Geografie Evropské unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fyzická mapa EU

Geografie Evropské unie je geografií 27 členských států Evropské unie, která se rozprostírá na velké části evropského světadílu (západní, severní, jižní a střední Evropa) na území o celkové rozloze 4 381 324 km².[p 1] Nejsevernějším státem Evropské unie je Finsko, nejzápadnějším Irsko, nejjižnějším Kypr[p 2] a nejvýchodnějším Kypr.

Členské státy - geografie[editovat | editovat zdroj]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Přestože se většina Evropské unie rozkládá na evropském světadílu (viz geografie Evropy), EU není s Evropou shodná; významné státy Evropy (např. Švýcarsko, Norsko či evropské Rusko) nejsou členy EU. Členské státy EU mají pozemní hranici s celkem 21 dalšími státy.[p 3]

Pobřežní hranice Evropské unie je zhruba 53 tisíc kilometrů dlouhá[1] a EU tak omývá například Atlantský oceán, Severní moře, Středozemní moře, Černé moře, Baltské moře a Jaderské moře. 22 členských států má přímý přístup k moři, 5 států je vnitrozemských. Mezi evropská horská pohoří patří například Alpy, Pyreneje, Hercynská pohoří, Karpaty, Dinárské hory a Skandinávské pohoří. Nejvyšším vrcholem EU je Mont Blanc (4 808 m n. m., Francie/Itálie).

Nejdelší řekou EU je Dunaj (celková délka 2 850 km,v rámci EU 2 492 km). Největší jezero EU je Vänern (rozloha 5 650 km², Švédsko).

Včetně zámořských území členských států zahrnuje EU většinu druhů podnebí, od polárního až po tropické. Nemá tedy smysl počítat meteorologické průměry za celou Evropskou unii. Většina obyvatelstva žije v oblastech se středomořským podnebím (jižní Evropa), mírným přímořským podnebím (západní Evropa) či teplým letním kontinentálním či hemiboreálním podnebím (členské státy ve východní části EU).

Zámořská území[editovat | editovat zdroj]

Součástí Evropské unie jsou formálně i četná zámořská území a závislá území (španělské Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla; za Portugalsko Azory a Madeira a francouzská území Réunion, Francouzská Guyana, Martinik, Guadeloupe, Mayotte, Saint-Martin). Postavení tzv. „Zámořské země a území“ mají Grónsko, Aruba, Curaçao, Sint Maarten, Karibské Nizozemsko, Svatý Bartoloměj, Francouzská Polynésie, Wallis a Futuna, Nová Kaledonie a Francouzská jižní a antarktická území.

oblasti EU se zvláštním statusem
     Členské státy EU
     Nejvzdálenější regiony
     Zámořské země a území
     Jiné speciální případy

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Evropské unie.

K 1. lednu 2020 žilo v Evropské unii přibližně 466 milionů obyvatel.[2] Nejlidnatějším členským státem je Německo s odhadovaným počtem 83 milionu obyvatel, zatímco nejméně lidnatým členským státem je Malta s necelými 400 tisíci obyvateli.

Velká města[editovat | editovat zdroj]

Evropská unie je domovem více světových měst než jakákoli jiná oblast na světě. Celkem 16 měst má počet obyvatel přesahující jeden milion lidí (v rámci vlastního města). Mezi hustě zalidněné oblasti, které nemají vlastní jádro, za to však jsou tvořeny několika souvislými městy (souměstí či konurbace), patří například Porýní-Porúří, kde žije zhruba 11,5 milionu obyvatel (Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, atd.), Randstad se zhruba 7 miliony obyvateli (Amsterdam, Rotterdam, Haag atd.), vlámský diamant se zhruba 5,5 miliony obyvateli, Frankfurt/Rýn-Mohan se zhruba 4 miliony obyvateli (Frankfurt nad Mohanem, Wiesbaden atd.) a Hornoslezská průmyslová oblast se zhruba 3,5 miliony obyvateli (Katovice, Sosnovec atd.).[3]

Pořadí v tomto seznamu nemusí být zcela přesné, hlavním důvodem jsou rozdíly v datech, ke kterým se počty obyvatel vztahují.

samotné město obyvatel
v milionech
hustota zalidnění
na km²
městská oblast obyvatel
v milionech
metropolitní oblast obyvatel
v milionech
Berlín, Německo 3.4 3815 Paříž, Francie 10.1 Paříž, Francie 11.7
Madrid, Španělsko 3.1 1985 Madrid, Španělsko 5.5 Porýní-Porúří, Německo 10.6
Řím, Itálie 2.7 5198 Porúří, Německo 5.3 Randstad, Netherlands 7.0
Paříž, Francie 2.2 24672 Barcelona, Španělsko 4.5 Madrid, Španělsko 5.8
Bukurešť, Rumunsko 1.9 9131 Milán, Itálie 3.8 Barcelona, Španělsko 5.3
Hamburk, Německo 1.8 2310 Berlín, Německo 3.7 Milán, Itálie 4.3
Varšava, Polsko 1.7 3258 RotterdamHaag, Nizozemsko 3.3 Berlín, Německo 4.3
Budapešť, Maďarsko 1,7 3570 Athény, Greece 3.2 Frankfurt Rýn-Mohan, Německo 4.1
Vídeň, Rakousko 1.7 3931 Neapol, Itálie 2.9 Athény, Greece 3.9

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozloha zahrnuje šest francouzských zámořských území (Guyana, Mayotte, Guadeloupe, Martinik, Svatý Martin a Réunion), které jsou integrální součástí Evropské unie.
  2. Při započítání makaronéských ostrovů Kanárského souostroví by byl nejjižnějším státem Španělsko. Se započítáním nejvzdálenějších regionů EU je nejjižnější místo ostrov Réunion v Indickém oceánu.
  3. Kromě suverénních států sousedí EU i s zámořskými územími Spojeného království Gibraltarem, Akrotiri a Dekelia, dále s mezinárodně neuzávanou severokyperskou tureckou republikou a se Svatým Martinem - konstituční zemí Nizozemského království.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of the European Union na anglické Wikipedii.

  1. European Union Archivováno 15. 6. 2020 na Wayback Machine CIA World Factbook
  2. Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Indicators for larger urban zones 1999 - 2003 Archivováno 16. 2. 2007 na Wayback Machine, Eurostat. Accessed January 25, 2007

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]