Přeskočit na obsah

Gediminovy sloupy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gediminovy sloupy, též Sloupy Gediminovců (lit. Gediminaičių stulpai, bělorus. Герб Калюмны) jsou historickým znakem Litvy a jedním ze symbolů její státnosti, užívaných až do současnosti.

Sloupy jsou obvykle znázorňovány ve zlaté nebo stříbrné barvě na červeném pozadí.

Užití znaku

[editovat | editovat zdroj]

Znak byl původně užíván v Litevském velkoknížectví jako osobní znak velkoknížat; takto je poprvé doložen na pečeti Vytautase Velikého z roku 1397. V 16. století se stal znakem všech Gediminovců. Název Gediminovy sloupy znak získal až v 19. století.

Gediminovy sloupy v litevské obci Girdžiai

Jak v Litevské meziválečné republice, tak i v současné Litvě je součástí mnoha symbolů státních a veřejných institucí. V dobách okupace Litvy Sovětským svazem bylo užívání Gediminových sloupů zakázáno. Gediminovy sloupy jsou užívány jako národní či regionální symbol i v Bělorusku a na Ukrajině.

Gediminas (ve starší české literatuře též Gedimin[1]), jehož jméno sloupy nesou, byl litevský velkokníže ve 14. století, který za svého panování ovládl např. Minsk a Kyjev.[2] Sám symbol byl prokazatelně užíván již ve 14. století, výraz Gediminovy sloupy však použil až polský romantický historik Teodor Narbutt v 19. století.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Columns of Gediminas na anglické Wikipedii.

  1. ŘEŽÁBEK, Jan. Jiří II., poslední kníže Veliké Rusi. Časopis Musea království Českého. Čís. 1/1883, s. 127–129. Dostupné online. ISSN 1210-9746. 
  2. ŠVEC, Luboš. Dějiny pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. Dostupné online. ISBN 80-7106-154-9. Kapitola Počátky státnosti, s. 53–54. Dostupné online po registraci. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]