Gepard kapský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxGepard kapský
alternativní popis obrázku chybí
Gepard kapský
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď malé kočky (Felinae)
Rod gepard (Acionyx)
Druh gepard štíhlý (Acionyx jubatus)
Trinomické jméno
Acinonyx jubatus jubatus
Schreber, 1775
Výskyt geparda kapského (modrá a červená)
Výskyt geparda kapského (modrá a červená)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gepard kapský (Acinonyx jubatus jubatus) je poddruh geparda štíhlého (Acinonyx jubatus), patřícího do čeledi kočkovitých (Felidae). Gepard kapský byl poprvé popsán německým zoologoem Johann Christian Daniel von Schreber v roce 1775.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Žije v jižní a jihovýchodní Africe.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od jiných kočkovitých má gepard jen polozatažitelné drápy, proto neleze po stromech; jeho tělo je stavěno na rychlý běh. Délka je asi 110-150 cm + 70-90 cm ocas, výška se pohybuje mezi 70-90 cm a váha se pohybuje okolo 40 kg.

Život[editovat | editovat zdroj]

Žije samotářsky nebo skoro samotářsky ve skupinkách o 2-5 jedincích, které tvoří samice s odrostlými mláďaty, sourozenci nebo dospělí samci. Gepard dokáže z poměrně krátké vzdálenosti vyvinout rychlost 64 km/h, jeho maximální rychlost je asi 100 km/h. Na jeho jídelníčku najdeme hlavně menší kopytníky (gazely, menší druhy antilop, mláďata zeber, pakoňů). Mezi lovci samotáři (tj. bez těch, co loví ve skupinách) je gepard nejúspěšnějším predátorem, až 70 % jeho loveckých pokusů končí úspěchem, a to i přesto, že jakmile kořist nedostihne do 20 sekund, lov obvykle vzdává.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní dospělost u samců nastává po roce, u samic o rok později, pářit se však začínají až ve třech letech. Délka březosti samice je 90-98 dní. Samice poté rodí 1-3 mláďat, občas až 5. Ta se stávají velmi často kořistí jiných predátorů. Pokud samice přijde o 2 ze 3 mláďat, přestane se starat i o to poslední - vzhledem k velkému výdeji energie apod. se jí péče o jediného potomka nevyplatí.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Gepard kapský je nejpočetnější poddruh. Ve volné přírodě jich žije přibližně 7000 jedinců. Velký problém gepardů je příbuzenská plemenitba. Gepardi v minulosti podlehli tzv. efektu hrdla lahve - náhle rapidně poklesl jejich stav a přeživším nezbylo než se množit s příbuznými.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schreber J. C. D. Die Säugethiere in Abbildungen nach der Natur mit Beschreibungen. Vol. 2. Erlangen: Wolfgang Walther, 1775. Kapitola Der Gepard, s. Plate 105. (anglicky) 
  2. Gepard kapský na biolib.cz [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]