Gel
Gel (z latinského gelu „mrznutí, zima, led“ nebo gelatus „zmrazený, nehybný“) je koloidní systém, ve kterém porézní síť vzájemně spojených nanočástic zachytí určitý objem tekutiny. Z obecného pohledu gely vypadají jako pevné látky rosolovitého charakteru. Váhou a objemem se gely podobají kapalinám a tím též vykazují hustotu podobnou kapalinám, i když mají soudržnost struktury pevných látek. Příkladem běžného gelu je želatina.
Mnoho gelů vykazuje tixotropii – rozmícháním se roztečou, ale v klidu zase ztuhnou.
Nahrazením kapaliny plynem je možné získat aerogel, materiál s výjimečnými vlastnostmi, jako je velmi nízká hustota, vysoká porozita a velmi nízký součinitel tepelné propustnosti.
Definice[editovat | editovat zdroj]
Gely jsou tuhé nebo polotuhé soustavy, rosolovité povahy, připomínající pružností a zachováním tvaru při menším namáhaní tuhou elastickou látku. Vznikají rozpouštěním silně solvatujících látek v kapalině.
Gely, které jsou složeny z vysokomolekulárních látek s rozdílným složením látky a rozpouštědla nazýváme hydrogely. Hydrogel je v podstatě přípravek, který v běžném životě označujeme jako gel.
Ostatní gely jsou složeny z látek podobných. Například vazelína je uhlovodíkový gel složený z tekutých a tuhých uhlovodíků (alkanů). Rostlinné a živočišné tuky jsou gely složené z tuhých triglyceridů.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Mnoho látek může vytvořit gel přidáním vhodného zahušťovadla nebo želatinačního činidla. Toho se využívá v mnoha odvětvích, mimo jiné v potravinářství, zemědělství nebo chemickém průmyslu při výrobě barev a lepidel. Zemědělské využití gelů využívá absobrčních vlastností ke vstřebávání vody a hnojiv k postupnému zásobení plodin a rostlin. Tyto typy gelů se často označují jako hydrogel nebo agrogel.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu gel na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo gel ve Wikislovníku
