Georg Pahl
| Georg Pahl | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. října 1900 |
| Úmrtí | 13. května 1963 (ve věku 62 let) Berlín |
| Povolání | fotoreportér a fotograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Pahl (20. října 1900 – 13. května 1963)[1] byl německý novinářský fotograf a novinář dvacátých a počátku třicátých let 20. století. V roce 1923 prolomil fotografickou anonymitu Adolfa Hitlera.[2]
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Georg Pahl se narodil jako syn berlínského profesionálního fotografa Heinricha Sandena I (nar. 1877), který v roce 1919 založil firmu Atlantic Photo (od roku 1930 „Atlantic" Photo-Gesellschaft mbH), vyučil se profesi a v roce 1923 se stal nezávislým.[1] Pahl založil a provozoval fotografickou agenturu A-B-C-Aktuelle-Bilder-Centrale, Georg Pahl v Berlíně - Steglitzi.[3] Společnost byla založena 4. března 1923.[4] Pahl a jeho fotoagentura se zaměřovali především na významné politické události, akce pro veřejnost a z každodenního života Výmarské republiky v době národního socialismu 1923 - 1936.
Setkání s Hitlerem[editovat | editovat zdroj]
Hitlerovy vystoupení jako mluvčí v letech 1919 až 1923 se vyznačovaly tím, že byl na veřejnosti slyšet, avšak nikoli vidět, nenechal se fotografovat, takže neexistoval ani žádný jeho portrétní snímek.[5]
Hitlerova plachost z fotoaparátu má politické pozadí: Protože NSDAP po republikovém zákoně o ochraně (Republikschutzgesetz) v Prusku dne 15. listopadu 1922 zakázala, byl Hitler jako předseda strany (Adolf Hitler v té době měl ještě rakouské občanství a nebyl tak německým občanem) během svých cest po pruském území konfrontován rizikem policejního zatčení. Z tohoto důvodu nechtěl pruským úřadům poskytnout svou policejní fotografii.[6]
První snímek z počátku politického Hitlerova vzestupu pořídil právě Georg Pahl.[5] Zatímco byl Hitler v dubnu 1923 s Ernstem Hanfstaenglem a dalšími společníky[6] na návštěvě berlínského Lunaparku, Georg Pahl jej poznal a vyfotografoval ho. Podle Pahlovy zprávy se na něj Hitler ihned vrhl, aby mu fotoaparát vytrhl, což se mu ale nepovedlo. Hitlerovi se nakonec podařilo Pahla přesvědčit, aby negativy zničil. O pár měsíců později, 2. září 1923, měl Pahl šanci Hitlera zachytit v průvodu během Německého dne v Norimberku jako momentku a se snímkem uprchnout před příslušníky úderných oddílů SA. George Pahl tak prolomil fotografickou anonymitu Adolfa Hitlera.[2] Tato skutečnost se pro Hitlera stala podnětem od této doby důvěřovat pouze svému strategickému portrétistovi Heinrichu Hoffmannovi, který se stal známým a oblíbeným Hitlerovým portrétistou.[5]
Od roku 1934 už nebylo Georgi Pahlovi oficiálně povoleno účastnit se akcí NSDAP.[3]
Sbírky[editovat | editovat zdroj]
Díla (výběr)[editovat | editovat zdroj]
-
Eduard VIII., král Spojeného království, během návštěvy Ordensburg Krossinsee 1937 -
Hlavní inženýr a vynálezce Engelbert Zaschka se svým Rotationsflugzeug, průkopník a konstruktér německých vrtulníků, Berlín, 1927 -
Návštěvnice dostihových závodů -
Lázenští hosté, Borkum
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Kerbs/Uka/Walz-Richter: Zur Geschichte der Pressefotografie 1930-36 - die Gleichschaltung der Bilder. Frölich & Kaufmann, 1983, S.122, 32-73.
- ↑ a b Vgl. Herz/Halfbrodt: Revolution und Fotografie, Nishen, 1988, str. 283.
- ↑ a b fotoerbe.de: Aktuelle-Bilder-Centrale, Georg Pahl im Bildarchiv des Bundesarchivs, Koblenz Archivováno 27. 11. 2015 na Wayback Machine., abgerufen am 6. Januar 2011.
- ↑ Institut für Publizistik der FU Berlin: Die deutsche Presse, Duncker & Humblot, 1954, str. 177.
- ↑ a b c Vgl. Claudia Schmölders: Hitlers Gesicht, C. H. Beck, 2000, str. 54, 55, 58.
- ↑ a b Vgl. Thomas Friedrich: Menschenbild und Volksgesicht, Münster 2005, str. 12.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Pahl na Wikimedia Commons
