Breconu, kronikář, historik a kartograf. Většinu svého života věnoval marné snaze o získání biskupského stolce ve velšské diecézi sv. Davida.
Život[editovat | editovat zdroj]
Gerald, vlastním jménem Gerald z Barry byl potomkem Viléma z Barry a Angharad, dcery Geralda z Windsoru. V jeho žilách tak kolovala směs velšské a normanské krve a již od mládí byl zasvěcen církevní kariéře, která započala výchovou u benediktinů v Gloucesteru a poté pokračoval ve studiu na pařížské univerzitě. Po návratu do vlasti roku 1172 byl pověřen výběrem církevních v desátků a získal úřad arcijáhna v Breconu. Po marné snaze o získání biskupského postu se vrátil do Francie a pokračoval ve studiu teologie v Paříži. Po roce 1179 se účastnil dvou výprav ve jménu krále Jindřicha do Irska, byl účastníkem dublinského koncilu a koncem 80. let byl společníkem arcibiskupa propagujícího kruciátu a účast na ní při cestě po Walesu a Francii.
| „ | Než se mi kalamář pokryje plísní, smočím v něm pero a budu psát, aby písmo natrvalo uchovalo zprávu... | “ |
| — Gerald z Walesu[1] | ||
Kromě systematického psaní, se kterým sdílel úspěch u svých posluchačů, se Gerald snažil získat úřad biskupa při katedrále v St David's, který byl již v jeho dětství obsazen jeho strýcem. Roku 1198 jej navrhla místně příslušná kapitula, ale jeho kandidatura neprošla přes canteburského arcibiskupa. Naděje vkládaná do rozhodnutí krále Richarda zhasla společně s jeho nečekanou smrtí a Gerald se vydal pro svěcení do Říma, kde doufal v souhlas papeže. Biskupského svěcení se nikdy nedočkal, poslední roky života strávil marným pendlováním mezi Walesem a Římem, kdy se snažil dokázat nezávislost velšské církve sv. Davida na canterburském arcibiskupství, musel čelit pomluvám z úst canterburských kanovníků a svému pronásledování králem. Svou snahu nakonec vzdal a závěr života strávil veřejným předčítáním svých děl.[2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Topographia Hibernica 1187
- Expugnatio Hibernica 1189
- Itinerarium Cambriae 1191
- Liber de Principis instructione cca 1193
- Descriptio Cambriae
- De instructione principis
- De rebus a se gestis
- De iure et statu Menevensis ecclesiae
- Gemma ecclesiastica
- Speculum ecclesiae
- Symbolum electorum
- Invectiones
- Retractationes
- Speculum duorum
- Život Huga z Lincolnu
- Život Geoffroye, arcibiskupa z Yorku
- Život svatého Ethelberta
- Život svatého Remigia
- Život svatého Davida
- Vita sancti Karadoci
- De fidei fructu fideique defectu
- Totius Kambriae mappa cca 1205
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Z WALESU, Gerald. Putování Walesem/Popis Walesu. Praha : Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0102-7. S. 11. Dále jen Putování Walesem.
- ↑ Putování Walesem, str. 155-157
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Gerald z Walesu. Dějiny a místopis Irska. Příprava vydání Petr Šourek. Praha : Aurora, 1998. 176 s. ISBN 80-85974-99-1.
- Gerald z Walesu. Putování Walesem/Popis Walesu. Příprava vydání Petr Šourek. Praha : Argo, 2008. 208 s. ISBN 978-80-257-0102-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerald z Walesu ve Wikimedia Commons- (anglicky) Gerald of Wales, The Description of Wales
- (anglicky) Gerald of Wales, The Itinerary of Archbishop Baldwin through Wales
