Přeskočit na obsah

Generace sněhových vloček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Generace sněhových vloček je pejorativní označení lidí narozených zhruba v letech 1995 až 2010, užívané převážně novináři v pravicově orientovaných médiích. Označení cílí na lidi, které jeho užívači vnímají jako zvýšeně citlivé[1], přičemž chtějí zdiskreditovat jejich opozici sociálním nespravedlnostem[2]. Britský list The Guardian označil slovo "sněhová vločka" za "definující urážku roku 2016", která se začala používat v důsledku Brexitu a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA v roce 2016. Upozornil také na to, že tuto nadávku používají krajně pravicová média, například dezinformační médium Breitbart, pro které onoho času pracoval Trumpův volební stratég Steve Bannon.[3]

Takzvaná generace sněhových vloček patří podle výše uvedené datace ke generaci Z. Jinde se o ní hovoří jako o generaci pozdních mileniálů, což by znamenalo, že patří ke generaci Y.[4]

Odbornice na psychické zdraví Shelly Haslam-Ormerod z Edge Hill University v anglickém hrabství Lancashire je kritičkou tohoto pejorativního označení, a ve svém článku vydaném v nezávislém médiu The Conversation z ledna 2019 upozornila na to, že nadávka stigmatizuje psychické obtíže mladých lidí v nejistém světě, a že i děti mladší 10 let byly v bulváru označovány jako "sněhové vločky". Je toho názoru, že označení napomáhá zvrátit pokrok v ohledu destigmatizace mentálního zdraví.[5]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

O síle mladých citlivých lidí vzkázal herec George Takei, známý především jako představitel Hikaru Sula ze série Star Trek, konzervativním užívačům tohoto označení: "Na 'sněhových vločkách' je ta věc, že jsou nádherné a jedinečné, ale ve velkých počtech se stávají nezastavitelnou lavinou, která vás pohřbí."[6]

Podle studie D. S. Yeagleye, publikované v roce 2020 v odborném časopise Journal of Language and Social Psychology, je termín "sněhová vločka" zvýšeně užíván pro umlčení a diskreditaci nesouhlasu lidí, jež upozorňují na nespravedlnosti a vystupují proti nim.[7] Pro podobné účely politická pravice apropriovala slovo woke.[8]

Podle výzkumu Silvie Marcu z Instituto de Economía v Madridu, učiněného v roce 2024, se údajná křehkost "sněhových vloček" v post-pandemickém světě proměnila v touhu zregenerovat jej, a navrhuje pro ně označení "agenti sociální změny", přičemž technologické znalosti pomáhají lidem označovaným tímto pejorativním označením získat větší dosah a informovat tak širší veřejnost o nespravedlnostech. Marcu upozorňuje také na to, že termín "sněhová vločka" byl ve vědecké literatuře jen skoře analyzován.[9]

Výzkumnice Amelia Talbot z Oxford University se svými kolegy v roce 2023 upozornila na to, že tato konceptualizace je stigmatizující, a argumentovala pro to, že označení "sněhová vločka" může negativně ovlivnit sociální pokrok, který byl učiněn v ohledu na důležitost péče o psychické zdraví a vyhledávání pomoci. Zvláště ohrožující je užívání tohoto termínu pro mladé ženy s úzkostmi.[10]

Podle Frode Heldala a Tronda Stiklestada z Norwegian University of Science and Technology jsou lidé označovaní jako "sněhové vločky" schopni díky svým technologickým znalostem přicházet s kreativními způsoby, jakými řešit problémy, a jsou schopni se rychleji adaptovat na změny.[11]

Někteří příslušníci tzv. generace sněhových vloček údajně podle propagátorů tohoto označení trpí ve větším procentu než jejich předchůdci zvýšenou citlivostí a zaměřením na sebe sama. Mají vykazovat psychickou křehkost, slabou resilienci, snadno se urážejí.[4][12][13] Mají věřit, že na základě své jedinečnosti mají nárok na zvláštní zacházení.[13]

Označení „sněhová vločka“ odkazuje k přesvědčení o vlastní jedinečnosti, protože se ví, že neexistují dvě shodné vločky, a zároveň k přílišné křehkosti.[14]

Podle propagátorů tohoto pejorativního označení mohou být lidé, které takto nazývají, významně závislí na digitálních technologiích, s nimiž odmalička vyrůstali. Pokud jim přestanou fungovat, údajně mohou být frustrováni.[12]

Silvia Marcu argumentuje, že mladí lidé jsou schopni překonat prvotní křehkost a stát se agenty změny. Navrhuje, aby byli uznáváni jako "příští generace změny" díky své kapacitě činit společenský pokrok a své touze po politické a společenské participaci.[15]

Zjednodušující nálepka

[editovat | editovat zdroj]

Podle sociologa Petra Lupače označit takto celou generaci je značným zjednodušením a nálepkou. Také označení „sněhová vločka“ považuje spíše za novinářskou záležitost a prodlužování diskuze o předchozí generaci mileniálů. Míra individualismu se podle některých studií skutečně zvýšila, ovšem několik studií to rozporuje. Uvádí, že by se dalo říci, že „…míra ohledu na sebe a míra individualismu je dnes [2017] vyšší než dřív, ale je to pochopitelné s ohledem na dobové trendy, jako je snižování počtu dětí v rodině. Rodiče mají děti v pozdějším věku, takže jsou protektivnější [více ochraňují], do toho nastoupila sociální média, hlavně Facebook, který dal dětem daleko větší svobodu ve výběru komunikačních partnerů, takže nejsou tolik konfrontovány s něčím, s čím nesouhlasí, a mohou se spíš orientovat na něco, co podporuje jejich názor.“[16]

K pojmu „sněhová vločka“

[editovat | editovat zdroj]

Podle některých zdrojů pojem „sněhová vločka“ odkazující k člověku poprvé použil americký spisovatel Chuck Palahniuk v románu Klub rváčů (1996).[12] Americký slovník Merriam-Webster však tuto informaci vyvrací a informuje o tom, že pojem byl původně v 60. letech 19. století užíván jako nadávka pro zastánce otroctví v Missouri. Lidé označovaní za "sněhovou vločku" byli bílí privilegovaní anti-abolicionisté, kterým záleželo více na životech osob bílé barvy pleti než na životech lidí s tmavou barvou pleti.[17]

„ Nejsi krásná a jedinečná sněhová vločka… Jsi stejná hnijící organická hmota jako kdokoli jiný a my všichni jsme součástí jedné a té samé hromady kompostu. “
— Hlavní hrdina Tyler Durden

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ RASCH, Martina. Vysoká citlivost není slabost. Je to vrozené, citlivější nervová soustava se snáz zahltí vjemy. In: Český rozhlas [online]. 19. květen 2021 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/vysoka-citlivost-neni-slabost-je-vrozene-citlivejsi-nervova-soustava-se-snaz-8494485
  2. ↑ Sari, R. P., Anwar, M., & bin Abdul Hakim, M. K. Investigating hate speech comments: A forensic linguistic study. In: Austronesian: Journal of Language Science & Literature, 4(1), 47-64. [online]. 5. duben 2025 [cit. 12. 10. 2026]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/vysoka-citlivost-neni-slabost-je-vrozene-citlivejsi-nervova-soustava-se-snaz-8494485
  3. ↑ NICHOLSON, Rebecca. ‘Poor little snowflake’ – the defining insult of 2016. In: The Guardian [online]. 28. listopad 2016 [cit. 6. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/science/2016/nov/28/snowflake-insult-disdain-young-people
  4. 1 2 WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. In: ISEA: Institut pro sociální a ekonomické analýzy [online]. 26. října 2020 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.isea.cz/proc-mladi-lide-zase-chteji-velke-svatby/
  5. ↑ HASLAM-ORMEROD, Shelly. ‘Snowflake millennial’ label is inaccurate and reverses progress to destigmatise mental health. In: The Conversation [online]. 11. leden 2019 [cit. 6. 4. 2026]. Dostupné z: https://theconversation.com/snowflake-millennial-label-is-inaccurate-and-reverses-progress-to-destigmatise-mental-health-109667
  6. ↑ PETERS, Mark. Some 'snowflakes' can take the heat. In: The Conversation [online]. 26. únor 2017 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.bostonglobe.com/ideas/2017/02/23/some-snowakes-can-take-heat/VbOYgFNkB08cXeXAj4u4lJ/story.html
  7. ↑ YEAGLEY, D. S. The Snowflake Generation: A Pejorative Term to Silence and Discredit Dissent. In: Journal of Language and Social Psychology. 2020 [cit. 12. 10. 2026].
  8. ↑ HARGREAVES, B. The Appropriation of the Term “woke” by the Right. In: Berkeley Center for Right-Wing Studies. 2022 [cit. 12. 10. 2026].
  9. ↑ MARCU, Silvia. From “snowflake generation” to “agents of social change”: Recognizing the voice of Spanish young people in the post-pandemic era. In: Futures [online]. prosinec 2024 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0016328724001836
  10. ↑ TALBOT, Amelia. The “snowflakes” of modern society: a qualitative investigation of female university students' anxiety about adulting. In: Journal of applied research in higher education [online]. 22. listopad 2023 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.emerald.com/jarhe/article-abstract/15/5/1675/190995/The-snowflakes-of-modern-society-a-qualitative?redirectedFrom=fulltext
  11. ↑ HELDAL, Frode; STIKLESTAD, T.. Snowflakes – team learning as a tool; you are not better than your group. In: Proceedings from the Round Table [online]. 2022 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://fm.vse.cz/wp-content/uploads/eBook_sbornik_EHP_FINAL.pdf#page=117
  12. 1 2 3 BREZINA, Ivan. Ufňukaná generace: mladí v pandemické panice možná konečně dospějí. iDNES.cz [online]. 2020-4-7. Dostupné online.
  13. 1 2 From patriarchy to snowflake: five keywords you need to know. BBC [online]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ ZÁRYBNICKÁ, Alena. Každá sněhová vločka je jiná. Tvarů může být sextilionkrát více, než kdy nasněžilo. ČT24 [online]. 2020-01-29 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
  15. ↑ MARCU, Silvia. From “snowflake generation” to “agents of social change”: Recognizing the voice of Spanish young people in the post-pandemic era. In: Futures [online]. prosinec 2024 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0016328724001836
  16. ↑ LUPAČ, Petr; KROC, Vladimír; PŘINOSILOVÁ, Jana. Po mileniálech přicházejí sněhové vločky. Přehnaně citlivá a sebestředná generace. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-20. Dostupné online.
  17. ↑ Merriam-Webster. No, 'Snowflake' as a Slang Term Did Not Begin with 'Fight Club'. In: Merriam-Webster [online]. leden 2017 [cit. 6. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.merriam-webster.com/wordplay/the-less-lovely-side-of-snowflake

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Výuka generace sněhových vloček: Nové metody a výzvy. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2022. 184 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. ISBN 978-80-245-2452-8. 
  • ŠOLCOVÁ, Iva. Vývoj resilience v dětství a dospělosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 102 s. Psyché. ISBN 978-80-247-2947-3. Kapitola 2, s. 11, 18.
  • ŠPAČKOVÁ, Nina. Protektivní a rizikové faktory socializace dítěte. Brno, 2007. 74 s. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/eb4sc/
  • TARTER, Ralph E. & VANYUKOV, Michael. Re-visiting the validity of the construct of resilience. In: GLANTZ, Meyer D., ed. & JOHNSON, Jeannette L., ed. Resilience and development: Positive life adaptations. New York: Kluwer Academic Publishers, 1999, s. 85–100. 303 s. Longitudinal research in the social and behavioral sciences. ISBN 0-306-46123-4.
  • WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. In: ISEA: Institut pro sociální a ekonomické analýzy [online]. 26. října 2020 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.isea.cz/proc-mladi-lide-zase-chteji-velke-svatby/
  • WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. Reflex. 2020, roč. 31, č. 38, s. 20–21. ISSN 0862-6634.

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Generace_sněhových_vloček&oldid=26301712“