Georgij Plechanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Georgij Plechanov
Narození 29. listopadujul. / 11. prosince 1856greg.
Ruské impérium Tambov, Ruské impérium
Úmrtí 30. května 1918 (ve věku 61 let)
Finsko Terijoki, Finsko
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo odpočinku Literatorskie mostki
Politické strany Komunistická strana Sovětského svazu
Emancipation of Labour
Black Repartition
Půda a svoboda
Ruská sociálně demokratická dělnická strana
Citát
Skromnost bývá takřka vždy přímo úměrná talentu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Georgij Plechanov na dobové fotografii[1]

Georgij Valentinovič Plechanov (rusky Георгий Валентинович Плеханов, 29. listopadujul./ 11. prosince 1857greg., Tambov, Rusko30. května 1918, Terijoki, Finsko) byl ruský politik, marxistický filozof a menševik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Georgij Plechanov se narodil ve šlechtické rodině vysloužilého kapitána Valentina Petroviče Plechanova. V roce 1876 vstoupil do organizace Zemlja i volja. Účastnil se demonstrace v Kazani v roce 1876, za což byl odsouzen na čtyři roky vězení. Roku 1880 roku se Plechanov odstěhoval z Ruska do Švýcarska, kde se plně věnoval studiu. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov především tvrdil, že podle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekoniomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společnosti.

Roku 1883 založil v Ženevě klub "Osvobození práce", k níž postupně přistoupili i Věra Zasuličová, Peter Struve, Vladimír Uljanov (Lenin). Jeho kniha "O vývoji materialistického názoru na dějiny" mohla vyjít roku 1895 v Rusku a vzbudila pozornost mladých revolucionářů. Podle Lenina "pomohla vychovat celou první generaci ruských marxistů".

Na druhém sjezdu RSDDS roku 1903 Plechanov řekl: „Kdyby kvůli úspěchu revoluce požádal dočasně posílit činnost ten nebo onen demokratický princip, bylo by trestuhodné se zastavit“. Po tomto sjezdu se strana rozdělila na menševiky vedené Martovem, a na bolševiky, v jejichž čele stál Lenin. Ten se poté s Plechanovem, který se stal menševikem, rozešel, i když je zřejmé, že na něho měl velký vliv.

Během revoluce roku 1905 se stále nemohl Plechanov vrátit do Ruska. To mohl udělat až roku 1917, kdy se pod dojmem revolučních událostí vrátil po 37 letech vyhnanství. Plechanov podporoval Prozatímní vládu v čele s Kerenským, takže Říjnovou revoluci ostře odmítal a Leninovy názory o zničení státu pokládal za blouznivé. Nakonec musel emigrovat do Finska, kde roku 1918 zemřel na tuberkulózu.

Na jeho počest byla po něm pojmenována Plechanovova ruská ekonomická akademie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgi Plekhanov na anglické Wikipedii.

  1. Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 705.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • G. V. Plechanov, O vývoji monistického názoru na dějiny. Praha: Svoboda 1951
  • G. V. Plechanov, O úloze osobnosti v dějinách. Praha: Svoboda 1949
  • A. Zubov (red.), Dějiny Ruska 20. století I. Praha: Argo 2014. Str. 112.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]