George Botsford

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Botsford
Botsford v roce 1911
Botsford v roce 1911
Základní informace
Narození24. února 1874
Sioux Falls, Jižní Dakota, U.S.
Úmrtí11. února 1949 (ve věku 74 let)
New York, New York, U.S.
Žánryragtime
Povolánískladatel
Nástrojeklavír
Manžel(ka)Della Mae Wilson
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Botsford (24. února 1874 Sioux Falls11. února 1949 New York) byl americký skladatel ragtimů a jiných hudebních forem.

První čtvrtstoletí života[editovat | editovat zdroj]

Budova na Tin Pan Alley, v které sídlilo hudební vydavatelství
Black-and-White-Rag-od-George-Botsford-1908-Ragtime-piano

Botsford se narodil v Sioux Falls v Jižní Dakotě, ale vyrostl v Clermontu v Iowě. Oženil se se zpěvačkou Dellou Mae Wilsonovou a v roce 1900 začali cestovat se společností Hoyle Stock Company. Reklama propagující Botsforda a jeho manželku jako hudebníky se objevila v New York Clipper v roce 1901, což může naznačovat, že Botsford poprvé navštívil New York.[1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Botsfordovo první číslo chráněné autorskými právy bylo „The Katy Flyer“, vydané v roce 1899 v Centerville v Iowě. Jiná časná čísla následovala témata relaxace a široký otevřený prostor, s „Dance of the Water Nymphs“, který byl prodáván jako havajská náladová hudba, a westernovou tematikou „In Dear Old Arizona“ a „Pride of Prairie“.[2] To se změnilo, když se Botsford přestěhoval do New Yorku, kde se připojil ke skupině skladatelů Tin Pan Alley a začal psát ragtime téměř výhradně.

Botsford zajistil svou první skladatelskou smlouvu s newyorským J. H. Remickem & Co. poté, co jim prodal „Pride of the Prairie“. Potom publikoval „Black and White Rag“, který je možná nejznámější práce jeho kariéry.

Botsford byl zakládajícím členem ASCAP v roce 1914. V letech 1914 až 1915 experimentoval s miniaturní operou, která měla být zpívána třemi nebo čtyřmi lidmi, ale myšlenka nikdy nezískala na síle.

Pozdní život a smrt[editovat | editovat zdroj]

Ve dvacátých létech Botsford velmi přestal skládat, a většinou se živil organizováním vaudevillových představení. Produkoval hrst hudebních představení pro jeviště a rádio. Jeho poslední známé veřejné vystoupení bylo v hotelu Algonquin v roce 1934. Po dlouhé kariéře zahrnující mnoho druhů hudby zemřel Botsford 1. února 1949 v New Yorku.

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

„Black and White Rag“ se prodalo v roce 1908 více než 200 000 kopií a nakonec dosáhlo prodeje milionu prodaných kopií. Píseň byla zaznamenána četnými umělci, ale nejvíce pozoruhodně Winifred Atwellovou, jejíž nahrávka z roku 1953 se stala zlatou deskou [3] a byla použita jako téma dlouhodobého snookerového turnaje BBC2 „Pot Black“. Píseň byla také použita jako hudba pro videohru z roku 1985 Repton.

Kompozice[editovat | editovat zdroj]

Obálka Botsfordovy „In Dear Old Arizona“, vydaná v 1906.
  • „The Katy Flyer“ (1899)
  • „Dance of the Water Nymphs“ (1906)
  • „In Dear Old Arizona“ (1906)
  • „Pride of the Prairie“ (1907)
  • „The Big Jubilee“ (1908)
  • „Klondike Rag“ (1908)
  • „Black and White Rag“ (1908)
  • „Old Crow Rag“ (1909)
  • „Wiggle Rag“ (1909)
  • „Texas Steer Rag“ (1909)
  • „Pianophiends Rag“ (1909)
  • „Chatterbox Rag“ (1910)
  • „Lovey-Dovey Rag“ (1910)
  • „Grizzly Bear Rag“ (1910)
  • „Honeysuckle Rag“ (1911)
  • „Honey Girl“ (1911)
  • „Hyacinth“ (1911)
  • „Royal Flush“ (1911)
  • „Eskimo Rag“ (1912)
  • „Buck-Eye Rag“ (1913)
  • „Incandescent Rag“ (1913)
  • „Universal Rag“ (1913)
  • „Rag, Baby Mine“ (1913)
  • „Sailing Down the Chesapeake Bay“ (1913)
  • „Boomerang Rag“ (1916)
  • „On the Old Dominion Line“ (1916)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Botsford na anglické Wikipedii.

  1. Edwards, Bill. "George James Botsford". [1]PerfessorBill.com. Retrieved December 20, 2019.
  2. "George Botsford". AllMusic. Retrieved December 21, 2019.
  3. "WINIFRED ATWELL". Rockabilly.nl. Retrieved December 21, 2019.