Geografie Řecka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Geografie Řecka

Greece topo.jpg
Kontinent Evropa
Region Jižní Evropa
Souřadnice 39° s. š., 22° v. d.
Rozloha
– souš
– vodní plochy
131 957 km²
130 809 km²
1 148 km²
Délka hranic
Albánie
Bulharsko
Severní Makedonie
Turecko
1 110 km
212 km
472 km
234 km
192 km
Pobřežní čára 13 676 km
Nejvyšší bod Olymp (2 918 m)
Nejnižší bod Středozemní moře (0 m)
Nejdelší řeka Aliákmon (297 km)
Největší jezero Trichonis (98,6 km²)
Výlučná ekonomická zóna 505 572 km²

Řecko je země Balkánu v jihovýchodní Evropě, která na severu sousedí s Albánií, Severní Makedonií a Bulharskem a na východě s Tureckem. Na východě je obklopena Egejským mořem, na jihu Krétským a Libyjským mořem a na jihu Jónským mořem, které odděluje Řecko od Itálie.

Země je tvořena horami, poloostrovní pevninou vybíhající do Středozemního moře na nejjižnějším cípu Balkánu a ze dvou vyčnívajících menších poloostrovů, Chalkidiki a Peloponésu, který je s pevninou propojen Korintskou šíjí. Řecko má také mnoho ostrovů různých velikostí, největšími jsou Kréta, Euboia, Lesbos, Rhodos, Chios, Kefalonia a Korfu; mezi menší ostrovy patří Dodekany a Kyklady. Podle CIA World Factbook má Řecko 13 676 kilometrů pobřeží, nejdelší pobřeží v oblasti Středozemního moře.

Zeměpisná šířka Řecka se pohybuje od 35° severní šířky do 42° severní šířky a zeměpisná délka od 19° východní délky do 28° východní délky. V důsledku toho a jeho fyzické geografie se různé části země výrazně liší klimatickými podmínkami.

Fyzická geografie[editovat | editovat zdroj]

Řecko se nachází v jižní Evropě mezi Albánií a Tureckem, hraničí s Jónským a Středozemním mořem. Je to poloostrovní země se souostrovím asi 3 000 ostrovů.

Jeho celková rozloha je 131 957 km²,[1] z čehož je rozloha souše 130 647 km² a vodní plochy (jezera a řeky) představují 1 310 km². Pozemní hranice s Albánií (212 km), Bulharskem (472 km), Severní Makedonií (234 km) a Tureckem (192 km) celkem měří přibližně 1 110 km. Z celkového území země je 83,33 % nebo 110 496 km² pevnina a zbytek 16,67 % nebo 21 461 km² tvoří ostrovy.[2] Rozloha řecké výlučné ekonomické zóny je 505 572 km².

Délka řeckého pobřeží 13 676 km.

Řecko je z 80 % hornaté. Pohoří Pindos se rozkládá napříč středem země ve směru severozápad-jihovýchod s maximální nadmořskou výškou 2 637 m.

Olymp je nejvyšší hora v Řecku, 7. nejvyšší a 9. nejprominentnější hora kontinentální Evropy (spolu s Gerlachovským štítem a včetně Großglockneru jako samostatné hory), s výškou 2 918 m n. m. Pohoří Rodopy tvoří hranici mezi Řeckem a Bulharskem; tato oblast je pokryta rozsáhlými a hustými lesy.

Nejnižší bod Řecka je hladina moře.

Roviny se nacházejí ve východní Thesálii, ve střední Makedonii a v Thrákii.

Krajní body Řecka[editovat | editovat zdroj]

Krajními body Řecka jsou:[3]

  • Sever: vesnice Ormenio (41°45′41″ N, 26°13′15″ E)
  • Jih: ostrov Gavdos (34°48′11″ N, 24°07′25″ E)
  • Východ: ostrov Strongyli (36°06′17″ N, 29°38′39″ E)
  • Západ: ostrov Othonoi (39°51′11″ N, 19°22′41″ E)
Regiony Řecka
Řecká velkoměsta, významná města, hlavní řeky, ostrovy a vybraná archeologická naleziště.

Pevnina[editovat | editovat zdroj]

Řeckou pevninu tvoří nejjižnější část Balkánského poloostrova, ze které vyčnívají dva další menší poloostrovy: Chalkidiki a Peloponés. Na severu země jsou regiony Makedonie a Thrákie. Na jihu se pevnina zužuje a nacházejí se zde regiony Epirus, Thesálie a Střední Řecko, kde se nachází kraj Attika a hlavní město Athény. Dále na jih je menší poloostrov Peloponés Korintským a Saronským zálivem oddělen od zbytku řecké pevniny, se kterou je ale spojen Korintskou šíjí.

Řecká pevnina pokrývá asi 80 % celého území a je převážně hornatá. Největší pohoří Řecka je pohoří Pindos, jižní prodloužení Dinarských Alp, které tvoří páteř řecké pevniny. Odděluje Epirus od Thesálie a Makedonie. Nejvyšší horou země je hora Olymp, která odděluje Thesálii od Makedonie. Její vrchol se tyčí do 2 918 m n. m., což z něj činí druhý nejvyšší na Balkánském poloostrově po hoře Musale v pohoří Rila.

Počet ostrovů se pohybuje mezi 1 200 a 6 000.[4] V cestovních průvodcích je často uváděno číslo 1 425 ostrovů, z nichž je údajně 166 obydlených. Řecká organizace cestovního ruchu uvádí číslo 6 000, přičemž 227 z nich je obydlených.[5] Paris Match však zvyšuje toto číslo na 9 841 ostrovů, z nichž pouze 169 má zaznamenanou nepřetržitou lidskou přítomnost.[6]

Řecké ostrovy tvoří asi 20 % celkového území země a značně se liší velikostí i podnebím. Největším ostrovem země je Kréta, druhým největším je Euboia. Mezi další velké řecké ostrovy patří Rhodos a Lesbos v Egejském moři a Korfu a Kefalonie v Jónském moři. Mnoho menších řeckých ostrovů tvoří skupiny nebo řetězce, často nazývané souostroví, přičemž nejvýznamnějšími příklady jsou Kyklady a Sporady na jihu a ve středu Egejského moře.

Egejské[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Egejské ostrovy, Egejské moře a Seznam ostrovů v Egejském moři.

Ostrovy v Egejském moři se nacházejí mezi pevninským Řeckem na západě a severu, Anatolií na východě a ostrovem Kréta na jihu. Ostrovy jsou tradičně rozdělovány do sedmi skupin, od severu k jihu:

Jónské ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Jónské ostrovy (souostroví).

Jónské ostrovy jsou skupinou sedmi ostrovů. Šest severních ostrovů leží u západního pobřeží Řecka v Jónském moři. Druhý ostrov, Kythéra, leží u jižního cípu Peloponésu. Kythéra je součástí kraje Attika, nikoli Jónské ostrovy (Ionioi Nisoi). Jónské ostrovy se odlišují od historické oblasti Iónie, která je dnes součástí západního Turecka.

Kréta[editovat | editovat zdroj]

Kréta je největším ostrovem Řecka a druhým největším ve východním Středomoří po Kypru. Ostrov je od východu na západ dlouhý 260 km a od severu k jihu 60 km v nejširším místě. Ostrov se zužuje v oblasti poblíž Ierapetry, kde je široký pouze 12 km. Kréta se rozkládá na ploše 8 336 km² s pobřežím dlouhým 1 046 km. Na severu je obklopena Krétským mořem; na jihu Libyjským mořem; na západě Myrtoanským mořem; a na východě Karpatským mořem. Leží asi 160 km jižně od řecké pevniny.

Využívání půdy[editovat | editovat zdroj]

  • Orná půda: 19,71 %
  • Trvalé plodiny: 8,95 %
  • Ostatní: 71,37 % (odhad 2012)

Zavlažovaná půda: 15 550 km² (2007)

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Mapa zemětřesení v Řecku a přilehlých zemích 1900–2017

Řecko je převážně hornatá země s velmi dlouhým pobřežím, která je plná poloostrovů a ostrovů.

Podnebí se může pohybovat od polopouští po chladné horské lesy.

Mezi přírodní katastrofy, které se odehrávají v Řecku patří silná zemětřesení, záplavy, sucha a požáry. Mezi současné ekologické problémy v Řecku patří znečištění ovzduší a znečištění vody.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of Greece na anglické Wikipedii.

  1. Greece. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky) 
  2. WALKER, H. Jesse. Artificial Structures and Shorelines. [s.l.]: Springer Science & Business Media 700 s. Dostupné online. ISBN 978-94-009-2999-9. (anglicky) Google-Books-ID: SeLdBgAAQBAJ. 
  3. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-12-13 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  4. MARKER, Sherry (Sherry Marker). Frommer's Greek Islands [electronic resource]. [s.l.]: New York : John Wiley & Sons, Ltd. 516 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-60286-7, ISBN 978-0-470-64567-3. 
  5. Visit Greece | Greek islands. web.archive.org [online]. 2012-06-03 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  6. MATCH, Paris. Top 5 : Les plus belles îles grecques. parismatch.com [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. (francouzsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]