Gepidové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
539-551

Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie. Poprvé jsou zmíněni v roce 260 n. l., když se s Góty zúčastnili invaze do Dácie.

Název Gepidové pochází z gótštiny ze slova gepanta, což znamená líný nebo pomalý. Gótové jim tak říkali, poněvadž Gepidé se živili zemědělstvím (na rozdíl od Gótů, kteří sháněli obživu z kořisti, tributů a z římských foederátních plateb).

V druhé polovině 3. století se Gepidové usadili v okolí řeky Tisy, ve 4. století byli podmaněni Ostrogóty, kteří se sem po roce 375 uchýlili z Černomoří, kde byli napadeni Huny. Počátkem 5. století pronikli Hunové až do Panonie a kmeny zde usazené si podmanili. Za vlády krále Ardaricha se gepidští bojovníci stali respektovaným mocenským faktorem a v roce 451 tvořili v bitvě na Katalaunských polích pravé křídlo hunského vojska. Po Attilově smrti (453) se Gepidové spojili s Ostrogóty, porazili Huny roku 454 v bitvě na řece Nedao a poté se usadili v Karpatské kotlině. Roku 504 je však ostrogótský král Theodorich připravil o část jejich územních zisků.

Největší síly dosáhli Gepidové v roce 537, kdy se usazovali v bohatých oblastech okolo Bělehradu. V roce 546 se byzantská říše spojila s Langobardy a Gepidové byli z této oblasti vyhnáni. V roce 552 Gepidové utrpěli od Langobardů porážku v bitvě u Asfeldu, v roce 567 byli definitivně podmaněni Avary. Poté zmizelo toto germánské etnikum z dějin.

Externí odkazy